Vznášející se budovy v Košířích
Karel Prager byl jedním z nejvýznamnějších poválečných architektů v Československu, ve svých plánech mnohdy aplikoval odvážná a v českém prostředí neobvyklá řešení. V 70. letech minulého století dostal úkol nalézt možnosti výstavby v místech, kde to do té doby nebylo technicky možné. Jedním z nich byla čtvrť Košíře, jejíž prostředí známe například z kultovního filmu Pelíšky. Tam se kvůli staré zástavbě a komplikovanému terénu s plošnou asanací nepočítalo.
Prager do Košíř situoval jeden ze svých největších experimentů. Jeho návrh obsahoval systém budov, které by se „vznášely“ nad korunami stromů. Na mohutných konstrukcích a v několika patrech měly tímto způsobem vzniknout byty, kanceláře nebo nemocnice. Návrh přitom počítal s budovami, které by se daly snadno modernizovat a díky své snadné přestavitelnosti by měly životnost až 300 let.
Tento unikátní systém měl umožnit to, aby kvůli nové výstavbě nebylo nutné bourat tu starou. Přestože se košířský experiment nakonec nedočkal realizace, jeho znaky můžeme vidět u jiné Pragerovy stavby – budovy bývalého Federálního shromáždění v těsném sousedství Národního muzea. V tomto případě se podařilo zachránit památkově chráněnou budovu burzy tím, že byla novou konstrukcí pouze obestavěna.
Kaplického chobotnice
Zřejmě nejznámějším příkladem nepostavené budovy v Praze je budova Národní knihovny, která měla být situovaná na Letné. Této unikátní stavbě z pera britského architekta českého původu Jana Kaplického se často pro její vzhled přezdívá také „chobotnice“ či „blob“.
Její historie se začala psát v roce 2004, kdy se zástupci Národní knihovny dohodli s představiteli hlavního města na stavbě nové budovy v blízkosti Letenské pláně, na místě tramvajového obratiště Špejchar. Budova měla vyrůst do roku 2012, v jejích útrobách by v případě dostavění nalezlo svůj nový domov až deset milionů knih. Do nové budovy se měly přestěhovat z historického Klementina také všechny archivní svazky vytištěné po roce 1801.
V architektonické soutěži se sešlo celkem 355 návrhů, vítězným se stal ten Kaplického, za nímž stál tým architektů ze studia Future Systems. Proti rozhodnutí poroty se však postavila Česká komora architektů, podle níž autoři vítězného návrhu nesplnili zadání soutěže.
Návrh kritizoval také tehdejší prezident Václav Klaus, kterému se výsledná podoba budovy nelíbila, a kritizoval i místo, na němž měla být postavena. „Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla,“ uvedl tehdy podle serveru iDnes.cz Klaus.
Přestože se chobotnice na Letné nakonec nepostavila, její ikonický design se stal předlohou hned pro několik dalších projektů. Stavbu knihovny dokumentovala prostřednictvím časosběrného filmu dokumentaristka Olga Špátová. Měl premiéru v roce 2010 pod názvem Oko nad Prahou. Podle návrhu knihovny vznikla také autobusová zastávka v brněnské části Lesná.
