Tento týden česká vláda oznámila, že hackeři napojení na Čínskou lidovou republiku se nabourali do účtů našeho Ministerstva zahraničí. Znamená to, že je Čína pro Česko stále větší hrozbou?
Hackerská skupina APT31 nejspíš zaútočila na e-mailové schránky Ministerstva zahraničí, takže mohla získat informace o adresách jeho zaměstnanců. Také mohla mít přehled o jejich komunikaci, o tom co posílají, komu a jaká pošta naopak chodí jim, což popsaly Seznam Zprávy. Jak překvapivý takový útok ze strany Číny vlastně je?
„Víme, že Čína, ale také Rusko nebo Írán dlouhodobě a systematicky používají kyberútoky proti evropským a státním institucím,“ vysvětluje Ivana Karásková z AMO Čína a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, proč ji zpráva o útoku nezaskočila.
„V tomhle případě je ale poměrně unikátní, že se Česká republika rozhodla informace o útoku zveřejnit. To nebývá úplně zvykem,“ říká, co naopak překvapivé je. „Výjimečné je také, že v době útoku Česko předsedalo Evropské unii.“
Na otázku, jestli je možné, že k takovým útokům už v minulosti došlo, Karásková přikyvuje. „V tomto případě však bylo zajímavé, že se spojilo několik služeb a že postupovaly koordinovaně. A že se Česká republika rozhodla jasně říct, že ví, kdo za útokem stojí. Bylo to APT31, byla to Čína,“ líčí.
„Co se zveřejní, ale určitě není plný obrázek toho, co reálně probíhá. V mnoha případech informace prostě zveřejněny nejsou, protože jsou moc citlivé,“ dodává.
„Škodlivé kybernetické aktivity Čínské lidové republiky (ČLR) dlouhodobě představují významnou hrozbu české národní bezpečnosti. Naše analýzy opakovaně ukazují, že na ČLR napojení aktéři stojí za řadou sofistikovaných kybernetických operací, které cílí i na kritickou infrastrukturu České republiky.
Tyto operace bývají vysoce organizované, technicky pokročilé a zapadají do širších strategických zájmů Čínské lidové republiky. Vedle kybernetických útoků sledujeme také snahy o technologické a informační pronikání, které může ohrozit naši suverenitu i bezpečnostní zájmy našeho státu. NÚKIB na tato rizika dlouhodobě upozorňuje. Příkladem jsou stále platná varování před technologiemi společností Huawei a ZTE nebo aplikací TikTok, u nichž jsme identifikovali významná bezpečnostní rizika,“ říká mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková.
Stejní hackeři zaútočili i na tým Joe Bidena
„Co se týče APT 31, víme, že to je hackerská skupina napojená na čínské Ministerstvo státní bezpečnosti, která v minulosti působila v spoustě zemí. Máme o ní informace z Evropy, Austrálie, Nového Zélandu, Kanady, Japonska, Jižní Koreje nebo ze Spojených států,“ vyjmenovává analytička.
Stejná skupina například útočila na odpůrce čínského režimu v USA i Velké Británii, ale také se nabourala do e-mailů pracovníků prezidentské kampaně Joe Bidena. Identitu skupiny odhalila společnost Microsoft a USA následně na její členy uvalily sankce.
„Cílem skupiny je získávání strategických informací. Útočí proti systémům ministerstev zahraniční, obrany nebo průmyslu. Chtějí zjistit například postoje k sankcím vůči Číně či Rusku, zmapovat obchodní politiku zemí nebo vztah k Taiwanu. Se strategickými informacemi může Čína přizpůsobit svou zahraniční politiku nebo třeba podkopat vliv Evropské unie. Může podněcovat spory mezi různými členy mezinárodních organizací. Známe útoky i na průmyslový sektor, na firmy, které se zabývají třeba AI, energetikou, obranou a tak dále,“ vysvětluje Ivana Karásková.
Máme se Číny obávat?
Ministr zahraničí Jan Lipavský si v reakci na útok předvolal čínského velvyslance Fenga Biaa, který byl vyzván k respektování mezinárodních dohod. Nejde ale o první porušení těchto dohod – Čína už má takových „vroubků“ několik.
- Tajná čínská policie na území Česka
Čína například nepřiznaně monitorovala disidenty režimu a nepohodlné lidi na našem území. „V roce 2022 zveřejnila organizace Safeguard Defenders zprávu, podle níž Čína provozovala dvě „policejní stanice“ v Česku bez vědomí českých úřadů. Tyto stanice zřídily úřady veřejné bezpečnosti z čínských měst Fuzhou a Qingtian. Čínská strana tvrdila, že slouží k poskytování konzulárních služeb, avšak podle zprávy Safeguard Defenders byly využívány k nelegálnímu sledování a zastrašování čínských občanů v zahraničí. Po diplomatickém tlaku české vlády byly tyto stanice uzavřeny,“ shrnuje Ivana Karásková. - Sledování taiwanské prezidentky, když navštívila Prahu
„V březnu 2024 byla taiwanská viceprezidentka Hsiao Bi-khim během své návštěvy Prahy sledována vozidlem řízeným čínským diplomatem z vojenské sekce ambasády. Vozidlo pronásledovalo její kolonu z letiště do centra města a dokonce projelo na červenou, čímž téměř způsobilo nehodu. Česká policie vozidlo zastavila a incident vyšetřovala,“ připomíná analytička jiný kontroverzní moment. - Zastrašování předsedy senátu
Když se tehdejší předseda senátu Jaroslav Kubera chystal na návštěvu Taiwanu, snažila se ho ho Čína odradit výhružným dopisem. Kubera zemřel a cesta se nakonec neuskutečnila. Podobnému tlaku čelil i jeho nástupce Miloš Vystrčil, který ovšem nakonec cestu podnikl. Jeho rozhodnutí nezůstalo bez reakce. Čínské ministerstvo zahraničí zveřejnilo varování, že „zaplatí vysokou cenu.“ Velvyslanec Číny byl následně předvolán, aby vše vysvětlil tehdejšímu ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi.
„Tato velmoc výrazně zvýšila investice do zbrojního průmyslu. Zdaleka se nejedná pouze o zajištění obrany. Čínskou lidovou republiku můžeme považovat za významnou bezpečnostní hrozbu, která je momentálně namířena zejména na oblast v její bezprostřední blízkosti, kdy nejvíce ohroženým územím je Taiwan, který ČLR stále považuje za svojí vzbouřeneckou kolonii. Útok na Taiwan by ovšem mohl být rozbuškou konfliktu se USA, což by znamenalo zásadní destabilizaci celosvětového rozměru.
Z pohledu České republiky představuje Čína problém v řadě oblastí k nimž patří dnes tolik diskutovaná činnost v oblasti kyberšpionáže, dále propagandy a mezinárodního obchodu,“ říká Ladislav Šticha z BIS.
Čína vyhlíží naše volby
Čínský vliv v kontextu globálního vývoje nám nastínil také Alexandr Romancov z FSV UK, který se zabývá mezinárodními vztahy této země: „Čína dokázala zmobilizovat svůj obrovský ekonomický potenciál, stala se továrnou světa. Když nyní americká předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi vykoná cestu nad Taiwan, Čína velice jasně formuluje, že se jí to nelíbí a i Spojené státy s ní musí jednat, aby situaci zmírnily. Čínu nyní vnímají jako svého hlavního rivala, vůči kterému se musí vymezovat, hledat cestu, jak s ním komunikovat a hlavně předejít k tomu, aby se s ním dostali do válečného konfliktu.“
Pro Českou republiku pak hraje roli hlavně otázka čínsko-ruského propojení. „Čína zatím ne vojensky, ale rozhodně materiálně, tedy dodávkami zásob čipů a polovodičů na výrobu zbraní, bohatě pomáhá Rusku. Tichá čínská podpora ve prospěch Ruska je ve vlivu Číny na Evropu zásadní,“ zdůrazňuje Romancov.
„Těžko můžeme vidět potenciál pro politickou expanzi za momentálního rozložení sil v České republice, kdy je prezidentem Petr Pavel a vláda je složená z politických subjektů, které Číně alespoň oficiálně rozhodně nakloněné nebudou. Ale jakmile dojde k nějaké otočce během příštích parlamentních voleb, možná budeme moci sledovat nějakou změnu,“ zamýšlí se.
„Čína má určitě tu výhodu, že tyhle vztahy vždycky může na nějakou chvilku odložit a potom se k nim zase vrátit, jakmile uvidí nějaký potenciál pro politickou expanzi,“ uzavírá Romancov.
