Digitální móda ušetří materiál i papír, na který by se kreslily střihy.
Móda se také řadí mezi oblasti, které dokáží mít na životní prostředí negativní dopad. Kvůli tomu, ale i proto, aby se dbalo na férové pracovní podmínky zaměstnanců, se začínají stávat populárními směry jako například slow fashion, tedy poctivá pomalá móda, kde se spíše než na trendy klade důraz na odpovědnost, kvalitu, lokálnost a ruční šití. Jenže neznámým pojmem už tak docela není ani digitální móda, respektive virtuální navrhování oděvů.
V Česku se digitální módě věnuje například designérka Žil Vostalová. Digitální módní tvorba se stala její specializací, oblečení navrhuje pomocí 3D modelů. Podle ní je takový způsob tvorby oděvů budoucnost, navíc je také přátelský k životnímu prostředí, protože minimalizuje odpad.
V rámci projektu Evropské unie Worth Partnership Project chce Žil dokázat, že moderní technologie a móda nejenže jdou k sobě, ale ještě i mají své výhody. Jak informovaly Hospodářské noviny, cílem zmíněného projektu je vytvářet nové produkty pomocí nových a inovativních způsobů či technik. To, k čemu se hlásí Žil, je digitalizace a virtuální navrhování oděvů.
„Budeme porovnávat klasický proces výroby oblečení s alternativním, který využívá digitální obraz a animaci,“ vysvětlila svůj záměr designérka a světoběžnice v jedné osobě. Žil totiž studovala na Amsterdamském módním institutu, ale dostala se i do Londýna. Tam má za sebou stáž ve studiu Husseina Chalayana, uvedl Český rozhlas.
Žil se nyní snaží spolu s Kerrym Murphym z Amsterdamu najít v EU firmu, která jim v rámci jejich projektu pomůže, doplnily ještě Hospodářské noviny. Právě během studia v Amsterdamu se Žil dostala k možnosti specializovat se na digitální vytváření návrhů.
Česká designérka prohlásila, že digitální svět je její blízký, protože je dítětem 90. let. „Navrhovat v digitálu je pro mě přirozené,“ řekla pro Český rozhlas s tím, že je pro ni důležité, jak se může díky tomuto způsobu ušetřit materiál. Takový přístup se navíc zcela shoduje s filozofií projektu Worth Partnership Project. Evropská unie chce jeho prostřednictvím podpořit takové způsoby výroby, jaké by byly šetrné k životnímu prostředí.
Podle Žil je virtuální navrhování oděvů skvělé i v tom, že kromě ušetření materiálu a tedy eliminování odpadu při šití se nemusí využívat ani tolik papíru, protože střihy na něj není třeba kreslit. Digitální móda a generace inovativních designérů jsou tak další skvělou možností a nadějí, která nám stále umožní užívat si módu, ale zároveň bez výčitek z ničení této planety a lidí, kteří se v dalekých chudých zemích na masové výrobě oděvů podílejí.
