Přečtěte si několik zajímavých informací o tom, co provázelo zachycení vln a co všechno pro nás znamenají.
Poskytnou nám nový způsob objevování a poznávání rozlehlého vesmíru všude kolem nás, tak komentovali zásadní vědecký pokrok, který se uskutečnil koncem minulého týdne a který stojí za vznikem nové éry astronomie, mnozí světoví odborníci. Takzvané gravitační vlny představují něco, co nám jako civilizaci otevře dveře k dalším zajímavým poznatkům o čase a prostoru. Nejedná se tedy ani tak o to, že prokázání jejich existence potvrdilo část téměř 100leté teorie jednoho z nejznámějších fyziků všech dob, ale spíše o to, že máme k dispozici další efektivní nástroj k objevování neznámého. A to zřejmě nezůstane bez odměny ve formě prestižní Nobelovy ceny. Pojďme si tedy shrnout ta nejdůležitější fakta, která o tomto obrovském milníku moderní vědy známe.
Jak probíhalo zachycení vln?
Důkaz o existenci gravitačních vln získaly nezávisle na sobě dva pokročilé laserové detektory LIGO. Jeden je umístěn ve Washingtonu a ten druhý v Louisianě. Detekované vlny vznikly díky kolizi dvou méně než 150 kilometrů širokých černých děr před více než 1,3 miliardami let a až nyní dorazily k nám, k naší planetě. Zachycení bylo možné i proto, že šlo o mohutný náraz, z čehož vznikly i mohutné gravitační vlny. Velikost, kterou jsme schopni zachytit, se odvíjí od aktuálního technologického pokroku, a proto ani zdaleka nejde o jednoduchý úkol. Úroveň technologických kapacit tedy určuje naše možnosti zrealizovat určitý vědecký pokrok. Gravitační vlny ve zkratce znamenají ohýbání časoprostoru pohybem nebo kolizí vesmírných objektů. V tomto případě vznikly po vzájemné interakci černých děr, která způsobila jejich spojení a následnou ztrátu takového velkého množství hmoty, jaké by se dalo přirovnat k třem Sluncím z naší sluneční soustavy. Pokud jednou vlny vzniknou, budou se (podobně jako světlo) šířit navěky a se stejnou rychlostí. Jak ale informuje vědecký web iflscience.com, čím delší vzdálenost urazí, tím jsou slabší. Světlo však údajně slábne rychleji. Web také říká, že v momentě, kdy nastala kolize, vzniklo až 50krát více energie než při kombinaci všech hvězd ve vesmíru. Vědci o příchodu mohutných gravitačních vln věděli a díky tomu mohli zapnout vybavení v ten správný čas.
S použitím dvou laserových detektorů dokáží vědci určit pouze směr vln. Pokud by byl použit ještě i třetí, umožní to identifikovat konkrétní místo jejich vzniku. V úvahu připadá VIRGO detektor z Itálie, na kterém se v těchto dnech stále pracuje, což však už dlouho nepotrvá. Identifikaci pravděpodobného místa vzniku proto tentokrát zrealizovali za použití dodatečných dat, jako je například frekvence či čas. Po přijetí signálu je pouze jednoduše vložili do rovnic a určili, že původ vln pochází ze dvou spojujících se černých děr ve zmíněné vzdálenosti.
Jedno ze dvou míst, která vlny zachytila. LIGO detektor využívá 4 kilometry dlouhé tunely.
Jaké informace nám vlny mohou poskytnout?
Gravitační vlny lze přirovnat například k rádiovým vlnám, které pro nás představují určitý druh informace. Po zachycení tak dokážeme zjistit informaci o místech, kde naše ostatní technologické kapacity neměly dosud vůbec žádný, nebo jen částečný přístup. Pokud se nám podaří o spojení vesmírných objektů zjistit ještě více, což je více než pravděpodobné, získáme další části ze skládačky zvané počátek časoprostoru. Podle Stephena Hawkinga se tímto způsobem totiž můžeme dopracovat ještě k dalším zajímavým pozůstatkům z dob mladého vesmíru a velkého třesku.
„Vezměte si tyto dvě černé díry jako příklad. Obě jsou velké zhruba 150 kilometrů, avšak vzdálené až 1,3 miliardy světelných let. Nedisponujeme žádnými jinými nástroji, které by dokázaly detekovat informaci z tak malých a tak vzdálených objektů. Ve viditelném světle, například, dokážeme při takové vzdálenosti sotva vidět celou galaxii,“ píše web iflscience.com.
Mohla vlny zachytit i jiná civilizace?
Přestože jsme ještě žádnou neobjevili, i v tomto případě to záleží na momentálním technologického pokroku, jakým disponují. Jak tvrdí Justin Greenhalgh, jeden z členů vědeckého týmu, gravitační vlny se šíří ve všech možných směrech, takže existuje pouze malá pravděpodobnost, že by ji vyspělá civilizace nezachytila. Ta může mít dokonce takové vymoženosti, díky kterým umí zachytit ještě mnohem menší vlny. Něco takového se ale za současných okolností samozřejmě nedá žádným způsobem dokázat, takže zde zatím zůstaneme pouze u teorií.
