Skandinávská mytologie je plná zajímavých příběhů a bájných tvorů, kteří z nich nás zaujali nejvíce?
V předchozím článku jsme psali o démonech z japonské mytologie. Vybírali jsme je podle toho, jak děsiví nám přišli. Dnes se podíváme do nám bližších končin - do Skandinávie. Její folklór se skládá z početného množství mytologických stvoření, jak dobrých, tak zlých, kteří děsí tamější obyvatele již po staletí. Častokrát byly vymýšleny, aby rodiče mohly strašit neposlušné děti, mnoho z nich pak pochází až z dob, kdy krajinu na severu Evropy pokrývaly jen husté, temné lesy. Pojďte si tedy s námi přiblížit desítku těch nejzajímavějších mytologických kreatur, které děsí obyvatele Skandinávského poloostrova již po staletí.
Huldra
Huldra (nebo také Tallemaja) je žena s podobou trolla, která žije v lesích. Je spravedlivá a krásná, avšak povahou divoká a její tělo zdobí dlouhý kravský ocas, který schovává za svými zády, když potká člověka. Říká se, že Adam a Eva měli spoustu dětí a jednoho dne, když Eva zrovna koupala své děti dorazil do jejich příbytku Bůh. Eva však nestihla ještě vykoupat všechny, tak schovala ty, které byly ještě špinavé. Načež se jí Bůh zeptal: „Máš tady ještě další děti?“ a když je Eva zapřela, Bůh prohlásil: „Tak ať vše, co je skryto, zůstane skryto.“ Schované děti se tedy staly De Underjordiske (ti, co žijí v podzemí), ztracené duše, které žijí pod zemským povrchem a zoufale volají, aby jim někdo dělal společnost. Huldra byla jednou z nich, ale jakýmsi způsobem se jí podařilo zůstat nad povrchem Země. Ráda láká kolemjdoucí, avšak není ani zlá ani hodná.
Fossegrimmen
Fossegrimen, nebo jen Grim (Foss je norsky vodopád) je vodní tvor. Jedná se o mladého, pohledného muže, který sedává nahý pod vodopády a hraje na housle. Nehraje však lidské písně, nýbrž utváří zvuky přírody: šumění vody, vítr ve stromech, to vše jsou tóny z jeho houslí. Říká se, že učí lidi, jak hrát, když mu pod vodopády donesou ukradený kousek masa. Zajímavosí je, že Torgeir Augundsson (1801-1872), známější jako Myllarguten byl známý houslista z Telemarku, z Norska, který hrál tak bravurně, že se o něm tradovalo, že zaprodal svoji duši Fossegrimenovi.
Pesta
Černá smrt byla tragédií pro všechny skandinávské země. Dánsko ztratilo třetinu ze svých obyvatel a Norsko dokonce polovinu. Mor byl natolik zničující, že mu lidé vymysleli vlastní charakter. Pesta přichází jako znamení smrti a onemocnění, přičemž na sebe bere podobu ošklivé, staré ženy, oblečené v černém, nesoucí koště nebo hrábě. Věřilo se, že cestovala z farmy na farmu a šířila mor. Pokus si sebou nesla hrábě, někteří obyvatelé měli šanci k přežití, když však třímala koště, brala všechny životy. Ve Skandinávii je stále běžné zmiňovat tuto mytologickou bytost v souvislosti se smrtí nebo závažnou nemocí.
Nökken
Nökken/Nyk/Nykkjen je tajemná vodní kreatura, která obvykle přebývá v jezerech a rybnících. V norských příbězích je popisována jako monstrum trávící většinu času s očima těsně nad hladinou a pozorující lidi, kteří chodí kolem. Ve švédských příbězích se jedná o krásného mladého muže, který přemlouvá ženy ať skočí do vody a poté je topí. Jedná se prý i o kožoměnce, který se může měnit v bílého koně, přičemž nechává malé děti jezdit na svém hřbetu načež s nimi skáče zpět do rybníka. Říká se, že je talentovaným hudebníkem, hrajícím na housle, takže ho vesničané mohou v noci poslouchat. Existuje prý i několik způsobů, jak se mu ubránit. Stačí vhodit do vody kousek kovu, jako je jehla nebo železný křížek a zůstanete ušetřeni. Když už vás však napadne, může vás zachránit, když nahlas zvoláte jeho jméno nebo říkanku: „Nyk! Nyk! Naal i vatn. Jomfru Maria kastet styaal i vatn! Du sæk, æk flyt!” Což v překladu zní: „Nyku! Nyku! Jehla plave ve vodě. Panna Marie hodila ocel do vody. Ty se potápíš, já plavu!“
Draugen
Jméno Draugen pochází z norského slovíčka draugr, což znamená duch. Jedná se o dalšího vodního tvora, a tentokrát o takového, kterého byste opravdu nechtěli potkat během plavby na vaší lodi. Draugen je totiž duch člověka, který zemřel na moři. Je obrovský, až monstrózní, pokrytý mořskými řasami a vesluje na polovině dávno ztroskotané lodi. Když se objeví, vydává hrozivý řev a legenda má za to, že může být viděn během bouřlivé noc na moři, kdy topí námořníky a rybáře a ničí jejich veslice a lodě. Traduje se i příběh muže, který kdysi uprchl před Draugenem na hřbitov, kde volal na duchy zemřelých, ať ho chrání. Druhý den ráno byly všechny hroby otevřené a hřbitov pokrytý mořskými řasami. Dnes je Draugen spojován se vším temným a mystickým o moři.
Kraken
Kraken je tvor, kterého pravděpodobně bude znát většina z vás. Jeho postava byla totiž použita v několika světoznámých filmech, jako je například: Souboj Titánů nebo Piráti z Karibiku. Původně však Kraken patří do norského moře, kde byl údajně prvně viděn na počátku 18. století. První podrobný popis tvora má na svědomí dánský spisovatel a biolog Erik Pontoppidan a pochází z roku 1752. V dřívějších dobách byla tato bájná postava popisována jako obrovský krab o velikosti ostrova. Pozdější popisy mluví o monstru v podobě obří chobotnice, která stahovala lodě až na dno moře.
Nisser
Tyto bytůstky jsou v dnešní skandinávské společnosti stále velmi důležité. V jejich vánočních tradicích totiž neexistuje žádný Ježíšek, baculatý Santa nebo Děda Mráz. Místo toho má každý domov svého Nisse, žijícího ve stáji (pokud žijete na vesnici nebo jste zemědělec), který funguje jako opatrovník domácnosti. Tito tvorečci jsou považováni za vtipálky, ale rádi slouží a v průběhu Vánoc mají stejnou funkci jako Santa v západních tradicích.
Trpaslíci a Elfové
Elfové a trpaslíci, proslavení Johnem Ronaldem Reuelem Tolkienem a jeho knihami pocházejí původně z norské mytologie. Podle pověr žili trpaslíci ve své vlastní zemi zvané Midgard, což bylo místo, které žádná lidská bytost nemohla najít. Byli to malí človíčci, často zobrazováni jako malí muži s dlouhými vousy. Byli to mistři kováři, kteří kovali meče, štíty a brnění pro samotné bohy. Elfové žili v hlubokém lese poblíž hradu Alvheim, v němž sídlil Frøy, bůh plodnosti. Byli spravedliví, krásní a mírumilovní.
Troll
Troll je stvoření pocházející ze severské mytologie, které je inspirováno krutými obry, kteří byli hlavními nepřáteli bohů a jsou známí jako jotner/jotuner/jötunn a žijí v horách Utgardu. Svým vzhledem trochu připomínají člověka, jsou však neuvěřitelně oškliví a obrovští a každá legenda o nich je popisuje jako opravdové hlupáky. Ve starých příběhů můžeme nalézt trolly několika druhů, někteří žijí ve vysokých horách, jiní v kamenných hradech, v hlubokých lesích nebo na břehu řek. Po příhodu křesťanství ve 14. století se příběhy změnily. Od té doby byli schopni vycítit krev křesťana a pronásledovat ho. Nesmíme zapomenout ani na to, že kdykoli, kdy přišli do styku se slunečním světlem, proměnili se v kámen.
Mare
Mare je ženský démon, který lidem způsobuje noční můry tím, že si na ně sedá během jejich spánku. V germánském folklóru se objevuje často a má mnoho různých tváří. Skandinávská slova pro noční můru jsou: Norsko - Mareritt, Dánsko - Mareridt, Švédsko - Mardröm. Pokud slova přeložíme doslova, znamenají Marein sen. Věří se, že tento mýtus vznikl na základě nevědomostí o spánkové paralýze, v jejíchž projevech můžeme nalézt i tlak na plicích, který mohl vést k vymyšlení ženského démona, který vás ve spánku trýzní svojí vahou.
