Sobota 20. 1. 2018 svátek má Ilona, Sebastián

hledej na refresheru

Příběh Nuselského mostu: Kolos posloužil za 44 let své existence řidičům, 3 miliardám cestujících v metru i více než 300 sebevrahům

Jaký je příběh brutalistického monumentu, který kromě dopravy posloužil i stovkám sebevrahů?

30. září 2017, 17:00
zdroj: Chmee2/Wikimedia Commons
30. září 2017, 17:00

Zadýchaný muž stojí na okraji betonové konstrukce a po čele mu stékají krůpěje potu. Pod špičkami jeho bot se rozléhá čtyřicetimetrová hloubka nuselského údolí. Chce skočit. Skoncovat se životem. A není první – za dobu, co tu kontroverzní most stojí, tu život zúčtovalo přes tři stovky lidí. Jaký je příběh jedné z největších staveb z předpjatého betonu v České republice? A co je ukryto v jeho útrobách?


Za 6 let to bude půl století, co se Nuselský most otevřel veřejnosti. Do poslední chvíle přitom sami projektanti nevěděli, zda bude vůbec dostavěn. V roce 1973 se to nakonec povedlo – byl dokončen kolos, který spojil pankráckou pláň s centrem města a pokryl část Nuslí svým chladným stínem. Ještě do května 1990 nesl jméno po tehdejším komunistickém prezidentovi Klementu Gottwaldovi.

 

Už na začátku 20. století měla Praha asi 500 tisíc obyvatel. Za doby první republiky se počet neustále navyšoval postupným připojováním a budováním dalších městských částí, ale až za totality bylo najednou potřeba nějak efektivně propojit Pankrác, kde se začaly v masivním měřítku stavět sídliště, a centrum metropole, kam by lidé mohli jezdit do práce a za zábavou. 

 

View post on imgur.com

 

View post on imgur.com

 

Už za první republiky vznikaly různé realizace i mnohdy fantaskní vize (např. že v pilířích mostu by byly regulérní obytné zóny – nápad, že by domem projížděl vlak, je skoro až nepředstavitelný), které měly přemostění vyřešit – jejich realizace však mnohdy nenaplňovala úmysl stavby. Až na začátku šedesátých let se Praha konečně odhodlala ke svému dlouze odkládanému plánu a vybrala návrh mostu, který nejlépe splňoval všechny předpoklady vyhlášené architektonické soutěže. Kromě nadpovrchové vozovky měla vzniknout podpovrchová tramvaj (tedy ne metro tak, jak ho známe dnes), která by vedla v tubusu mostu. V polovině šedesátých let bylo rozhodnuto – vyhrála koncepce architektů Vojtěcha Michálka a Stanislava Hubičky, tedy monolitický betonový obr o pěti částech, podepřen čtyřmi masivními pilíři, 485 metrů dlouhý, 26,5 metrů široký a 42,5 metrů vysoký. Je to jeden z nejvyšších a nejdelších mostů v celé Evropě.

 

Stavba započala demolicí 17 nuselských domů. V té době bylo běžné, že činžovní domy musely ustoupit veřejným stavbám – o svůj stávající domov takto přišly stovky lidí, kterým poté byly přiděleny byty v nově vystavovaných sídlištích, bohužel často na méně lukrativních místech. Na jejich místech začaly růst masivní betonové pilíře. 

 

 

Roku 1967 přišel první zvrat. Praha nebude pod svým povrchem hostit podzemní tramvaj, ale rovnou metro. Konstrukce nuselského mostu tedy musela počítat s ještě vyšší zátěží. Dva roky po zahájení stavby! Na takovou váhu ale nebyla připravena. Inženýři museli vyřešit, jak tunel zpevnit – tedy namontovat zpevňující rošt, jenž rozvede tlak rovnoměrně i na jeho stěny. Pro architekty to naštěstí nakonec neznamenalo žádný problém a stavba mostu mohla pokojně pokračovat. 

 

View post on imgur.com

 

Architektonická strohost Nuselského mostu spořádala asi 20 000 metrů krychlových prvotřídního betonu. Jednotlivá mostní pole byla budována souměrně od pilíře po obou stranách. Ty se pak postupně napojovaly na sebe až utvořily celistvou konstrukci. Ocelový rošt, který vyrovnává zatížení vozů metra, váží 700 tun. Jednoho listopadového dne roku 1970 byla v rámci zátěžového testování proveden experiment statiky, kdy po mostu projelo neuvěřitelných 66 těžkých tanků. Zprvu nebylo jasné, zda most náročné zkoušky vydrží, ale nakonec je díky mistrnému vyprojektování s přehledem zvládl. Prohnutí Nuseláku bylo nepatrné. Celková hmotnost mostu na konci výstavby činí nepředstavitelných 64 800 tun. A to už je pěkně těžký kus stavby.

 

View post on imgur.com

 

Nuselský most byl s velkou slávou uveden do provozu v únoru 1973. Od té doby po něm denně projede 160 tisíc dopravních prostředků oběma směry. Koncem devadesátých letech nastal další problém. Pod tíhou těžkých ruských vagonů metra začaly praskat nosníky ocelového roštu, který měl upevňovat celý tubus. Otevřela se diskuze o technických nedostatcích mostu a traverzy musel dopravní podnik nechat vyměnit. Nikdo přesně nedokázal s určitostí potvrdit, jak dlouho most a tubus metra dokáže ještě sloužit veřejnosti. Rekonstrukce začala být na spadnutí. V roce 2000 získal prestižní ocenění Stavba století v kategorii Dopravní stavby a jeho životnost byla odhadnuta na 80 let. 

 

 

Příspěvek sdílený Daniel Bora (@borson),

 

Díky výšce mostu, která při svých čtyřiceti metrech dokonale usmrtí všechno živé, co z něj spadne, se Nuselák stal velmi populární pro sebevrahy z celé Prahy. Jistota smrti při pádu je stoprocentní. Přesná čísla počtu mrtvých lidí komunisté velmi striktně tajili, a proto neexistují žádná přesná data. Uvádí se však odhady, že z něj skočily více než tři stovky nešťastných lidí. Díky tomu se most zařadil do několika různých žebříčků mezi 15 míst na světě, kde lidé nejčastěji páchají sebevraždy. Pamětníci ale mluví ještě o jedné temné vzpomínce. Prý na místě panuje silná negativní energie. Podle různých urban legend byl v útrobách mostu pohřben dělník, který omylem spadl do nitra dutého pilíře. Neexistoval způsob jak ho dostat ven, a proto ho kolegové zalili betonem. Tělo by tam mělo být dodnes.

 

Proti obřímu množství pokusů o sebevraždu zareagovala Praha až poměrně pozdě. Od počátku byly totiž okraje mostu osázeny 120 centimetrovým zábradlím, které podobným věcem příliš nezabraňovalo. Krátkou zábranu bylo velmi jednoduché přelézt. Až dvoumetrové zábrany nainstalované v roce 1997 počet smrtí razantně snížily. Další přibyly ještě o deset let později. Ale jak už to tak bývá – cesta se samozřejmě vždycky dá najít, a tak si sem čas od času sebevrahové zaběhnou i přes plechovou zátaras. Záchranáři, hasiči a policie sem stále vyjíždí několikrát do roka.

 

Díky promyšlené konstrukci se Nuselský most stal jedním z nejpodivuhodnějších architektonických skvostů nejen Prahy, ale i celé Evropy. Nyní prochází svou další rekonstrukcí, která má být ukončena 17. listopadu. Díky ní a hlavně díky skvělé práci původních projektantů Michálka a Hubičky bude sloužit další desetiletí – a kdo ví, třeba předežene i svojí původní životnost.

 

Zobrazit galerii 8 galeria
Vyjádři svůj názor na článek
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Odpad Méně takových článků
Super! Více takových článků
Řekni nám, proč se ti článek nelíbí:
Děkujeme za tvůj názor!
Pomáhá nám i autorům při zkvalitňování obsahu na stránce.
Zobrazit 2 komentáře
Diskuse
Diskuse je jen pro přihlášené
2 komentáře
Seřadit komentáře podle oblíbenosti času přidání
avatar
DarthPunchline27. prosinec 2017, 17:50

super článok

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Džugderdemydin Gurrakčá2. říjen 2017, 11:09

Předpojatý beton?! Hahaha!
Takže už PŘEDPJATÝ beton neexistuje?

(Předpjatý beton je stavební technologie, která řeší problém nízké pevnosti betonu v tahu.)

0 Odpovědět · Nahlásit
Odebírej REFRESHER videa