Krásný příběh o tom, jak je mateřská láska nepodmínečná.
Nikdo z nás by se nechtěl nacházet v pozici budoucí matky, které lékaři oznámí, že bude její potomek zřejmě trpět vážnou diagnózou. Zou Hongyan z Číny se svého vysněného syna dočkala ještě v roce 1988, ale právě ona se dostala do situace, v níž musela učinit důležité rozhodnutí. Lékaři a dokonce i její manžel, tedy chlapcův otec, zastávali názor, že jeho šance na plnohodnotný život kvůli dětské mozkové obrně jsou jen minimální, a tak nemá velký smysl starat se o něj další desítky let, i když bude jeho kvalita života mizerná. Zou však rázně odmítala jakékoli návrhy na to, aby se svého syna vzdala a rozpory nakonec skončily tak, že se se svým tehdejším manželem rozvedla a postiženého syna začala vychovávat sama. Od momentu, kdy ho přivedla na svět, věřila, že žádná diagnóza jejího syna nezastaví, pokud se o něj bude pořádně starat, a proto se pustila do práce.
Zou vzala své životní poslání skutečně vážně a už krátce po narození svého syna pracovala na třech místech zároveň, aby mohla finančně podpořit jeho léčbu a trénink. Se svým synem i přes zaneprázdněnost trávila celé hodiny a snažila se o to, aby stimulovala jeho mozek a zvyšovala jeho aktivitu, protože lékaři jí řekli úplně přímo, že syn bude pravděpodobně trpět příliš nízkou inteligencí, která mu zatarasí cestu za plnohodnotným životem. I když měl Ding Ding neustále problémy ať už po fyzické, ale i po psychické stránce, jeho máma ho neustále hnala dopředu a díky ní to koneckonců dotáhl až na univerzitu v Pekingu, kde nedávno získal bakalářský titul a momentálně už studuje na světoznámém Harvardu . Přestože to Zou stálo hromadu sil a trpělivosti, ani v jediné chvíli nelitovala toho, že se syna po porodu nevzdala a dnes se hrdě pyšní tím, jaký skvělý muž z něj vyrostl.
