Dva vědci se rozhodli zanalyzovat nejbizarnější způsoby úmrtí.
Vážně zabývání se smrtí není oblíbenou kratochvílí asi nikoho, snad kromě vědce Paula Dohertyho a jeho kamaráda Codyho Cassidyho. Tato dvojice strávila dva roky analyzováním toho, jaký vliv na lidský život by měl některý z níže popsaných hrozivých scénářů. Některé odpovědi poskytli ne tak dávno i uživatelům Redditu. Dvojice navíc vydala knihu, kde se krutými scénáři různých úmrtí zabývá blíže.
Vědci nezaháleli, do svého výzkumu zařadili i ty nejbizarnější způsoby úmrtí, jaké prakticky nejsou ani možné. Ale pokud by nad nimi náhodou někdo uvažoval, Paul a Cody přinesli odpověď, co by se s člověkem stalo. Například při kontaktu s neutronovou hvězdou či pádu do středu Země. Do výzkumu však zařadili i situace, jaké se někdy bohužel stanou i v reálném životě. Zde je pár z nich.
1. Na dně Mariánského příkopu
Nejhlubší místo zemského povrchu a ty na jeho samém dně? To zní sice dost nereálně, ale vědci přesto přinesli představu, co by se lidskému tělu stalo.
Podle Dohertyho by člověk zemřel, respektive se utopil, ještě předtím, než by se ke dnu vůbec dostal. Pokud by se tam někomu ale i tak podařilo nějakým zázrakem dostat, například pomocí ponorky, a následně by dostal nápad zaplavat si na dně, dlouho by mezi živými nezůstal.
Jelikož je lidské tělo tvořeno většinou vodou a ta je nestlačitelná, tělo by si zachovalo svůj tvar. „Vzduch uvnitř těla, hlavně v nosní dutině, hrudníku, respektive plicích a hrdle by však byl problémem,“ upozornil vědec. Nastala by imploze, tedy prudké vyrovnání tlaků směrem dovnitř. Tělo by se nemělo jak dostat na povrch, navíc by nebožáka začaly zevnitř požírat organismy, které by se nejprve pustily do jeho kostí.
2. V padajícím výtahu
Bohužel, takový scénář nemusí být nereálný, ale pro lidi znamená obrovské nebezpečí. Jenže skoro každý z nás používá výtahy dennodenně. Minimální prevencí vůči tragédii je zbytečně je nepřetěžovat. Vědci doporučují, aby si člověk v padajícím výtahu lehl na zem zády, aby se rovnoměrně rozložily síly G přes celé tělo.
Nicméně, jen těžko si lze představit, v jakém výtahu by si člověk mohl reálně lehnout na zem. Zejména, pokud by v něm nebyl sám. A přestože si většina z nás myslí, že se při pádu výtahu smrtelně roztříští či rozbije si hlavu, je tu ještě jedno riziko. Mnoho lidí si myslí, že pomůže, když před dopadem výtahu na zem nadskočil. Avšak po dopadu výtahu tělo sice zůstane stát, ale orgány budou i nadále „padat dolů“, takže může dojít k jejich vážnému poškození.
3. Blízké setkání s neutronovou hvězdou
Velmi nepravděpodobný scénář smrti, ale vědci se přesto rozhodli podívat na to, co by se při střetu s neutronovou hvězdou stalo. Kdyby totiž někdo náhodu spadl do takové hvězdy, pravděpodobně by umřel kvůli radiaci. Další možností je, že by tě roztrhala, a to zejména v případě, pokud bys směřoval k hvězdě hlavou, protože při takové pozici je síla mnohem větší, než kdybys k ní mířil nohama.
Neutronové hvězdy jsou zároveň extrémně silným magnetem. Zajímavým, ačkoli těžko představitelným scénářem je i to, že spoje mezi molekulami, z nichž se člověk skládá, by se narušily, a tak by z tebe stal jakýsi lidský plazmový oblak vtažený do hvězdy.
4. Od urychlovače částic raději dál
Příklad, který mluví za všechno. Sovětský vědec Anatolij Burgorski si ještě v 70. letech minulého století nacpal hlavu do urychlovače částic. Při tomto zážitku byl však ozářen a část jeho obličeje byla paralyzována. Ta část hlavy byla mimochodem zcela jemná bez jakýchkoliv vrásek na rozdíl od zestárlé druhé části obličeje.
Burgorski skoro umřel na otravu radiací, ale nakonec incident přežil, ačkoli mu téměř nikdo nedával šanci. Jenže v té době byl urychlovač stokrát slabší než Velký hadronový urychlovač. Zásah ním by už byl fatální.
5. Pád přes střed Země
Představ si, že existuje tunel, vedoucí z jednoho pólu na druhý, a ty do něj skočíš. Takový způsob smrti, tedy pád přes střed Země, zřejmě nehrozí nikomu, ale kdyby přece jen ano, věz, že uprostřed Země je větší teplo než na povrchu Slunce. Člověk by se tak uvařil zaživa.
Problémem jsou i tlak a hustota vzduchu, která se zdvojnásobuje každého 4,5 kilometru. Po deseti takových zdvojnásobení v hloubce zhruba 45 kilometrů je vzduch asi takové hustoty jako voda, takže člověk by přestal padat.
