Žižkovský Mordor
Až do začátku letošního roku stávala ve východní části Žižkova jedna z pražských dominant. Ústřední telekomunikační budova se nacházela v sousedství Olšanských hřbitovů a žižkovského nákladového nádraží.
Nepřehlédnutelnou součástí budovy byla věž, která se svojí výškou 96 metrů figurovala na seznamu nejvyšších budov na území hlavního města. Pro svůj neobvyklý vzhled si v místním slangu vysloužila přezdívky „Mordor“ či „Štrougalova věž“, s poukazem na komunistického československého premiéra.
Stavba vyrostla v 70. letech pro potřeby telefonní ústředny. V jejím vzhledu se mísily prvky high-tech a brutalismu. V roce 2017 stavbu převzala do svého vlastnictví developerská společnost Central Group, která se ji rozhodla zbourat. Jako důvod uvedla vysokou koncentraci azbestu, který se během socialismu na stavbách používal díky jeho žáruvzdorným schopnostem. Později se však ukázal jeho negativní dopad na lidské zdraví.
Developer na místě původně plánoval postavit až stometrové obytné věže z pera architektky Evy Jiřičné. Později byl po protestech místních obyvatel i památkářů tento plán změněn a navrhovaný projekt s názvem Centrum Nového Žižkova byl výškově snížen.
Výstavba by podle informací serveru Novinky.cz měla začít nejdříve za tři roky. „Šlo výlučně o technologickou stavbu, navíc s obrovským množstvím karcinogenních věcí. Zároveň to byl takový mastodont, který tam stál, teď tam bude otevřený prostor, architektka pracuje převážně s bílou a stříbrnou barvou,“ zdůvodnil pro Novinky demolici stavby majitel Central Groupu Dušan Kunovský.
Demolice pražské dominanty si však vysloužila kritiku ze strany zastánců architektury pocházející z druhé poloviny 20. století. Budovu totiž navrhli známí architekti, kteří stáli například za oceněným pavilonem na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.
Proti demolici se pro server iRozhlas.cz vyslovil také historik architektury Lukáš Beran. „Stálo za to učinit pokus, jak budovu konverzovat pro nové využití. Pokud vím, v soutěži se objevil návrh budovu jinak využít, ale nevím, jak to bylo dotažené do konce,“ uvedl a dodal, že srovnání Mordoru se zemí je součástí obecného trendu, který je podle něj nutné sledovat kvůli kulturním hodnotám i ekologickému aspektu takových demolic.