Jižní Korea je jednou z asijských zemí, kde v posledních desetiletích vznikají skvělé a u nás často nedoceněné filmy.
Přestože je naše planeta každým dnem více a více globalizovaným místem, jednotlivé země si stále udržují svoji unikátní kulturu a tradice. A právě i díky tomuto faktu se můžeme těšit z rozmanitosti kinematografie. Nejenže má většina filmařů své unikátní nápady, ale do jejich tvorby často zasahují právě kulturní hodnoty země, v níž snímek vzniká. V některých filmech je to výrazné, v jiných to není příliš vidět, ale země původu v nich pokaždé zanechá alespoň malý otisk. Z toho důvodu jsme se v dnešním článku zaměřili na jednu konkrétní zemi, která na poli kinematografie není ani trochu pozadu a světu nabídla už několik skvělých režisérů, herců a především pak filmů, které rozhodně stojí za zhlédnutí. Vybrali jsme pro vás deset filmů z Jižní Koreje, které spojuje kvalita, herecké výkony a špetka unikátnosti. Tyto snímky, které vznikly tisíce kilometrů od nás nám mají co nabídnout, a pokud jste se asijské tvorbě dosud vyhýbali, věřte, že to byla chyba.
Oldboy (2003)
Park Chan-wook je jedním z nejuznávanějších jihokorejských režisérů. Za jeho nejlepší film je obecně pokládán snímek Oldboy, který je zároveň druhým dílem v Parkově trilogii o pomstě. Další dva filmy z této tříčlenné rodiny jsme sice do článku nezařadili, ale rozhodně byste je také neměli vynechat. Konkrétně jde o filmy Sympathy for Mr. Vengeance a Sympathy for Lady Vengeance. Oldboy je příběhem muže jménem Dae-su, který je jednoho večera unesen před svým domem. Probouzí se až v podivném domácím vězení neznámo kde a z televize se dozvídá, že jeho manželka byla brutálně zavražděna a on je hlavním podezřelým. V pokoji stráví nepředstavitelných 15 let, než se jednoho dne zničehonic probouzí na svobodě. Jeho první myšlenky se upnou na pomstu neznámému člověku, který ho dlouhá léta věznil. Nakonec však krom svého věznitele objeví i šokující pravdu.
Spring, Summer, Fall, Winter... and Spring (2003)
Režisér Kim Ki-duk je další známé jméno jihokorejské kinematografie. Jeho nezaměnitelný poetický styl se odráží v každém z jeho filmů a i z toho důvodu vás musíme předem varovat, že ani tento snímek není úplně pro každého. Respektive, musíte na něj být správně naladěni, aby vás skutečně bavil a nenudil. Snímek je totiž jakýmsi životním vykoupením a krásnou filmovou básní. Vypráví koloběh života na pozadí čtvera ročních dob, přičemž ústřední postavou je malý chlapec vychovávaný v prostředí buddhistického chrámu, který se během dospívání zamiluje a odejde poprvé mezi běžný lid. Brzy však spáchá vraždu z lásky a utíká zpět do chrámu, kde hledá vykoupení. Zajímavostí je, že ústředního hrdinu si v jeho dospělé fázi zahrál sám režisér Kim Ki-duk.
The Brotherhood of War (2004)
Pokud patříte mezi fanoušky Zachraňte vojína Ryana, možná budete překvapeni, že neméně kvalitní snímek vznikl i v Asii. Minimálně zobrazení válečné vřavy je zde vskutku realistické a při sledování se budete cítit jako vojáci v zákopu, k čemuž vám dopomůže i třesoucí se kamera a výborná vizuální stránka. Příběh sleduje osudy Jin-Taeho, který se rozhodne pracovat na ulici jako čistič bot, aby mohl jeho mladší bratr Jin-Seok studovat. Jenže v Koreji vypukne válka a mladý chlapec je povolán do armády. Jin-Tae kvůli pocitu zodpovědnosti a lásce narukuje také a poté, co konflikt začne eskalovat do skutečně pekelných rozměrů, přihásí se na sebevražednou misi, díky čemuž by se jeho bratr mohl odebrat do civilu. Možná trochu klišovitý příběh je však naprosto precizně zpracovaný a pokud jste si mysleli, že Korejská válka nebyla tak zlá, Taegeugki Hwinalrimyeo vám představí zcela jiný obrázek.
A Moment to Remember (2004)
Pokud vám imponují romantické filmy, které dokáží otřást emocionální strukturou vaší osobnosti, pravděpodobně jste tuto jihokorejskou perlu již viděli. A pokud ne, připravte se na něco, co v amerických dojácích najdete jen ve skromném množství. Nae meori sokeui jiwoogae je civilní drama, které vypráví příběh lásky dívky z bohaté rodiny, která se zamiluje do obyčejného tesaře a zaměstnance svého otce. Ten ji nejdříve odmítá, ale poté podlehne její kráse a nevinnosti, hluboce se do ní zamiluje a brzy se koná svatba, po níž se stěhují na venkov. Jejich osudovou lásku však přetne krutý osud a divák dostane další emocionální ránu, která se bude až k nádhernému konci jen a jen prohlubovat.
Welcome to Dongmakgol (2005)
Druhý válečný film, který vám doporučíme má ještě o jeden řád vyšší poselství. Vypráví o zapadlé vesničce jménem Dongmakgol, která zůstává stranou všeho dění v právě probíhající válce Severní a Jižní Koreje. Všechno se však změní jednoho dne, kdy na poli u vesnice havaruje americká stíhačka, z níž místní zachraňují pilota. Do vesnice jsou přivedeni tři severokorejští vojáci a na místo dorazí i dva jihokorejští. Nastává tak vypjatá situace, která však po několika komických a absurdních situacích vyprchá. Nepřátelství mezi oběma stranami odpadá a všichni se rozhodují zapomenout na probíhající konflikt a žít v poklidu ve vesnici Dongmakgol. Brzy však přichází zpráva, že má být vesnička vybombardována. Vojáci tak musí spojit své síly a postavit se této hrozbě i za cenu svých životů. Welkeom tu Dongmakgol je úžasná kritika války a po jejím zhlédnutí budete věřit v to, že lidstvo na tom není vůbec tak špatně.
Crossing (2008)
Příběh tohoto dramatu se odehrává na území Severní Koreje. Ústřední postavou je Jong-suk, dělník z uhelných dolů, a jeho rodina, která žije za velmi nuzných podmínek. Jong-sukova manželka však vážně onemocní a otci od rodiny nezbývá nic jiného než uprchnout za hranice, protože nikde jinde dostatečnou lékařskou pomoc nesežene. Jenže odejít z komunistického totalitního režimu není vůbec jednoduché. Přesto se mu to daří a přes Čínu utíká do Jižní Koreji. Odtud se snaží všemi možnými nitkami zachránit i svoji rodinu a v bezpečí ji převést přes hranice, pryč z okovů tuhého režimu. V tomto smutném dramatu se mimo jiné podíváte i do severokorejského pracovního tábora a už vás asi nikdo nebude muset příliš přesvědčovat, proč Jihokorejcům dělá jejich severní soused tolik starostí.
Castaway on the Moon (2009)
Tento snímek oplývá zejména originalitou a plynulostí vyprávění, které je vtipné a chvilkami až groteskní. Sledujeme příběh muže, který se topí v dluzích, a tak se rozhodne, že svůj život ukončí skokem z mostu. Jenže sebevražda se mu nepodaří a skončí na malém ostrůvku pod mostem, z něhož však není úniku. Když si začne na svůj životní úděl zvykat, všimne si ho jako jediná mladá žena, která už tři roky neopustila byt, protože je závislá na internetu a dvojice spolu začne různými způsoby komunikovat na dálku. V průběhu filmu vás překvapí spousta zajímavých nápadů a několik narážek na tématicky podobné snímky. Kimssi pyoryugi je opravdu svěží vítr na poli romantických filmů. Pokud chcete s úsměvem na tváří strávit jeden víkendový večer u dobrého a pohodového filmu, takováto volba rozhodně špatná nebude.
I Saw the Devil (2010)
Jee-woon Kim, režisér skvělého hororu A Tale of Two Sisters a mafiánského A Bittersweet Life je pro tento film z roku 2010 velmi ceněn. Obdobně jako jeho kolega Park Chan-wook se rozhodl natočit film o pomstě a zvolil k tomu svůj originální způsob vyprávění. Příběh, který vypráví je nelítostný, krutý a v několika pasážích i skutečně smutný. Hlavní hrdina jménem Soohyun, jehož přítelkyně byla brutálně zavražděna, je naplněn někončícím žalem a spalující touhou po pomstě. Identitu vraha své lásky objeví nezvykle už v první čtvrtině filmu, ale o to více si bude chtít vychutnat jeho brutální vraždu. A právě při jeho snaze co nejvíce ublížit vrahovi, který vzal život jeho přítelkyni, si divák uvědomuje, že se Soohyun stává stejnou bestií jako vrah po kterém jde. Tento drsný thriller se nebojí ani zobrazování otevřeného násilí a dokonce musel být o sedm scén sestříhán, aby bylo možné ho v domovské zemi pustit do kin. Doporučujeme tedy director's cut.
Dogani (2011)
Filmy podle skutečných událostí mívají tu schopnost člověka zasáhnout dvakrát hlouběji než fikce. Obzvláště pokud jde o tak silný příběh, jaký nám přinesl režisér a scénárista Dong-hyuk Hwang. Jeho snímek vypráví zcela nepokrytě brutální formou o zneužívání dětí v jedné speciální jihokorejské škole pro sluchově postižené děti. Školu víceméně řídí síť pedofilů, včetně samotného ředitele, kteří páchají na dětech ty nejzvrácenější úchylnosti. Navzájem si své činy tolerují v rámci hesla ruka ruku myje a vy budete až do konce fandit novému učiteli jménem Kang In-ho, který zjistí, co se na škole děje. Bude to mít však těžké, protože zkorumpovaná policie nebude chtít, aby něco takového vyšlo najevo. U tohoto filmu se nebudete bavit, budete skřípat zuby a zatínat ruce v pěst, ale o to je Dogani lepší a pravdivější výpovědí toho, čeho jsou členové naší společnosti schopni.
Sowon (2013)
Asi většina z nás má v sobě zakódovanou náklonnost k dětem a z toho důvodu je v každé kultuře zločin spáchaný na dítěti tím nejhorším možným přečinem. I nejbrutálnější vrazi koukají na pedofily z patra a i z tohoto důvodu tato tématika vzbouzí kontroverze. Toho využil režisér Joon-ik Lee a předestřel nám drama, které musí probudit prudkou dávku emocí v každém z nás. Na pozadí Jižní Koreje odvyprávěl příběh malé holčičky jménem Se-won, která ve své dětské důvěřivosti uvěří neznámému muži a odejde s ním na staveniště, kde je brutálně zbita a znásilněna. Dívenka si naštěstí dokáže mobilem přivolat pomoc a lékařům se ji sice podaří zachránit, ale její psychika je podlomena a kvůli fyzickému napadení si ponese zdravotní následky do konce života. Své dceři se rozhodne za každou cenu pomoci její otec, který tak činí opravdu dojemným způsobem. Mezitím je násilník dopaden a začíná soudní proces, který uzavírá děsivý koloběh událostí.
Jaký jihokorejský film byste do našeho výběru ještě zařadili?
Přáli byste si výběr desítky filmů z další země?
Napište do komentářů z jaké.
