„Měsíční výdaje jsou tu zhruba třetinové oproti Praze. Se stabilním online příjmem a pobytem na pár měsíců ročně se dá opravdu hodně ušetřit,“ říká Veronika.
Veronika a Pavel jsou vášniví surfaři. Za tímto sportem pravidelně jezdí na Lanzarote, ale okouzlila je i divoká příroda Srí Lanky. Proto se rozhodli, že si tam postaví vilu. Tráví tam část roku a po zbytek času ji pronajímají. K tomuto kroku se rozhodli během příznivých podmínek, konkrétně po pandemii, kdy ceny pozemků výrazně klesly.
- Jak se dostali k pozemku, jak probíhala komunikace s úřady a stavba
- Kdo jim navrhl design vily
- Proč se vyplatí mít vlastní personál než chodit do restaurace
- Jak funguje vlastní personál a kolik je stojí
„Přišel covid a my jsme zůstali na jednom místě. Když se pak znovu dalo cestovat, začali jsme hledat destinaci, kam bychom se mohli pravidelně vracet a nemuseli přitom bydlet v hotelech. Začali jsme tedy zjišťovat, jaké máme možnosti v místech, která se nám líbila – kde jsme surfovali a cestovali. Srí Lanka z toho nakonec vyšla jako nejlepší volba – z hlediska výstavby, koupě pozemku, možností vlastnictví i celoročního využití. A zároveň i z pohledu případného pronájmu. Zkrátka to pro nás dávalo největší smysl,“ říká pro Refresher Veronika.
Potýkáme se s tím, že nám do zahrady začaly chodit opice – už nám párkrát ukradly banány.
I když při hledání pozemku zažili pár nepříjemných situací, nakonec našli své vysněné místo. Stavba také probíhala hladce, i přes různé komplikace způsobené počasím. Veronika dodává, že navzdory všem těmto situacím měli pocit, že stavba zabrala méně času než někdy v Česku. Přečti si příběh o tom, jak český pár vybudoval na Srí Lance designový skvost The Palmlanka.
Vila uprostřed džungle
Na Srí Lanku začali pravidelně jezdit už od roku 2018, minimálně jednou ročně. Dobře znali místní prostředí – věděli, kde je příjemně, kde se dobře najíst a kde turisté najdou veškerý komfort a služby.
„Rádi cestujeme i na Kanárské ostrovy, ale ty nejsou pro surfování ideální po celý rok. Oproti tomu na Srí Lance je stabilní počasí celoročně. Naše vila se navíc nachází přesně na rozhraní monzunového pásma, takže máme výhodu, surfovat se tu dá celý rok.“
V roce 2022 se rozhodli koupit nemovitost v zahraničí a vybrali si Srí Lanku – tehdy byla v krizi, měna kolísala, vláda padla a trh nabízel výhodné podmínky pro nákup. Chtěli být co nejblíže surfové pláži. Paradoxně pozemek nenašli přes realitní kanceláře, jak původně plánovali.

Jaké to je stavět vilu na Srí Lance?
„Našli jsme pár nemovitostí online, ale když jsme přijeli, zjistili jsme, že polovina z nich vůbec neexistuje – často šlo o podvody nebo nevyjasněné vlastnictví. Nakonec jsme ale díky místním kontaktům narazili na člověka, který znal někoho s čistým pozemkem na prodej. Ověřili jsme si vše a vše sedělo, takže jsme do toho šli.“
Koupě proběhla rychle, ale kvůli zákonům si museli založit firmu, protože fyzická osoba na Srí Lance nemůže vlastnit pozemek. S tím je spojena administrativa, účetní a právník, ale nic složitého. Místní se totiž řídí britským právem, takže mají tyto záležitosti dobře vyřešené a veškeré papírování probíhá rychle. Za týden byl pozemek jejich.
„Když srovnám Srí Lanku s jinými státy, jako je Thajsko nebo Bali, kde už dnes člověk pozemek vlastnit vůbec nemůže, jen pronajmout na 15–20 let, tady to stále jde. To je pro zahraniční turisty určitě atraktivní, protože mají větší jistotu, že jim to nikdo nevezme a že je to opravdu jejich. Navíc je tu pořád dost volných pozemků za rozumné ceny. Jen je potřeba dobře prověřit, aby prodej byl čistý a pozemek prodával skutečný vlastník.“
Výpadky proudu, ale i překvapivá rychlost
Stavba samotná byla trochu náročnější – probíhala v době energetické krize, chyběl benzín, docházelo k výpadkům proudu a materiál občas nedorazil. Ale nehnali se, brali to s klidem, a nakonec to ani netrvalo tak dlouho.
„Vlastně to bylo rychlejší než některé rekonstrukce v Česku. Byly to spíš úsměvné situace – například jsme volali elektrikáře i stavbyvedoucího, ale pak vypadl proud na tři dny a nic se nedalo dodělat. Nakonec se to ale zvládlo a teď už je to super. Poslední dva roky tu žádné výpadky nejsou, obchody jsou plné a hodně se tu staví. Zdá se, že Srí Lanka jde nahoru.“
Říkají, že možná i proto, že po covidu začalo víc lidí znovu cestovat do Asie. Bali je už přeplněné, takže turisté hledají nové destinace. Potkávají tu mnoho lidí z Austrálie, Německa, Británie nebo z Jižní Afriky. Zdá se, že sem přicházejí ti, kteří hledají něco klidnějšího než Bali.

Interiér skrývá unikátní designové kousky
Veronika na návrhu spolupracovala s architekty, ale hodně do toho zasahovala i sama. Chtěla, aby to celé mělo atmosféru „bali vil“ s krásným venkovním prostorem, kde by si lidé mohli společně sednout, posnídat, navečeřet a trávit většinu času venku, a ne zavření v pokojích. Čerpala inspiraci z různých knížek, protože se jí moc líbí spojení betonu s místními přírodními prvky.
„Venku jsme chtěli mít takový ‚statement‘ – místo, které by vilu zvýraznilo. Vybrali jsme ručně malované kachličky s ornamenty z jižní Indie, které jsou tradiční výzdobou starých koloniálních domů. Každá kachlička je trochu jiná a odstín jsme ladili na míru podle nábytku z antiku, který máme v pokojích i venku.“
Nábytek pochází ze starých koloniálních dob a je ručně vyřezávaný z teakového dřeva, které je na Srí Lance tradiční materiál. Některé kusy nechali zrekonstruovat a vyplétat přírodní trávou. Jiné dokonce natřeli do růžova, aby prostor působil trochu funky a ožil.
V každém pokoji mají také staré vázy a velká zrcadla ze starých rámů dveří ze severu Srí Lanky, které přeměnili na dekorace. Indové mají rádi tmavé barvy, proto nábytek z tmavého dřeva opravili a natřeli tak, aby vydržel další desítky let.
Samotné okolí je nádherné – to je obrovský benefit. Doufám, že to tak zůstane i do budoucna. Jsme zhruba 15 minut na skútru nebo autem od turistického centra Hiriketiya, kde je rušno a najdete tam spoustu surfařů, barů, restaurací i kaváren.“
Jsou obklopeni džunglí, ponořeni do zeleně a z vily není vidět žádná jiná budova, což je naprosto skvělé. Jediné, co tu člověk slyší, jsou zvuky džungle a zvířat, a když jsou větší vlny, tak dokonce i oceán – pláž mají asi 100 metrů od vily. „Je to opravdový ráj na zemi,“ popisuje prostředí Veronika.
Život na Srí Lance je levnější než v Praze
Pravidelně chodí surfovat ráno, protože vlny i vítr jsou nejlepší právě brzy ráno nebo večer. Vstávají třeba už kolem 5:30. Vezmou prkna a před snídaní si jdou zajezdit na hodinu až hodinu a půl.
Když se vrátí ze surfování, v Česku lidé teprve vstávají. Mají tak ráno svou zábavu, pak si v klidu dají snídani a sednou k práci. Veronika zmiňuje, že mají také personál, který jim uvaří večeři, nebo si ji občas uvaří sami, případně zajdou do restaurace a vezmou si třeba pizzu sebou.
S personálem tady není vůbec problém. Pro Čecha je tady všechno stále poměrně levné. Především pracovní síla. Průměrné měsíční platy jsou třeba kolem tří až pěti tisíc českých korun, což je fakt málo.
To znamená, že pracovníci jsou ochotní si přivydělat, takže mají personál, který pracuje třeba od 8 do 16 hodin, a pak večer, pokud chtějí, vaří turistům večeře. Jejich práce stojí opravdu málo. „Takže se skoro ani nevyplatí chodit do restaurace, protože tam jsou turistické ceny, zatímco u personálu je to mnohem levnější.“
Vilu uklízejí každý den kvůli vlhkosti a tropickému klimatu. Hostům doporučují měnit ručníky každé dva dny po koupání. Denní větrání je nezbytné, jinak by se mohla rychle objevit plíseň – není to jako dům v Česku, který lze nechat zavřený klidně celý měsíc.
„Každý den se tu musí aspoň zametat a udržovat pořádek. Navíc se teď potýkáme s tím, že nám do zahrady začaly chodit opice – už nám párkrát ukradly banány. Takže teď budeme muset na noc schovávat ovoce dovnitř, což jsme dřív nedělali.“
Pokud bys chtěl vyzkoušet nomádský život, vzít si na měsíc home office a odjet na Srí Lanku, vilu si můžeš pronajmout přes Airbnb. Mají to nastavené tak, že si můžeš rezervovat buď jednotlivé pokoje, nebo celou vilu pro osm lidí.