S fobiemi není moc zábavy a to zejména tehdy, pokud jsou kompletně iracionální.
Během svého života zažije člověk spoustu nepříjemných situací, které často ovlivňují vzpomínky z útlého dětství. Možná si ani neuvědomuješ, jak moc tě i dnes ovlivňují legendy a pověry z období, kdy jsi neměl šanci kriticky přemýšlet nad tím, co ti tví rodiče či prarodiče říkají, a tak se mnozí lidé bojí zrcadel. Je to sice iracionální strach, ale tato fobie má dokonce své vlastní pojmenování, protože pokud se člověk bojí zrcadel samotných, pak zřejmě trpí spektrofobií. Jen abychom si to vyjasnili, existuje ještě i fobie zvaná eisoptrophobie, což je vlastně strach z vlastního odrazu v zrcadle, avšak spektrofobie je strach ze zrcadla jako z obyčejného objektu.
Vznik spektrofobie nemusí být podmíněn žádným konkrétním zážitkem a dalo by se říci, že nejčastěji vzniká na základě pověr z dětství či kvůli různým hororovým filmům a povídkám. Ze zrcadel ve filmech vylézají různá monstra a nestvůry, lidi se jejich odrazy pokoušejí zabít, nebo prostě přestanou být odrazy, a proto je začnou zrcadla děsit i ve skutečném životě. Není to sice fobie, která by ti výrazně ovlivňovala život, ale pokud jí trpíš nebo si alespoň myslíš, že se v tvém životě vyskytuje, pak se zkus v noci za tmy podívat do zrcadla a důkladně si proohlédnout všechno, co v něm vidíš.
Více uživatelů internetu bylo již od dětství učeno, že pokud se v noci podívají do zrcadla, objeví tam tvář samotného ďábla, takže pokud nepatříš mezi ty nejodvážnější jedince, raději to nechoď ani zkoušet. O samotné spektrofobii toho z profesionálního hlediska ještě tolik napsáno nebylo a každý člověk ji může vnímat v rozdílné míře a my jen doufáme, že jsme ji v tobě tímto článkem a přiloženými fotografiemi neprobudili, protože strach podívat se v noci do zrcadla po více než třiceti letech není zrovna věc, kterou by ses měl chlubit.
