Některé věci děláme běžně, ale přitom pořádně ohrožují náš život.
Určitě znáš základní věci jako například, že řídit a telefonovat opravdu není dobrý nápad. Často se také říká, že pokud se ti podaří podpálit se, je dobrý nápad začít se válet po zemi, abys oheň udusil, ale někdy nám život předhodí situace, na které často nemáme rychlou a správnou odpověď připravenou. Na fóru Quora se však shromáždilo množství šikovných lidí, kteří vytasili všechny své znalosti a zkušenosti a radí, jak se v krizových situacích zachovat a jaké jsou nejčastější chyby.
Nikdy nejez sníh, aby ses napil
Pokud máš žízeň, tak si jednoduše vezmeš sníh, pokud je nablízku a nemáš vodu, no ne? Ne. I když můžeš být už neskutečně unavený a sníh vypadá být jako boží dar na zahnání neutišitelné žízně, ve skutečnosti jde o to nejhorší, co můžeš udělat. Tvé tělo totiž potřebuje vodu, ne sníh, a do změny skupenství je potřeba investovat hodně energie (tzv. latentní teplo), které musí poskytnout právě tvé tělo. Jinými slovy tě hlt sněhu z dlouhodobého hlediska ještě více vyčerpá, i když může chvilkově působit jako skvělé osvěžení.
Tvůj mozek se nedokáže 100% soustředit na chůzi i používání smartphonu zároveň
Mnoho lidí při chůzi odepisuje na zprávy či scrolluje Facebookem. Obě činnosti však vyžadují velmi velké množství kognitivního úsilí, což v praxi znamená, že se tvůj mozek jednoduše nedokáže stoprocentně soustředit na obě zároveň. Jinými slovy, pokud právě odepisuješ kamarádce, přes řasy nemáš problém spatřit, že naproti jede auto. Nemusíš však být dostatečně soustředěný, aby sis všiml, že auto pořádně zrychluje a může dojít k dopravní nehodě, jíž bys byl ty účastníkem.
Když havaruje letadlo nebo loď na moři, nenafukuj si záchrannou vestu
Alespoň ne hned. Samozřejmě, vždy ti řeknou, že nafouknutí záchranné vesty je to první, co je třeba udělat, když skončíš v nekonečném oceánu, pokud jsi ale alespoň trošku zdatný plavec, nejprve lokalizuj východ a dostaň se ven. Záchranná vesta ti bude jen bránit v pohybu a nejlépe ti poslouží až tehdy, když se z potopené lodi či letadla dostaneš ven. Se spoustou plastu kolem sebe ještě v interiéru si můžeš jen překážet a dokonce i zranit někoho druhého.
Když se ztratíš, běž z kopce
Pravděpodobně nejlepším nápadem by asi bylo otevřít si na smartphonu Google Maps a podívat se, kde sakra jsi, ale pokud ho máš vybitý nebo ztracený, je dobrou strategií jít dolů z kopce. Dolů totiž teče i voda a lidé kdysi měli dávný zvyk stavět si obydlí u vody. A i kdybys nic nenašel, aspoň víš, že jdeš jedním směrem a ne stále dokola. Mimochodem, pokud se ocitneš na rovině, můžeš zkusit najít nějaký plot, který by tě měl snad dovést k silnici a ta zase do obce.
Pokud ti začne hořet olej na pánvi, nikdy ho nehas vodou
Určitě se ti už stalo, že jsi omylem až příliš rozehřál pánev a olej v ní se začal chovat agresivněji, než by bylo vítáno, přičemž může také vzplanout. V takovém případě je třeba na pánev hodit pokličku a nechat ji napospas jí samé, nebo jít po hasicí přístroj, ale hlavní prioritou je vypnout samotnou desku. Pokud jsi dostatečně odvážný, pánev můžeš zkusit přesunout někam vedle, aby se rychleji ochladila. V žádném případě ale nikam nelij vodu. I kdyby se mohlo zdát, že by voda mohla pomoci, ve skutečnosti se většina vypaří ještě předtím, než se dotkne povrchu rozžhavené pánve a olej začne akorát tak prskat.
Pokud tě někdo bodne, nevytahuj to
V případě, že by do tebe náhodou vrazil hodil nůž nebo nedejbože vstřelil šíp a tys mezitím nezemřel, prostě to nech tam a hlavně tím nehýbej. Mohl bys poškodit tkáně či důležité orgány a takto se ti kromě krvácení a bolesti vlastně nic neděje. Snaž se ránu ovázat a zastavit únik krve až do momentu, než vyhledáš lékaře.
Nestaň se obětí zkratu lidského rozumu
Jedním z nejznámějších psychologických fenoménů je takzvaný Efekt přihlížejícího (Bystander effect). Poprvé byl prokázán v roce 1968 a podle teorie, pokud se někdo například vybourá na motorce na dálnici, tak čím více lidí bude přihlížet dopravní nehodě, tím vyšší je šance, že zraněnému nikdo nepomůže. Je několik teorií, proč je to tak, ale dá se tomu snadno předejít. Pokud jsi po nehodě ještě při vědomí, zvol si jednu nebo dvě osoby z přihlížejících a požádej je, aby ti pomohly. A ostatní se pak mohou vzpamatovat.
Sekundové lepidlo ti může zachránit život
Okej, přiznáváme, nezní to právě lákavě, ale pokud prudce krvácíš a už fakt nevíš, co dělat, je dobré nanést si na ránu vteřinové lepidlo. Pokud tedy nejsi alergický. Účinnou látkou v takových směsích jsou kyanakryláty, velmi rychle tvrdnoucí hmoty, které ti do několika sekund udělají umělý strup. Ano, tvé tělo se sice z oběhu lepidla v krvi nebude radovat a dokonce před touto hrozbou varuje i Evropská unie, ale nějak to už zvládne a stále je to lepší, než totálně vykrvácet.
Vždy měj přehled o okolí
Pokud jsi v letadle či v autobuse, nic neztratíš, když po nástupu věnuješ tři sekundy hledání únikového východu. Pravděpodobně ho nikdy nevyužiješ, ale pokud ano, po případné nehodě budeš za investovaný čas velmi vděčný. Co se týče letadel, až 80 % nehod se děje tři minuty po odletu nebo osm minut před přistáním, proto pokud na chvíli vypneš seriál a rozhlédneš se kolem sebe, můžeš si například i zachránit život.
