Páté pokračování Transformers dorazilo do kin a krom Anthonyho Hopkinse přineslo příběhovou linku s králem Artušem.
Když před deseti lety vstoupili první Transformers do kina, byl jsem k myšlence automobilů měnících se v roboty poměrně skeptický. Nakonec jsem ale tomuto hravému nápadu dal šanci a stejně jako většina návštěvníků kina jsem byl nadšený. Michael Bay tehdy natočil skvělý letní blockbuster, pro který si našly srdce miliony diváků a z pochopitelných důvodů se rozhodl natočit druhý díl. Ten byl jen mdlým odleskem toho prvního a další dvě pokračování, která přišla v průběhu let, znamenala pokles těsně nad samotné dno. Sympatického Shiu LaBeoufa vystřídal prkenný Mark Wahlberg a celá série dostala nádech sice megalomanské, ale naprosto hloupé zábavy, které jde primárně o co největší počet epických scén. Michael Bay se zcela vykašlal na jakékoli principy logiky a rozhodl se zaměřit výhradně na publikum, kterému jde jen o řinčení kovu a co nejvíce infantilní humor. A my jen se zaťatými pěstmi doufali, že pátý díl bude znamenat tak trochu návrat ke kořenům a místo neslaného, nemastného mišmaše dostaneme blockbuster, který nám napumpuje krev do žil a donutí nás odejít z kinosálů s otevřenou pusou.
Režie se opět ujal Michael Bay a další díl jeho milované série napsala trojice scénáristů Art Marcum, Matt Holloway a Ken Nolan. V hlavní roli se zase ukázal automechanik Cade Yeager (Mark Wahlberg), který se jako jeden z mála pozemšťanů neobrátil proti všem Transformers. Spojí tedy své síly s Bumblebeem a vydají se pátrat po důvodu, proč se Autoboti a Deceptikoni neustále vracejí na Zemi. Na jejich cestě je doprovází i teprve 14letá osiřelá Izabella (Isabela Moner) a samozřejmě se můžete těšit i na staré známé tváře z obou stran Transformers. Dočkáte se ale i několika nových, včetně malého robůtka na způsob Vall-Iho nebo robota, který posluhuje Edmundu Burtonovi (Anthony Hopkins). Edmund je historik, jenž doplňuje spolu s oxfordskou profesorkou (Laura Haddock) skupinu našich hlavních hrdinů, která bude muset pátrat hluboko v minulosti, aby předešla blížící se katastrofě.
A právě sekvence z historie překvapivě nejsou vůbec špatné. Michaelu Bayovi se nedá upřít, že má cit pro vizuál (a rozpočet), a tak se budete u počáteční artušovské bitvy dobře bavit, ale to trvá jen chvíli, než přijde první scéna, která vám dá prudký políček. Opilý středověký kouzelník Merlin si v ní řádně přihýbá z lahve alkoholu a oznamuje nám, že je pořádně pod parou. Ne, že by to bylo jen trapné a kilometry za hranicí vkusu, ale navíc jde jen o první z mnoha momentů ve filmu, kdy je divákům něco třikrát po sobě doslovně vysvětlováno a strkáno pod nos. Největší katastrofou je však scénář, který je imbecilní snad prvoplánově a dle mých propočtů ho musela sepsat parta uhrovatých teenagerů, kteří společnými silami vymysleli, co by bylo fakt cool v pořádném blockbusteru a nějak to prostě „naházeli“ dohromady. Michaelu Bayovi to očividně nevadilo a jal se zpracovat tento paskvil do podoby megalomanského filmu, který nedokáže udržet myšlenku a jen tak dle chuti do děje přihazuje nebo zase dává pryč nové postavy, aniž by vůbec dávalo smysl, jak se dostaly z bodu A do bodu B nebo co vlastně v tom filmu ksakru pohledávají.
Celé to navíc tak trochu vypadá jako trojice filmů splácaných dohromady. Scénáristé si zjevně ke své práci pustili Šifru mistra Leonarda a vážně jsem chvilku očekával, že se z Marka Wahlberga vyklube Robert Langdon. Mytologie Transformers, která ve filmu zazní, však na rozdíl od výše zmíněného filmu nepůsobí ani trochu logicky. Celkově musíte na dvě a půl hodiny vypnout mozek a hlavně se nepokoušet ptát sama sebe, proč se na plátně něco odehrálo tak, jak se to odehrálo. Vaším úkolem je žasnout nad tříhlavým robodrakem, dinoboty zvracejícími auta a Anthonym Hopkinsem, který hraje nepřirozeně pubertální roli. Pokud mi zde budete oponovat, že u Transformers přeci nejde tak o logiku, jako o úžasné záběry a megalomanský feeling, dám vám trochu za pravdu, jenže film pokulhává i v tomto bodě. První díl byl úžasný v tom, že jsme si mohli vychutnat pohled na nejnovější sportovní auta a sledovat, jak se proměňují v roboty, kteří si jdou po krku. V nových Transformers jsou však v naprosté většině scén Autoboti a Deceptikoni ve své robotické podobě a původní myšlenka série tak trochu uvadá.
Za mě si výtku zaslouží i rovina humoru, která je v nových Transformerech velmi výrazná. Tedy alespoň svojí mírou dětinskosti. Panu Bayovi přijdou zřejmě vtipné národnostní a genderové stereotypy (hahaha), a pokud jste mysleli, že jste viděli už všechno, tak vás scéna, v níž se Wahlberg ptá Anthonyho Hopkinse, co to hulil, asi přesvědčí o opaku. Michael Bay je prostě takové hravé dítě, které kašle na všechna pravidla hry a chce, aby to bylo co nejvíce epické, aniž by vůbec záleželo na nějaké pospolitosti děje. Transformers: The Last Knight je sice naprostá intelektuální prohra, ale stále tady platí fakt, že Michael Bay dokáže natočit opravdu dechberoucí epické akční scény, a je dost možné, že některé z vás to bude fakt bavit a ani vás nenaštvou primitivní vtipy, destrukce Hopkinsova charismatu a fakt, že je to pořád to samé dokola. 3,5/10
