Ve světě, který je stále více plný nejistoty, by se jeden nejraději uchýlil do podzemí.
Na TikToku na mě vyskakují videa s preppery, kteří mají uloženy tisíce dolarů v zásobách mouky, toaleťáku či munice. Miliardáři po celém světě budují luxusní „doomsday“ bunkry, aby přežili jakoukoli živelní katastrofu (i třeba tu, kterou mohli svým počínáním způsobit). Mladí zažívají klimatický žal a odmítají mít děti na „hořící planetě“.
Koncem loňského roku vyšlo najevo, že Mark Zuckerberg staví pod svým rančem na Havaji skrytou pevnost za více než 200 milionů dolarů. Má vlastní zásoby energie a potravin a nechybí ani dveře odolné proti výbuchu. A jen tak mimochodem má rozlohu téměř 500 metrů čtverečních.
Tohle všechno ve mně již delší dobu vzbuzuje následující otázky: Co by nastalo, kdyby se civilizace zcela zhroutila v důsledku globálního oteplování nebo jiné katastrofy? Vědí miliardáři něco, co nám neříkají? Měla bych si také začít dělat zásoby trvanlivého jídla a jodových tablet?
A hlavně: Mohli bychom se před všemi hrozbami schovat pod zem?
Oteplení o šest stupňů
Není pochyb o tom, že existuje spousta důvodů k pesimismu ohledně stavu současného světa. Války, pandemie, přírodní katastrofy, hrozba jaderných zbraní a sílící klimatická změna. Právě ta by mohla být tím, co nás nažene takzvaně zpátky do jeskyní.
Nevěříš? Připomeňme si pár základních faktů...
V „Prohlášení o Zemi“ (Earth Statement) publikovaném v roce 2015 vědci a vědkyně uvedli, že existuje pravděpodobnost jedna ku deseti, že se svět do roku 2100 oteplí o šest stupňů Celsia.
To by bylo, jak píše ve svém článku pro The Guardian novinářka Hannah Ritchie, pro svět zničující: „Úroda by zkrachovala. Mnoho lidí by trpělo podvýživou. Lesy by se změnily v savany. Ostrovní státy by byly zcela zatopeny. Mnoho měst by zaniklo v důsledku zvýšení hladiny moří. Klimatičtí uprchlíci by se dali do pohybu. ‚Normální‘ teploty by v mnoha částech světa byly nesnesitelné. Dokonce i nejbohatší země s mírným podnebím by většinu zim zažívaly ničivé záplavy a léta by se pekly. Byla by to obrovská humanitární katastrofa.“
Varování přišlo i letos, kdy Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu oznámil, že pokud svět okamžitě nepřestane spotřebovávat fosilní paliva, může v příštím desetiletí překročit hranici katastrofického oteplování.
Vzhledem k vyhlídkám na život v parném světě se stále extrémnějšími výkyvy počasí je možná načase zvážit nejrůznější adaptace. Jednou z nich by mohl být život v podzemí.
Vždyť právě podzemí bylo od pradávna místem, kde byli lidé chráněni před přírodními živly. Mohlo by to však být skutečně životaschopné řešení i dnes? Mohli by se lidé v případě katastrofy efektivně ukrýt pod zemí?
Takový nápad se může zdát jako neproveditelný a naprosto bláznivý. Ovšem jen do doby, než si člověk uvědomí, že minimálně polovina rozlohy Země by se v příštích sto letech mohla stát neobyvatelnou.
Podzemní život v minulosti
Lidé žili v podzemí z různých důvodů. Podle autora knihy Underground: A Human History of the Worlds Beneath Our Feet Willa Hunta tomu tak bylo například v případě, že neměli materiál na stavbu domů. V místech s extrémním klimatem se pak lidé v létě schovávali pod zem, aby se ochladili, a v zimě, aby se zahřáli. Podzemí bylo také bezpečným místem, kde se mohli ukrýt před nepřáteli.
Vznikala také celá podzemní města. Třeba starobylé město Petra, které proslavil Indiana Jones, bylo vytesáno do hor a v pátém století před naším letopočtem zde žilo odhadem 20 tisíc lidí. Podzemní město Kappadokie v dnešním Turecku se zase pyšnilo hlubokými studnami, větracími šachtami i propracovaným bezpečnostním systémem. Velká podzemní města existovala také v Číně, Polsku, Itálii a Africe.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Kde v současnosti lidé žijí pod zemí.
- Málo světla, vlhkost a nepravidelný cirkadiánní rytmus. V čem spočívají úskalí takového života.
- Jak by si lidé pod povrchem zajišťovali potravu nebo výrobu energie.
- Je to reálné? Co o podzemním životě míní odborníci.
