Když Honzi Michálek minulý podzim „prokecl“ detaily o své cestě do Číny, přišel masivní backlash. Jenomže jeho výlet mohl být jenom vyvrcholením spolupráce, která už trvala měsíce nebo roky.
Na první pohled to působí neškodně, Domi Alagia tancuje vedle digitálního lvíčka a na pozadí hraje hudba s čínskými motivy. V popisku odkazuje na jiný účet: na Ladu Wang. Lukáš Tůma ve videu se stejným efektem tancuje v ulicích. Označil ho ale za placenou spolupráci a odkazuje hned na dva účty: na Ladu Wang a Pepu Zhanga. Tiktoky pocházejí z prosince roku 2022.
Proč by na tom mělo být něco podezřelého, jde jen o taneček, video má pár desítek sekund. Jenomže i tato „nevinná“ apolitická videa jsou ve skutečnosti pečlivě vykalkulovanou součástí čínské propagandy.
„Je to typický první krok, kdy má člověk pocit, že se nedopouští ničeho špatného, protože dělá něco totálně apolitického, něco legračního. Ať už třeba tančí se lvem nebo se dívá, jak se v Číně chytají ryby. Jí pekingskou kachnu, komentuje videa Čínského rozhlasu pro zahraničí a u toho si dělá skin routine. Na konci řekne, že máte sledovat Pepu Zhanga nebo Ladu Wang. Tímhle tím způsobem Lada i Pepa nabrali velký počet sledujících. Teď se myslím oba pohybují kolem 450 tisíc sledujících,“ popisuje Ivana Karásková, která vede tým zaměřený na čínský vliv v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO), působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je přední odbornicí na Čínu u nás i v zahraničí.
Proč jsou tak důležití Lada Wang a Pepa Zhang? Na první pohled jde pouze o tiktokery, kteří mluví roztomile lámanou češtinou. Obsah ale tvoří ve jménu Čínského rozhlasu pro zahraničí a tento orgán je důležitý. Jde o hlavní čínskou instituci pro ovlivňování veřejného mínění ve světě.
Jak chutná správná pekingská kachna?
„Čínská propaganda je založená na propagaci zdánlivě apolitických témat, to znamená čínské kultury, pití čaje, toho, že se tam pěstuje rýže, různých čínských svátků případně ukazování toho, že Čína je technologicky vyspělá země,“ pokračuje Karásková.
Kontroverzním tématům – okupaci Tibetu, násilnému potlačování protestů, agresi vůči Tchaj-wanu nebo porušování lidských práv v Sin-ťiangu, kde čínská vláda provozuje takzvané reedukační tábory (což ale podle mnohých znamená v podstatě gulag) pro Ujgury, Kazachy nebo Kyrgyzy, se propaganda vyhýbá. Místo toho vykresluje obraz krásné kulturně bohaté země, která má Evropany čím oslovit.
Ukázkovým příkladem takové distrakce jsou videa tiktokerů Honzy Michálka, který do Číny dokonce odjel, ale i Domi Alagie, Lukáše Tůmy, Tran Kim Ly, Hany Gelnarové nebo Samuela Samakeho a Víta Vencla.
„Začneme vařením čaje, jdeme na to!“ zve tě ke sledování Lukáš Tůma a demonstruje, jak se připravuje čaj v Číně. Popisek odkazuje na Ladu Wang. „Dneska se podíváme, jak si vyrobit papírový deštník,“ láká Hana Gelnarová na video a také označuje Ladu Wang, jindy tě zase pozve kouknout se na přípavu miaoské opékané ryby.
„Pojďte se se mnou podívat na další video od Ladušky,“ komentuje Tran Kim Ly záběry Lady Wang z Pekingu. „Pokud vás vždycky zajímala čínská kultura, mám pro vás tip na dva účty,“ jde na to přímočaře Vít Vencl a doporučuje hned začít sledovat Ladu Wang i Pepu Zhanga. Samuel Samake zase reaguje na video Pepy Zhanga z jeskyně nebo záběry čínských stepí, Dominique Alagia si chválí čínské robotaxi a obdivuje bambusové lesy, Honzi Michálek si pochutnává na pravé pekingské kachně, kterou samozřejmě miluje.
Většina těchto videí je označená jako placená spolupráce a zmiňuje Wang nebo Zanga. Jejich kanály už jsou „průhlednější“, vezmou tě klidně do stepí Sin-ťiangu, který prezentují jako pohodovou oblast, kde jsou všichni šťastní. Jakoby tu neprobíhala žádná genocida, o které mluví místní obyvatelstvo. Vytváří tak zkreslený obraz reality, který vyhovuje čínské vládě.
Alagia, Samake, Vencl, Michálek, Gelnarová a Tůma šířili dosah tohoto ovlivňování ve svých videích nejméně od roku 2022 do roku 2024, kdy spolupráce díky Michálkovi praskla a vyvolala velkou kritiku. Některá jejich videa jsou stále veřejně dostupná na TikToku. Některá z nich však tvůrci po kauze s Michálkem stáhli (i když spoustu z nich má naše redakce k dispozici) a uvědomili si, že se s takovým obsahem spojovat nechtějí. Je ale dobrá otázka, zda by k nějaké sebereflexi došlo, nebýt kauzy Michálek.
Víc Vencl:
„Ohledně této spolupráce, která proběhla více než rok, rok a půl zpátky, tak to začalo naprosto nevinně. Po mailu mi bylo řečeno, že chtějí, abych zareagoval na jejich videa, kde ukazují různé zajímavosti – ať už z oblasti technologií, čínské kultury či přírody.
Přiznám se, nijak jsem nad tím nepřemýšlel, videa jsem udělal a víc to neřešil. Až zpětně se ke mně začalo dostávat, že by mohlo jít o nějakou čínskou propagandu, že daní „influenceři“ z Číny, co mluví lámaně česky, nejsou tím, kým se skutečně prezentují. Jakmile jsem to zjistil, videa jsem stáhnul a přerušil s nimi jakoukoliv komunikaci. Beru to jako svoje selhání a přešlap – měl jsem si předem ověřit, o koho skutečně jde a proč mě oslovili.
Zároveň chci zdůraznit, že mi vždy záleželo a záleží na tom, aby lidé, co mě sledují, dostávali jen doporučení na značky nebo obsah, za který se můžu postavit. Nechci, aby někdo měl pocit, že ho chci zmanipulovat nebo mu něco podsouvám. Spolupráce se značkami nikdy nebyl můj hlavní a největší zdroj příjmu a nestojí mi za to brát úmyslně nedůvěryhodné a pochybné spolupráce a poškozovat si tím moje jméno.
Byla to pro mě lekce – od té doby si daleko víc vybírám, s kým budu spolupracovat, a pečlivěji si každou firmu prověřuju.
V budoucnu se už rozhodně nechci s ničím podobným spojovat. Nemám to zapotřebí. Jediné, co je pro mě důležité, je, aby lidi moje videa bavila a měli z nich radost.“
Jan Michálek:
„Můj život už šel konečně dál, zpozorněl jsem, odmítám 98 procent věcí a spolupracuji jen se světovýma ověřenýma (českýma) firmama.“
Samuel Samake:
„Asi tomu asi nemám mnoho co dodat. Do Číny bych se každopádně jednou rád podíval – déle než jen na dva dny, kdy jsem tam pouze přestupoval při cestě do Japonska. Je to země s bohatou kulturou a historií, která mě láká, a chtěl bych ji poznat na vlastní pěst – bez jakéhokoliv komerčního záměru.
Neříkám, že spolupráce je špatná věc, ale osobně bych si chtěl udělat vlastní názor bez toho, aniž by mě někdo za to platil. Když se nad tím zamyslím, tak vlastně něco říct můžu – Čína je země, kterou jsem si dlouho představoval jinak, než jak nám ji bylo často prezentováno.“
Tran Kim Ly:
Odmítla komentovat.
Proč je to takový problém?
Možná tě napadne, že je přirozené, že země jako Čína nemluví o svých mezinárodních problémech. Že i Amerika a jiné země za sebou mají kontroverze, od války ve Vietnamu po Guantanamo. Možná si říkáš, že jsou nám tyto problémy dost vzdálené a z naší kulturní perspektivy je těžké je posoudit objektivně.
„Není to jenom o tom, že by Čína vyprávěla Čechům pouze o Číně. Čínský státní rozhlas pro zahraničí jednoznačně promuje skupiny v České republice, které mají extrémní názory na politickém spektru. Dává prostor lidem, kteří nejen kritizují vládu jako takovou, ale zároveň říkají „vůbec nevěřte žádné české vládě.“ Nebo že Česká republika by měla vystoupit z EU, měla by vystoupit z NATO, což jsou věci, které mají přímé bezpečnostní implikace. Máte tu zahraničního aktéra, který aktivně říká vašim občanům, že by neměli důvěřovat státním institucím, že všechno je konspirace nebo že by neměli chodit k volbám,“ pojmenovává rizika Karásková.
Před čínským vlivem také důrazně varuje Bezpečnostní informační služba (BIS) ve svých výročních zprávách: „Dostávat se do orbitu vlivu Číny znamená postupně odevzdávat technologické a strategické know-how systému představujícímu jiný socioekonomický koncept založený na komunistické diktatuře, která je rozkladná vůči základním principům naší civilizace, jakými jsou demokracie a volný trh,“ varuje zpráva vydaná v roce 2024.
Šéf BIS Michal Koudelka na podzimní konferenci v Poslanecké sněmovně varoval před Čínou s ještě větší vehemencí: „Je to diktatura, která se připravuje na budoucí vojenský střet. V rámci jinak legitimní akademické a obchodní spolupráce si musíme uvědomovat i toto.“ Na akci spolupořádané projektem Sinopsis zazněly informace o dalších bezpečnostních otázkách – za rizikovou je považovaná firma Huawei, ale i tržiště Temu. Jeho prostřednictvím Čína shromažďuje osobní informace o enormním počtu lidí.
