Pondělí 21. 5. 2018 svátek má Monika

hledej na refresheru

Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
zdroj: Publicdomainpictures.net/Alex Grichenko

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

Vznik státu Izrael byl podmíněn rozdělením Palestiny. Pro podrobný obrázek však musíme zajít ještě hlouběji do historie.

14. květen 2018, 23:59

Vznik státu Izrael byl podmíněn rozdělením Palestiny. Pro podrobný obrázek však musíme zajít ještě hlouběji do historie.

Přesně před 70 lety, 14. května 1948, vznikl v tehdejší Palestině židovský stát zvaný Izrael. Cesta k tomuto veledůležitému dni pro židovský národ byla trnitá a plná obětí a útrap, jež bohužel trvají dodnes. Židé hledí na svůj stát jako na zemi zaslíbenou, kterou hledali po celou dobu své existence.

 

Palestinci se však se záborem vlastní půdy nedokázali smířit a Izrael považují za okupační správu, proti níž brojí už celé dekády. Jedná se o velmi citlivé téma, které doprovází spletitá historie. Pojďme se společně podívat na krvavou historii vzniku Izraele, jejíž poslední kapitola musí být ještě dopsána. 

 

Abychom pochopili důvody, proč se Židé rozhodli založit svůj stát právě na území dnešního Izraele, musíme se vrátit hluboko do historie. A to až přibližně do roku 4 tisíce před naším letopočtem, kdy byla oblast osídlena semity – kmenem Kanaánejců.

 

Díky tomu dostala název Kanaán. Přibližně ve 13. století př. n. l. mělo dle biblického příběhu dojít k vyhnání Židů z Egypta, kteří tak byli nuceni osídlit území Kanaánu, načež původní obyvatele početně převážili.

 

Merenptahova stéla obsahující první zmínku o Izraeli

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Západně od řeky Jordán mělo dle Bible dojít ke střetu Izraelitů s Kanaánejci a s národem Filištínů. Vítězné tažení vedlo k vzniku biblického židovského státu Izrael. Ten měl existovat mezi lety 1 020 až 926 př. n. l. a jeho prvním vládcem byl král Saul.

 

Ten však padl v boji s Filištíny, a tak převzal královskou korunu David. Legendami opředená osobnost následně dobyla Jeruzalém a vyhlásila jej hlavním městem země.

 

Izrael pak nejvíce vzkvétal za vlády Davidova syna Šalamouna, který nechal mimo jiné postavit takzvaný První chrám v Jeruzalémě.

 

Po smrti Šalamouna se Izrael rozdělil na severní Izrael a jižní Judeu. Jejich oslabení využili Asyřané, kteří obě země v roce 722 př. n. l. dobyli a původní obyvatelstvo z velké části povraždili.

 

Následovala staletí, během nichž se o územ Izraele, a především pak Jeruzaléma přetahovaly tehdejší mocnosti – Babyloňané, Peršané či Ptolemaiovci a Seleukovci.

 

Mapa severního Izraele a jižní Judee z 9. stol. př. n. l.

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Až v roce 142 př. n. l. se Židům podařilo vymanit z otrocké ruky, kterou nad nimi po staletí držely cizí národy, když pod vedením tří bratrů Makabejských v povstání proti Seleukovcům dobyli Izrael zpět do svých rukou.

 

Ani to však nemělo mít dlouhého trvání. Neustále se rozpínající Římská říše dosáhla svými chapadly v roce 63 př. n. l. až do Izraele a pod vedením vojevůdce Pompeia si jej podrobila. Namísto přímé vlády nad místním obyvatelstvem se Řím rozhodl dosadit do vůdčích postavení Židy, kteří však byli jen loutkami v jeho rukách.

 

Až v roce 6 n. l. vyhlásil tehdejší římský panovník Caesar židovské území jako provincii Judea, která měla být spravována římským prokurátorem.

 

Tím byl ve letech 6–36 n. l. mimochodem Pilát Ponský, jehož jméno vám zřejmě zní velmi povědomě. Byl to totiž právě on, kdo svým mandátem dal Židům do rukou rozhodnutí nad osudem Ježíše Krista.

 

Třicet tři let po ukřižování budoucí modly milionů křesťanů propuklo v Judee velké židovské povstání. To se Římanům sice díky vojenské převaze podařilo potlačit, jako trest však nechali zbořit Jeruzalém.

 

Umělecké ztvárnění rozsudku nad Ježíšem Kristem

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Rozhněvaní Římané Judeu přejmenovali na Syrie-Palestina (přičemž jméno „Palestina“ odkazovala na největší nepřátele Izraelitů – Filištíny). Jeruzalém byl přejmenován na Aelia Capitolina.

 

Židé se ještě několikrát poté pokusili povstat, ale jejich odpor byl pokaždé zlomen. Spousta Židů v bojích zahynula, podstatná část jich skončila v římském otroctví a ostatní se rozprchli. Jen zlomek z nich v zemi zůstal. 

 

Veliký dopad nejen na území nově ustavené Palestiny, ale i celého světa, mělo rozšíření křesťanství. To bylo ve svých začátcích potlačováno, nakonec se však stalo legální vírou, a to díky byzantskému císaři Konstantinovi, který k ní dokonce konvertoval. To bylo v roce 331 n. l.

 

O dvě stě let později zde císařovna Theodora nechala vyhledat důležitá místa z biblického příběhu o Ježíši Kristovi a nechala na nich vystavět chrámy

 

V roce 614 dobyli Palestinu Peršané. Dlouho se však v těchto končinách nezdrželi. Čáru přes rozpočet jim udělali Arabové, kteří v té době zažívali největší expanzi ve svých dějinách.

 

Konstantinův křest podle malíře Raffaella Sanzia da Urbina 

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

V té době navíc šířil své slovo prorok Mohamed, jehož učení dalo vzniknout pozdějšímu druhému nejrozšířenějšímu náboženství na světě – islámu.

 

Arabové posílení vojenskými úspěchy v ostatních koutech Blízkého východu dobyli v roce 638 i Jeruzalém. Zdejší obyvatelstvo se však rozhodli ponechat v relativní svobodě, a to i náboženské. Postaveny zde byly mešity Skalní dóm a Al-Aksá a po desetiletí zde lidé žili v relativním míru.

 

To se však změnilo v roce 1009 za vlády chalífy Hakíma. Ten začal příslušníky jiného než muslimského vyznání pronásledovat a nechal bořit jejich náboženské budovy.

 

Na to reagovali křesťané a v roce 1095 papež Urban II. vyhlásil první křížovou výpravu. Ta se z pohledu Evropanů vydařila a už čtyři roky poté dokázali křižáci Jeruzalém dobýt. Cenou však bylo zmasakrování většiny zdejších židů a muslimů. Založeno bylo Království Jeruzalémské a celá Palestina se na několik desítek let stala sférou vlivu evropských mocností.

 

Pak ale přišel rok 1187 a velké tažení Saladina. Muslimský vojevůdce tehdy křižáky dokázal rozprášit a Jeruzalém navrátit do správy Arabů. Křížové výpravy sice pokračovaly, křesťané však už Svatou zemi nikdy zpátky dobýt nedokázali. Definitivní porážka přišla v roce 1291, když Mameluci dobyli poslední velké útočiště křižáků – město Akko

 

Ztvárnění dobytí Jeruzaléma od Émila Signola

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Mameluci, kteří byli původně otroky, nakonec nad Palestinou přebrali moc a za jejich vlády se zde poprvé stal islám většinovým náboženstvím. Jak už ale historie několikrát prokázala, Jeruzalém nemůže nikomu patřit po příliš dlouhou dobu.

 

Mameluci jej ovládali až do roku 1517, kdy je smetla Osmanská říše, která si zároveň podrobila celou Svatou zemi. V té se i nadále udržovala náboženská rozmanitost, a to díky Jeruzalému, který představoval putovní místo pro židy, křesťany a muslimy

 

Díky stabilním podmínkám v regionu se v 17. a 18. století začalo do Palestiny stěhovat stále více Židů. Ti totiž po celá staletí trpěli pod návalem antisemitismu, který byl v tehdejší i pozdější Evropě velmi obvyklou záležitostí.

 

Křesťané totiž Židy vinili ze zabití Ježíše Krista a považovali je za lichváře a podvodníky. Za staletí židovského roztroušení po celém světě tak proběhla celá řada pogromů a lynčování mnohdy nevinných Židů. Není divu, že hledali vlast, v níž by se mohli usadit.

 

Antisemitismus sídlil i v civilizovaných společnostech

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Osmanská říše postupem času slábla, zatímco evropské mocnosti, především pak Velká Británie, dokázaly díky průmyslové revoluci na konci 19. století získat ohromnou ekonomickou a vojenskou sílu.

 

Po otevření Suezského průplavu v roce 1869 se navíc Palestina stala velmi významnou oblastí, v níž Británie neustále zvyšovala svůj vliv.

 

Slábnoucí moc Osmanské říše v oblasti a rostoucí evropské vlivy byly plodným prostředím pro vznik tzv. sionismu. Tedy židovské ideologie, jejímž cílem bylo založení vlastního státu na historickém území Izraele. Na základě tohoto učení se v roce 1882 uskutečnila první velká přistěhovalecká vlna do Palestiny.

 

Do snahy Židů získat zpět svojí dávnou domovinu zasáhla první světová válka. Ta skončila porážkou Osmanské říše a dobytím Jeruzaléma britskými jednotkami, které oblast ovládly a Velká Británie je pod názvem Britský mandát Palestina držela až do roku 1948.

 

Britové v Palestinské državě

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Během tohoto období postupně sionistická ideologie nabírala olbřímích rozměrů, to samé však i arabský nacionalismus. Arabové proti hromadnému židovskému přistěhovalectví brojili, což vedlo k celé řadě menších konfliktů.

 

Klíčovým obdobím se stala druhá světová válka. Na Židech bylo vykonáno bezpráví ohromných rozměrů s názvem holocaust. Nacisté dokázali, kam až může antisemitské šílenství zajít a svět si uvědomil, že samostatný židovský stát by mohl být řešením.

 

Ke konci druhé světové války tvořili Židé již 33 % populace Palestiny. Dva roky po konci války se Britové rozhodli Palestinu opustit a její osud přenechat na nově utvořené Organizaci spojených národů (OSN). Ta rozhodla o vzniku arabského a židovského státu na území bývalé Palestiny, přičemž však celých 75 % území přenechaného Židům představovala poušť. Arabové rozdělení odmítli.

 

Už tehdy bylo, po desetiletích krvavých střetů mezi Araby a Židy, jasné, že dojde ke krveprolití. Poté, co byl 14. května 1948 vyhlášen Stát Izrael, opustily britské vojenské jednotky Palestinu. Pouhý den nato na nově vyhlášený stát zaútočilo pět okolních arabských států.

 

David Ben-Gurion vyhlašuje nezávislost Izraele

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Izraelcům se však díky lepší výzbroji a odhodlání podařilo ubránit a po roce bojů byly uzavřeny mírové dohody a stanoveny dočasné hranice, které vešly ve známost jako Zelená linie.

 

Poté přišla mezi lety 1948–1958 obrovská imigrační vlna směrem do Izraele. Populace se za pouhých deset let zvedla z původních 600 tisíc obyvatel na 2 miliony, přičemž většinu nově příchozích tvořili přeživší holocaustu a Židé vyhnaní z arabských zemí. 

 

Napětí na blízkém východě znovu eskalovalo v roce 1967, kdy proběhla šestidenní válka. Izrael kvůli shromažďování arabských armád v okolí svých hranic pochopil, že se schyluje k útoku, a tak zaútočil jako první a obsadil Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy, Golanské výšiny a Sinaj.

 

Mapa držav Izraele před a po šestidenní válce

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes 

Po šestidenní válce se Palestinci uchýlili k celé řadě teroristických útoků. Včetně zmasakrování izraelských atletů na LOH v Mnichově v roce 1972. Izrael odpověděl Operací Boží hněv.

 

Následovaly roky vzájemných výpadů, které však mohly dostát svého konce v 90. letech minulého století. Obě strany se totiž poprvé sešly u vyjednávacího stolu, díky čemuž byla v roce 1994 ustanovena Palestinská národní autonomie a připravena mírová dohoda.

 

Jednání však kvůli extrémistům z obou stran tábora nakonec selhalo. V Palestině posílila organizace Hamás a Palestinský islámský džihád a v Izraeli pravicová strana Likud, kteří byli proti jakémukoli kompromisnímu řešení. 

 

Jásir Arafat a Jicchak RabinVzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Jednání tak zkrachovala, a to po odmítnutí vzniku Palestinského státu ze strany palestinského lídra Jásira Arafata, který považoval podmínky za nedostatečné.

 

Od té doby se mírové rozhovory již znovu prosadit nepodařilo a zejména v pásmu Gazy dochází k neustálému ostřelování území Izraele. Ani po sedmdesáti letech od založení židovského státu tak na Blízkém východě nepanuje klid a mír. 

Vyjádři svůj názor na článek
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Odpad Méně takových článků
Super! Více takových článků
Řekni nám, proč se ti článek nelíbí:
Děkujeme za tvůj názor!
Pomáhá nám i autorům při zkvalitňování obsahu na stránce.
Líbil se ti článek? Sdílej ho přátelům
NAHORU
Diskuse25 komentářů
Diskuse je jen pro přihlášené
25 komentářů
Seřadit komentáře podle oblíbenosti času přidání
avatar
bOuNcEr15. květen 2018, 10:00

ostreľované je skôr pásmo gazy, nie izrael

2 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Tomáš Úplně Fuk15. květen 2018, 13:59

Paloši mohou být rádi, že jsou Izraelci tak mírumilovní. Je to odpad arabské populace, nejhorší verbež , která nic neumí a nikdy nebude normálně pracovat.

-2 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Černý Pekař15. květen 2018, 11:04

Ano, Izraelci si po večerech doma z nudy vyrábějí rakety Kasam, a pak je zákeřně vypouštějí z dvorů škol na nebohé, od rána do noci pracující, Palestince!

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
bOuNcEr16. květen 2018, 10:51

tak si daj do googlu ako vyzerajú domy v gaza a ako za múrom v izraeli

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Černý Pekař16. květen 2018, 10:58

A já snad psal něco jiného?

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Radka Fajlová17. květen 2018, 20:06

Vše o Izraeli http://krestanem.cz/stat-izrael/

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
r141540017. květen 2018, 5:22

no konečne niečo o židoch, už som sa zľakol, že Vám prestali chodiť od nich peniaze

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Karel Abraham15. květen 2018, 10:18

Těším se, že se blýská na lepší časy. Konečně někdo píše pravdu a neprzní historii. Bravo a díky .
Jen nutno dodat, že Izrael chce a potřebuje mír. Arabské státy a zvláště Palestinci, stát Izrael
neuznávají a jedině co chtějí, je zničení tohoto státu .a zahnání Židů do moře.
Dalším problémem je zde přírodní bohatství a to zejména ropa, o jejíž ovládnutí usilují světové mocnosti. Bohu žel, právě ti, rozdmychávají zde války a proto zde není klid.

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Novák Vladislav18. květen 2018, 13:32

Na území Izraele a Palestiny je ropa? Ropy je tam asi jako na Moravě a že bychom byli významní producenti ropy?!

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Černý Pekař15. květen 2018, 11:06

Neprzní historii?! A on byl David synem Saula, tak to jsem asi ještě nečetl přepracované vydání Bible.

1 Odpovědět · Nahlásit
avatar
slavektis15. květen 2018, 12:22

A kde píšou, že David byl synem Saula?Vyjádří svůj názor i ty a zanech komentář ...

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Černý Pekař16. květen 2018, 11:00

Než jsem to tu komentoval, tak to tam sprzněný měli.

-1 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Branko15. květen 2018, 10:09

Faktom je ze zidia boli v historii problemom odjakziva, vzdy sa motali okolo penazi a podvodov s nimi, a v tejto dobe uz su v pozadi vela veci, patria im svetove banky atd. Zrazu si takto neopravnene zaberu uzemie patriace inym. Ak by to urobil hocikto iny, tak by to bolo brane ako agresia alebo akt vojny, ale kedze su to zidia (na ktorych dnes nemoze nikto povedat ani kriveho slova, pretoze by bol okamzite oznaceny ako antisemita), tak je vsetko v poriadku lebo oni boli ten "utlacany" narod. Ale dovody preco to tak bolo uz tak nevykricuju do sveta.

-3 Odpovědět · Nahlásit
avatar
mahauve15. květen 2018, 10:31

Zidia v minulosti nemohli vlastnit podu, t.z. nemohli sa venovat polnohospodarstvu. Preto im neostavalo vela moznosti a venovali sa obchodu, alebo malym kocovnim sluzbam, ako je oprava hrncov, obuvnictvu... To na margo tvojej predstavy Zidov ako zlych uzernikov. Vznik statu Izrael nebol stastnym pre ziadnu stranu. Ako inak sa to dalo vtedy riesit? Aj Arabi, aj Zidia maju k danemu uzemiu historicky vztah. Kto ma vacsie pravo? Podla mna nikto, takze im neostava nic ine, ako najst sposob, ako zit spolu.

2 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Tomáš Úplně Fuk15. květen 2018, 14:01

Židi jsou chytřejší a schopnější než jejich sousedé a to se nedá odpustit. Tak je radši zabiju, je to lehčí než začít něco dělat a dopracovat se k blahobytu jako Izrael.

1 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Branko15. květen 2018, 11:04

Preto boli zidia velmi casto separovani mimo miest/museli zit na ich okraji? A pogromy boli organizovane vdaka tomu, ze sa venovali malym kocovnym sluzbam a nevinnemu obchodu?

1 Odpovědět · Nahlásit
avatar
mahauve15. květen 2018, 11:19

Ano, boli. Aj dnesnej spolocnosti su predhadzovani spolocni nepriatelia a funguje to. Aky je rozdiel medzi honom na carodejnice, pogromami Zidov v minulosti a strachu z gayov, utecencov, cernochov... dnes? Na vytvarani domneleho nepriatela spolocnosti stoji politicka moc napr. Viktora Orbana v Madarsku. Vsetko sa zaklada na davovej psychoze a stadovitosti. Nemyslim si, ze v stredoveku/novoveku bola vyspelejsia spolocnost. Preto pogromy Zidov boli vysledkom neodovodneneho zvalovania viny na skupinu ludi v mensine, aby sa citila vacsina lepsie. Nie je nic jednoduchsie, ako predhodit davu skupinu ludi a povedat im: "oni su vinni, ze sa vam stalo toto a toto." Robi to Orban s utecencami Sorosom, Putin s Americanmi, Fico s mimovladkami...

1 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Maamvpitchy Dubbi Dubravec15. květen 2018, 14:44

Ked povieš A patrilo by sa aj B lebo západ robí to isté a využíva rôznych jandov a smatanov aby obviňoval rusov zo všetkého zla na svete.....ale súhlasím že je to úplne bežná manipulácia využívaná odjakživa všade po svete lebo ľudia v dave sú ovce...

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
mahauve15. květen 2018, 14:53

Ano, robi sa to napriec spolocenskym spektrom. V nasich koncinach to ma vsak obludne rozmery. Vyplyva to zo 40 rocneho myslenia ludi v byvalom rezime, kedy nie su nauceni niest zodpovednost za svoj zivot. Smatana je rozumny clovek, nekomentuje Rusko, ale jeho statnu moc a snahu udrzat dobyte uzemie a sferu vplyvu silou.

-2 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Maamvpitchy Dubbi Dubravec15. květen 2018, 23:11

Presne ako to robí aj USA či ty im zereš tie omáčky o šírení slobody a demokracie ? Veľmoc sa vždy snaží udržať si vplyv aj silov či už priamo alebo nejakým proxi spôsobom myslím že také usa od svojho vzniku nemalo moc mierových rokov.....a satana je rusofobny pokritec lebo keby svoj boj s propagandou a hoaxami myslel úprimne tak by si všímal podobne veci aj u iných štátov ako ruska...ale s tým myslením s tebou súhlasím mali sme tu 40 rokov so sovietskym zväzom na večné časy a dnes sme len prehodili kompas na Západ ako to bolo ? Lepšie sa mýliť s usa ako mať pravdu a ruskom? Podľa mňa je smutné a hlúpe oboje...

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Branko15. květen 2018, 11:35

No tak minimalne s tymi utecencami to je bohuzial pravda, samozrejme zatial nie u nas ako sa tu vo velkom strasi, ale v zapadnej Europe to je kruta realita. Velka Britania vo velkom podporuje taketo veci na ukor domacich, v Londyne prudko vzrastla a nadalej stupa kriminalita (vrazdy, znasilnenia,...) a kto proti tomu vystupi je obvineny z hate speech. Samozrejme nie len v Londyne, je toho vela. Svedsko pada velmi rychlo, je to bohuzial "velmoc znasilneni" kde vinnici (samozrejme v drvivej vacsine imigranti) su potichu prepustani na slobodu, alebo vobec nepotrestani. Vo velkych mestach su tzv. "no go" zony kde vlada neodporuca ludom co i len vkrocit, sanitky tam musia mat tazky policajny doprovod. Samozrejme toto by bolo na velmi dlhy prispevok, pretoze je toho velmi vela. Tak a teraz sa zamysli, ci v Europe nieco taketo bolo pred povedzme desiatimi rokmi a odkedy to v Europe je. Ano, prislo to s privalom imigrantov, ci sa ti to paci alebo nie. My mozeme byt len radi, ze sme pre nich taka nezaujimava diera a radsej pojdu do zapadnych krajin, kde maju vybudovane velmi priaznive podmienky na ukor domacich.

3 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Jakub H.REDAKTOR18. květen 2018, 3:35

Všetky blbosti, ktoré si napísal, si vieš vyvrátiť aj sám približne troma minútami googlenia oficiálnych štatistík s kontextom (snáď pritom neklikneš na breitbart a podobné srandy). Niekedy pomáha, keď si vnútorné oddelíš emócie od myšlienkového pochodu. Na jednej strane vyznie tvoj argument serióznejšie a na druhej si možno uvedomíš, že implikácia typu: "so židmi bol problém odjakživa, vždy sa motali okolo peňazí a podvodov, a preto sa uskutočnili aj pogromy", je fakt...nuž, nazvime to scestná

0 Odpovědět · Nahlásit
avatar
mahauve15. květen 2018, 11:41

Odbocil si od temy, stale ma zaujimaju dovody, preco sa podla teba diali pogromy Zidov a ake mas argumenty pre schvalovanie kolektivnej viny.

-1 Odpovědět · Nahlásit
avatar
Branko15. květen 2018, 11:54

Myslim ze od temy si odbocil ty, ak by si ich nespomenul, tak by som ich neriesil ;) preco sa diali pogromy zidov som uz napisal. Neviem odkial si vzal ze schvalujem kolektivnu vinu? Nevyjadril som sa tak, ze aj ja by som problemy riesil pogromami a ani tak, ze nieco take schvalujem. Poznamenal som, ze boli s nimi problemy, nikto nie je nevinni, ani oni. Vtedy to ludia riesili takto, ale nikde som nenapisal ze to schvalujem.

2 Odpovědět · Nahlásit
avatar
mahauve15. květen 2018, 12:07

Aby som to zhrnul, podla teba pogromy Zidov sa konali lebo (ako pises): "zidia boli v historii problemom odjakziva, vzdy sa motali okolo penazi a podvodov s nimi". Ak toto nie je schvalovanie kolektivnej viny, potom uz neviem co.

-1 Odpovědět · Nahlásit
ZOBRAZIT DALŠÍ KOMENTÁŘE
Nejčtenější