Geniální architekt s estonskými kořeny, jehož velkolepé projekty udivují a inspirují spoustu lidí dodnes.
Ano, architektura a design jsou nedílnou součástí života každého z nás, tak proč o ni nejeví většina populace takový zájem, jako například o auta, módu či sport? Na danou otázku sice neznáme jasnou a přímou odpověď, ale v dnešním článku se vám výše uvedené odvětví umění budeme snažit alespoň mírně přiblížit skrz práce skvělého Louise Kahna.
Chápeme, že nemůžeme vědět úplně všechno, ale v době, kdy téměř každé 15leté „dítě“ zná Supreme nebo Rafa Simonse, je smutné neznat velikány architektury. Mimo jiné i to bylo podnětem pro tvorbu obdobných článků. Ještě v průběhu minulého roku jsme vám stihli přiblížit život a tvorbu geniálního českého rodáka Jana Kaplického a dnes opět zůstaneme u tvorby z 20. století.
____________________________________________________________________________________________
Psal se 20. únor roku 1901, kdy se v estonském městě Pärnu narodil židovským rodičům Leiser-Itze Schmuilowsky známý jako Louis Isadore Kahn. Období života, které strávil na severovýchodě Evropy, si však Louis příliš pamatovat nemohl, protože jen 4 roky po jeho narození celá rodina emigrovala do Spojených států. Svůj nový domov našli na východním pobřeží ve městě Philadelphia, kde odstartovala i působivá kariéra uznávaného architekta na University of Pennysylvania. K tomu se ale přesuneme až za krátkou chvíli.
Jak to bývá v případě těch nejchytřejší lidi zvykem, tak také představitel brutalismu architektury 20. století, pocházel z opravdu skromných poměrů. Hlavním důvodem daného faktu bylo, že hlavním živitelem rodiny se po onemocnění zad otce stala matka pracující v textilním průmyslu. A věřte, v minulosti byly rozdíly v mzdách mužů a žen ještě výraznější než dnes. Navíc nebyl jediným dítětem židovského páru a měl ještě 2 sourozence, bratra Leiba a sestru Beilu-Rebecku.
Součástí asimilace estonské rodiny v USA byla i změna jmen. Čili z Leiba se stal Leopold, z Beily-Rebecky Bertha a z Leisera-Itzeho Louis Isadore, jak ho zná celý svět dodnes. A co je smutné, častokrát se zapomíná na jeho původ... Je nám ale jasné, že nebýt přesunu za „velkou louži“, tak by dnešní článek s největší pravděpodobností vůbec nemohl vzniknout. Zpět ale k podstatným informacím. V průběhu dvacátých a na počátku třicátých let minulého století, měl vizionář moderní architektury možnost studovat pod záštitou odborníků v oboru, jakými byli Paul P. Cret, Zantzinger, Boil či Medar. Získal neocenitelný rozhled, znalosti a chuť do návrhů vlastních projektů, kterou ještě znásobila pouť napříč celou Evropou trvající cca 2 roky.
Rychlé životní období, během kterého byl součástí při navrhování různých budov v rámci Philadelphie a dokonce se stihl i oženit. Tou pravou měla být Esther Israeli, která se také pohybovala v architektonických kruzích, ale podle několika zdrojů z blízkého Louisova okolí nebyla jeho jedinou partnerkou. Vztah mezi Louisem a Esther, ale přinesl i řadu pozitiv a mimo jiné to bylo i založení vlastního ateliéru, který byl doslova odsouzen k úspěchu. Ten se však nedostavil ze dne na den, přičemž patřičnou dávku uznání si od kritiků a veřejnosti vysloužil až na sklonku života, respektive po smrti. Ta přišla neočekávaně po náhlé srdeční zástavě dne 17. března roku 1974 na cestě domů z Indie. Nic na tom nemění ani fakt, že dlouhá léta působil i jako profesor na univerzitě, kterou sám navštěvoval (University of Pennysylvania) a také na prestižní Yale University v New Haven. Jeho odkaz a přínos pro světovou architekturu je však nepopiratelný a přežívá s námi dodnes.
______________________________________________________________________________________________
Vůbec prvním větším projektem spojovaným se jménem Louise I. Kahna je Jersey Homesteads Cooperative Development v New Jersey z roku 1935. Z pozice sekundárního architekta přispěl k výslednému dílu Alfreda Kastnera dokončenému pravděpodobně o 24 měsíců později. Níže máte možnost vidět skicu od samotného rodáka z Estonska, který měl ke kreslení velmi pozitivní vztah už od dětství.
V době trvání 2. světové války, tvořil držitel ocenění AIA Gold Medal a také RIBA Gold Medal převážně rodinné typy staveb a první velký vlastní projekt přišel až na konci roku 1953. Tím pravým místem byla Art Gallery of Yale University, ve které v daném období působil. Výsledkem je budova s obdélníkovým půdorysem, přičemž její zevnějšek je téměř výhradně zabalený ve skle. Na tu dobu poměrně netradiční a málo vídané řešení, nás však dokáže zaujmout i dnes. Sladkou třešničkou na dortu je pro nás ale schodiště ve tvaru trojúhelníku s oblým propojením.
Nebudeme ale zvlášť rozebírat každou stavbu, na níž se mnohdy nedoceněný architekt z Philadelphie podílel a raději vyzvedneme ty nejzajímavější. Mezi širší veřejností nejznámější projekty z portfolia Louise Kahna jsou častokrát označovány jako minimalistické a moderní, s čímž se ztotožňujeme. Dokonce to bylo hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli připravit pro vás daný článek, protože máme mimořádně rádi nadčasové myšlenky. A ty věru Louisovi určitě nechyběly. Kromě práce na domácí půdě ve Spojených státech, se příležitostně vydal obohatit svými projekty i jiné známé země, jako například Bangladéš, Izrael, Indii či Pakistán. My Evropané tak můžeme jmenovaným státům jen tiše závidět, protože na starém kontinentu nemáme ani jednu jedinou stavbu, pod kterou by byl Louis Kahn podepsán. Stačit nám tak budou muset alespoň náhledy níže, díky kterým ale budete moci snadno pochopit genialitu architekta s estonskými kořeny. V případě, že byste rádi zašli více do hloubky života jmenovaného génia, tak doporučujeme zhlédnutí filmu s názvem My Architect, který je zásluhou Louisova syna jménem Nathaniel Kahn. Neprohloupíte.
Esherick House / Philadelphia (USA) / 1959
Salk Institute / San Diego (USA) / 1959
National Assembly Building / Dháka (Bangladéš) / 1962
Exeter Library / New Hampshire (USA) / 1965
Franklin D. Roosvelt Four Freedoms Park / New York (USA) / 1974 / 2012 (realizace)
Věříme, že vás majestátní stavby ze záběrů výše zaujaly minimálně stejně jako nás nebo Kanyeho Westa při rozhodování prezentování kolekce v prostředí nad tímto textem. Ano, právě v Franklin D. Roosevelt Four Freedoms Parku se konala extravagantní Yeezy Season 4 prohlídka. A ať už Yeezyho milujete nebo naopak nemůžete vystát, tak musíte uznat, že daný krok byl rozhodně trefou do černého. Ještě stále si myslíte, že móda není do značné míry závislá na architektuře/designu? Příště vám to rozhodně vyvrátíme...
„Domnívám se, že nejinspirativnějším bodem, díky kterému můžeme pochopit architekturu, je podívat se na místnost. Zcela obyčejnou místnost, jako na počátek architektury.“ - Na závěr článku už přidáme jen jednoduchou citaci z úst samotného Louise Kahna.
Pokud víte i o architektech, respektive architektonických nebo designérských studiích z našich končin, které také stojí za pozornost širšího publika, tak neváhejte a pošlete nám tip na e-mailovou adresu uvedenou v profilu výše. Děkujeme vám!
