Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Téma školství, kam patří i školky, je důležité všude na světě. Se Slovenkou Monikou, která se věnuje dětem v bavorském městě Ingolstadt, jsme si povídali například i o tom, jaké je to učit a svým způsobem i vychovávat děti z různých států a kultur, které často ani neumí německy.
V tomto článku se dočteš:
V čem jsou školky v Německu specifické.
Jak to funguje ve školce, kam chodí děti z různých zemí a kultur.
Zda měla Monika někdy negativní zážitek kvůli tomu, že je cizinka.
V Refresheru se na pravidelné bázi věnujeme tématům zajímavých lidí v zahraničí. Staň se členem Refresher+ a získej přístup k prémiovému obsahu.
„V Německu jsem už 10 let. V roce 2020 jsem si udělala školu na to, abych mohla pracovat s dětmi ve školce. Začala jsem jinde, ale teď dva roky pracuji v Ingolstadtu ve státní školce. Mým hlavním úkolem je vymýšlet různé aktivity a program pro děti,“ řekla pro Refresher Monika.
Co musí člověk splnit, aby mohl učit v německé školce?
Já mám za sebou studium o délce 1,5 roku. To je minimálně potřebné k tomu, abys mohl jít pracovat například do jeslí, do školky nebo jako vychovatel v družině. Zde však existuje řada forem tohoto studia. Dá se chodit do školy i dva roky, potom jsou i jiné kompetence a možnosti. Na Slovensku je to delší doba, nevím, jestli náhodou neplatí, že do školky musí jít učit člověk s plným vysokoškolským vzděláním.
Zdroj: Archív respondentky
Jak dlouho trvá docházka v německých školkách?
Rodiče tady mají plně na výběr. Dítě za jistých okolností nemusí dávat vůbec do školky a přijde až do té „kvazi“ přípravky, když mu je 6 let a je v předškolním věku. Pak jsou naopak tací, kteří dají i šestiměsíční dítě do jeslí, případně od roku a výše už i do školky. Jde o ty případy, kdy matka, případně rodiče, potřebují jít do práce a nemohou si dovolit zůstat doma.
Ve školce to ještě tak neřeší, jako například ve škole. Ze školky můžeš vzít dítě v pohodě, ale pokud například chceš vzít dítě ze školy a jet o pár dní dříve na prázdniny, na letištích či nádražích stojí policisté, kteří tě kontrolují. Školní docházka je přísně povinná, pokud to nedodržuješ, máš teoreticky vzato policii před dveřmi.
Bylo něco, co tě po příchodu do prostředí německé školky překvapilo?
Přidej se do klubu Refresher+ se slevou 25 %
Co se dozvíš po odemčení?
Co ji nejvíc překvapilo na německých školkách.
Jaké je to učit děti z různých kultur, náboženství a národů.
Co jí nejvíc vadí na rodičích.
V jakém okamžiku zažila nepříjemný pocit kvůli tomu, že je cizinka.
Např.:
Zľava 300 EUR na laserovú operáciu v Excimer
, Celodenný Skipas v PARK SNOW Donovaly ZDARMA
nebo Poukázka v hodnotě 200 korun na nákup v Furiosa
Určitě je to jejich systém. Na Slovensku jsou děti ve školce rozděleny podle věku. Tady jsou všechny děti dohromady od tří až do šesti let. Dokonce v předešlé práci to bylo tak, že byly děti pomíchány ještě i s těmi v jeslích. To mě překvapilo. Co mě také šokovalo, jsou podmínky pro místo pro dítě. Pamatuji si, když jsem chtěla dát na Slovensku v minulosti své děti do školky, potřebovala jsem doložit, že pracuji. Tady dostane místo každý bez ohledu na to, zda pracuje nebo ne. Potom se občas stane, že ti, kteří místo pro dítě potřebují, protože chodí do práce, ho nedostanou na úkor lidí, kteří ani nepracují.
Co je na německé školce ještě tak specifické?
Zmínila bych to, že děti tam mohou chodit i v různých časových úsecích. Například, někdo si „objedná“ školku jen na dopoledne, jiný zas na odpoledne, nebo od rána do 14:00. Není to tak, že tam musí být dítě obecně od rána do 16:00.
Kolik dětí máš ve skupině?
Do jistého roku to bylo maximálně 25, později 27. Já pracuji ve školce, kde máme spojené dvě skupiny a je tam dohromady 40 dětí. Na tento počet jsme čtyři učitelky. Když se to tak vezme, 10 dětí na hlavu není mnoho, ale protože jsou pomíchány věkově a také jsou z různých zemí, je to někdy dost náročné.
Zdroj: Refresher
Používáte i specifické výchovné metody?
Dbá se samozřejmě na práva dětí, ale zase si nemůžeme nechat skákat po hlavě, jsme jen lidé. Ukazuje se však, že rodiče mají doma různé výchovné metody. Je vidět, kdo dovolí doma dětem moc a kdo například nemá zkušenosti s výchovou, protože má první dítě, případně jsou rodiče velmi mladí.
Náročné a zajímavé. Náročné je to tehdy, když dítě neumí vůbec německy. Komplikací bývá i to, když ani rodiče neumí německy, protože s nimi musíme rozebírat věci ohledně dítěte, jeho posunu a podobně.
V Česku i na Slovensku jsou ve školkách hlavně děti jedné národnosti. Jak to zvládáš propojit kulturně, ale i věkově?
Rodičům se dost věcí nelíbí, doma jim možná děti i skáčou po hlavě, to nevím. Musí však respektovat nás a naši práci. Já už ani nevím, kolik národností jsem už měla ve školce. Turci, Indové, Balkán, Polsko, myslím, že ve vedlejší skupině je také dítě z Česka. Slovenské dítě jsem však za moji kariéru ještě ve třídě neměla. Co se týká věku, nejvíce „trpí“ ty menší děti, které jsou na úkor starších překřičené.
Zdroj: Archív respondentky
Jak to řešíš v případě, že dítě přijde a neumí opravdu nic německy?
Stane se, že dítě neumí vůbec nic, ale děti jsou takové houby, rychle se dokážou učit. Máme i takové děti, co se narodily v Německu, ale doma si stále povídají jen mateřskou řečí, která je jiná než němčina. Důležité je to, aby spolupracovali i rodiče. Potom jdeme na systém „ruce-nohy“, musíme dítěti vysvětlit a ukázat, že si má například jít umýt ruce nebo se jít obléct.
Děti z různých kultur mají rozdílné návyky, zvyky či hygienické nebo náboženské. Jak řešíš tuto věc?
Vedeme je všechny stejným stylem bez výjimek. Nikdo nemá privilegium. Například, neřešíme to často ani při jídle. Všechno jídlo nám dovážejí a pak ho zde kuchařky vaří, musí být BIO, dbá se na vysokou kvalitu. Máme-li maso a dítě je vegetarián, případně mu to náboženství nedovoluje, máme vegetariánskou výjimku. My máme kvóty, podle kterých se řídíme a podle kterých se tvoří i jídelníček. Děti například nikdy nemají ve školce vepřové maso, jen kuřecí nebo hovězí. Nemůžeme se dívat na každého individuálně, ale nikoho do ničeho nikdy netlačíme. Pokud něco nechce dítě sníst, je to jeho věc. Máme také děti, jejichž rodiče odmítají, aby jejich dítě jedlo ve školce, tak přijdou vždy před obědem a vezmou si ho pryč.
Celoživotní téma mezi lidmi je spánek ve školce. Jak je to v Německu?
Funguje to na dobrovolné bázi. Jsou děti, které nespí už v jesličkách. Dostáváme informace i od rodičů, jako jsou na tom děti se spánkem, zda musí nebo nemusí spát. My si to na některých dětech i testujeme, ale když vidíme, že to dítě prostě nechce spát, tak ho nenutíme. Ty děti, které spí, mají svůj koutek, kde jsou matrace, přikryjí se dekou a hodinu spí.
Zdroj: Archív respondentky
Co tě naposledy zaskočilo v práci?
Zajímavé je vždy to, že posílají do školky i děti s plenkami. Na Slovensku by mi možná ani dítě s plenkou nevzali. Nároky rodičů zde jsou velmi vysoké. My však máme nějaká pravidla a musíme se jich držet, tak jako v každé jiné práci.
Měla jsi někdy nepříjemnou zkušenost vzhledem k tomu, že jsi cizinka?
Od kolegyň jsem slyšela o několika takových případech. Většinou šlo o takový šovinismus ze strany rodičů, kteří řekli zahraniční učitelce, že chtějí mluvit jen s Němkou.
Dočetl jsem se, že plat učitelky ve státní školce v Bavorsku se pohybuje od 2 900 do 3 500 eur v hrubém. Je to pravda?
Tato teorie je taková, aby se nalákalo do tohoto oboru více lidí. Záleží na velmi mnoha faktorech jako roky praxe, kde přesně učíš a podobně. Ale určitě jsou učitelky, které vydělávají i tolik, kolik tvrdíš. Já osobně si vydělám určitě lépe než doma na Slovensku.
