Šestidílná dokumentární série ukazuje stinné stránky soudobé společnosti.
Volný trh a svobodná soutěž jsou bez pochyb hnacím motorem západního světa. V honbě za co nejvyššími výdělky a výsadním postavením na trhu však občas dochází k podvodnému jednání, které na kapitalismus vrhá negativní světlo.
Ne každá firma se hodlá držet pravidel a zvolí ilegální cestu, která jim namastí kapsy. Bohužel nejde jen o problém malých a středních podniků, ale i těch největších světových konglomerátů a bankovních institucí. Příkladem budiž aféra Dieselgate, během níž vyplul na povrch skandál nevídaných rozměrů, který měla na svědomí německá automobilka Volkswagen.
A právě na podobné „velké ryby“, které jednaly v rozporech se zákony a jakoukoli etikou, se zaměřil dokumentární seriál Netflixu, který dostal název Dirty Money.
Každou z šestice epizod si vzal na starost jiný tvůrce. Společným tématem byly vyjma poslední epizody podezřelé machinace s financemi. Každý díl dostal hodinovou stopáž a zaobíral se jiným tématem.
Hned úvodní epizoda se ponořila do té nejčerstvější rány. Natočil ji Alex Gibney, který na celý dokumentární projekt dohlížel. Zároveň jde o nejlépe vystavěnou epizodu ze všech šesti. Nabízí nám pohled na to, jak automobilka Volkswagen podváděla pomocí důmyslného softwaru při emisních testech.
Na silnice se kvůli touze po finančním zisku dostalo kolem 11 milionů vozů, které vykazovaly vyšší než povolené emise, a to v řádech desetinásobků. Hodinová epizoda se striktně drží zásady objektivity. V rámci stopáže se dočkáte řady rozhovorů jak vrcholových managerů Volkswagenu, tak běžných lidí, kteří automobilce věřili a pořídili si její naftový vůz ve víře, že znečišťuje životní prostředí v podstatně nižším rozsahu.
Středobodem dílu je vysvětlení, jak vlastně k podvodu došlo, a jaké úskoky Volkswagen používal, aby se vyhnul odhalení. Troufám si tvrdit, že jde o nejpřesnější zobrazení tzv. Dieselgate, které jsme zatím mohli na obrazovce vidět.
Pokud ve vás úvodní epizoda vzbudila pocity bezmoci a vzteku, ta následující je silnější, alespoň po lidské stránce. Dostala název Payday a koncentruje se na automobilového závodníka a byznysmena v jedné osobě - Scotta Tuckera.
Ten totiž ke svému pohádkovému bohatství dospěl díky založení společnosti, která Američanům poskytuje krátkodobé půjčky. Na tom by nebylo nic až tak špatného. Tucker si však svůj podnik zaregistroval na indiánskou rezervaci, aby mohl obcházet legislativu a zároveň nastavil neuvěřitelně vysoké poplatky za prodloužení půjčky.
Dokumentarista nám i v tomto případě nabídl pohled z obou stran. Na jedné z nich je zhroucený Scott Tucker, který dostal 16 let za mřížemi a pokutu ve výši 1,26 miliardy dolarů, sám se však považuje za oběť soudů. Na straně druhé je otec rodiny a řidič kamionu, kterého Tucker obral o to málo, co měl.
V třetí epizodě představil režisér Erin Lee Carr americkou lékařskou společnost s názvem Valeant. Filmař tentokrát zvolil zajímavou optiku. Nekalé praktiky společnosti s medikamenty pozoroval z pohledu akcionářů, kteří si vsadili na její pád na dno.
Valerian totiž bohatl a bobtnal na skupování dalších společností s léky. Jeho rétorika s tím, že nebudou investovat do výzkumu, ale jen skupovat další firmy a zvyšovat ceny za jejich produkty, se zdála být neprůstřelnou. Dokumentaristé však postupně rozplétají síť, která vede až k ilegálnímu byznysu, který byl pravým důvodem vzestupu a následného pádu Valeantu.
Epizoda Cartel Bank se točí kolem nadnárodní bankovní instituce HSBC. Tentokrát je pohled více akční a v 60 minutách se toho dozvídáme opravdu mnoho. Pomocí rozhovorů a investigativního vyšetřování postupně divák dostává přehled o fungování této Hong Kongské bankovní společnosti a jejím napojení na terorismus a drogové kartely.
Nejvíce mrazivá epizoda dokládá, jak velikou moc mohou mezinárodní banky mít, a jak krátké proti nim mohou být i soudy. Zničující pokuta by totiž měla silný dopad i na nevinné civilní obyvatelstvo.
Po čtveřici stupňujících se kauz dostáváme uvolnění v podobě dílu The Maple Syrup Heist. Ten považuji spíše za komickou vložku, která však nabourává dobře rozjetý koncept. Po opravdu závažných případech se podíváme do Kanady a na zdejší byznys s javorovým sirupem.
Problémem jsou nařízení lokálních úřadů, která svazují malým výrobcům ruce a nutí je pracovat všechny pod jednou střechou. Ústředním tématem je pak krádež několika tun javorového sirupu z místního skladu.
Celou sérii uzavírá dokumentární pohled s názvem The Confidence Man. Ten sérii dodává populistickou nótu, jelikož se točí kolem Donalda Trumpa a jeho praktik v byznysu. Odhaluje nám tohoto muže, a současného amerického prezidenta, jako nepříliš dobrého obchodníka, který uspěl díky penězům svého otce.
Dozvídáme se o jeho mylných investicích a faktu, že to, na čem nejvíce vydělává, je sláva jeho jména. Na závěr filmaři zkoumají otázku, zda i prezidentská kampaň nebyla jen reklamní show, která se zvrhla v Trumpovo zvolení.
Pokud na dokumentární sérii budu nahlížet jako na celek, dostanete nekonzistentní mix. Velmi dobře si dokáži představit, že by Dirty Money skončilo již čtvrtým dílem, který byl pomyslným vrcholem.
Jednotlivé epizody jsou však vedeny ve snaze k co největší objektivitě (ač je to relativní pojem), nabízejí zajímavé pohledy na stinné stránky velkých ryb kapitalismu, a v poměrně krátkých časových úsecích divákům nabízejí dobře strukturovaný pohled na daná témata. Pokud si tedy chcete o velkých kauzách, které v posledních desetiletích proběhly médii zjistit více, Dirty Money je dobrou volbou. 7,5/10
