Holandský spisovatel napsal kontroverzní spis o tom, jak mohl teoreticky zabít svoji choť. To ještě ale nikdo nevěděl, že přesně takového činu se skutečně dopustil.
Rok poté, co se po jeho ženě za nevyjasněných okolností náhle slehla zem, vstoupil holandský spisovatel kriminálních příběhů Richard Klinkhamer do kanceláře svého vydavatele a předložil mu svůj rukopis nejnovější knihy. Willem Donker, autorův vydavatel, nicméně autorův text rázně odmítl se slovy, že se jedná o příliš hrůzné a odporné čtení. Klinkhamer v něm detailně popisoval sedm možných způsobů, jakými mohl potenciálně zabít svoji nezvěstnou ženu Hannelore, která jako by se jednoho dne rázem zčistajasna vypařila a nikdo o ní od té doby neslyšel. Jedním z popisovaných postupů byl například i bizarní scénář, podle něhož Klinkhamer tělo ženy po částech pomlel v mlýnku na maso a následně jím nakrmil holuby.
Klinkhamerova žena Hennalore (zkráceně Hanny) zmizela z jejich společného domu na malé osadě ležící ve východní části Nizozemska roku 1991. Pro policejní vyšetřovatele, kteří se případem záhadného zmizení ženy zabývali, se v té době zhruba 54letý spisovatel stal v hlavním podezřelým. Klinkhamera podrobili několika výslechům, provedli domovní prohlídku a muže dokonce zadrželi, nikdy však nezískali žádný solidní důkaz, který by spisovatel usvědčil. Nad zahradou domu dokonce proletěl i stíhací letoun F-16 s infračervenými skenery, ani ty však nedokázaly nic odhalit. Ačkoliv tedy měli vyšetřovatelé o Klinkhamerově nevinně silné pochybnosti, nakonec jej byli nuceni propustit.
Richard Klinkhamer v domě žil i několik dalších let po zmizení ženy, během nichž pracoval na dalších knihách a oddával se nadměrnému pití alkoholu. Jak šly roky, informace o celém případu se postupně dostávaly i k širší veřejnosti, a to zejména poté, co se v některých menších novinových plátcích začaly objevovat uniklé detaily ohledně onoho podezřelého rukopisu, který Klinkhamer dříve předložil svému vydavateli a ten jej znechuceně odmítl. Spisovatel se následně na pozvání objevil jako host i v několika televizních pořadech, stávala se z něj víceméně známá osobnost a v roce 1997 se se svojí novou přítelkyní přestěhoval do Amsterdamu.
Do Klinkhamerova starého domu se mezitím nastěhovala nová rodina, která se rozhodla si zčásti přestavět a upravit zahradu, přičemž jedna ze změn se týkala také zlikvidování staré kůlny. Najali tedy dělníky, kteří začali rozbourávat betonovou podlahu. Při kopání však narazili na něco, z čeho jim projel mráz po zádech. Pod vrstvou betonu totiž objevili lebku a posléze i zbytek kostry. Na základě dentálních testů a rozborů se ukázalo, že ostatky patřily nezvěstné Hanny Klinkhamerové. Ještě toho večera byl 62letý spisovatel v Amsterdamu zatčen a následujícího dne se k vraždě doznal.
Na základě výpovědi a studii ostatků Richard Klinkhamer svoji ženu zřejmě ubil k smrti dřevěným objektem, pravděpodobně baseballovou pálkou, načež vykopal díru v kůlně, do které tělo pohřbil. Hrob pak zasypal vrstvou kompostu a zalil betonem, což mělo tělo dostatečně dobře ukrýt a zároveň zamaskovat nepříjemný zápach hnijící mrtvoly. Po šesti dnech se pak spisovatel dostavil na místní policejní stanici, kde svoji ženu nahlásil jako nezvěstnou a uvedl, že po ní nalezl pouze její červený bicykl u nedaleké vlakové stanice.
Fotografie domu manželů Klinkhamerových z roku 2008
Není jisté, co přesně bylo Klinkamerovou motivací k vraždě. Jeho vztah se ženou byl údajně zpočátku bezproblémový, to se však změnilo, když Richard začal čím dál více pít. Používání alkoholu pak vedlo k opakované fyzické agresi, Hanny však i navzdory projevům násilí nechtěla od svého muže odejít. Podle Klinkhamerova vydavatele Willema Donkera nebylo zabití s nejvyšší pravděpodobností plánované či úmyslné, ale jednalo se spíše o nehodu, po níž vrah zpanikařil a snažil se mrtvou ženu ukrýt. Jiní lidé však věří, že se jednalo o záměr, aby o svém činu mohl napsat knihu. Pravdu se již zřejmě nedozvíme, nicméně za zmínku rozhodně stojí Klinkhamerova dřívější tvorba. V jednom ze svých dřívějších děl, v němž čerpal inspiraci ze svých zážitků z cizinecké legie, totiž autor píše, že první, co jej během služby naučili, bylo zabít člověka a následně způsob, jak se zbavit těla.
Donker po odhalení vraždy a vrahovu doznání spatřil komerční potenciál spisovatelova hrůzného rukopisu, který mu Klinkhamer před lety nabídl. Rozhodl se proto autorovi nabídnout, že by jeho knihu o vraždě přeci jenom vydal, ten však nakonec odmítl. Richard Klinkhamer byl v roce 2000 za vraždu odsouzen k šesti až sedmi letům vězení, za dobré chování však byl propuštěn již v roce 2003. Zemřel v lednu (január) letošního roku ve věku 78 let.
