Středa 17. 10. 2018 svátek má Hedvika, Heda

hledej na refresheru

Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
zdroj: Publicdomainpictures.net/Alex Grichenko

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

Vznik státu Izrael byl podmíněn rozdělením Palestiny. Pro podrobný obrázek však musíme zajít ještě hlouběji do historie.

14. květen 2018, 23:59

Vznik státu Izrael byl podmíněn rozdělením Palestiny. Pro podrobný obrázek však musíme zajít ještě hlouběji do historie.

Přesně před 70 lety, 14. května 1948, vznikl v tehdejší Palestině židovský stát zvaný Izrael. Cesta k tomuto veledůležitému dni pro židovský národ byla trnitá a plná obětí a útrap, jež bohužel trvají dodnes. Židé hledí na svůj stát jako na zemi zaslíbenou, kterou hledali po celou dobu své existence.

 

Palestinci se však se záborem vlastní půdy nedokázali smířit a Izrael považují za okupační správu, proti níž brojí už celé dekády. Jedná se o velmi citlivé téma, které doprovází spletitá historie. Pojďme se společně podívat na krvavou historii vzniku Izraele, jejíž poslední kapitola musí být ještě dopsána. 

 

Abychom pochopili důvody, proč se Židé rozhodli založit svůj stát právě na území dnešního Izraele, musíme se vrátit hluboko do historie. A to až přibližně do roku 4 tisíce před naším letopočtem, kdy byla oblast osídlena semity – kmenem Kanaánejců.

 

Díky tomu dostala název Kanaán. Přibližně ve 13. století př. n. l. mělo dle biblického příběhu dojít k vyhnání Židů z Egypta, kteří tak byli nuceni osídlit území Kanaánu, načež původní obyvatele početně převážili.

 

Merenptahova stéla obsahující první zmínku o Izraeli

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Západně od řeky Jordán mělo dle Bible dojít ke střetu Izraelitů s Kanaánejci a s národem Filištínů. Vítězné tažení vedlo k vzniku biblického židovského státu Izrael. Ten měl existovat mezi lety 1 020 až 926 př. n. l. a jeho prvním vládcem byl král Saul.

 

Ten však padl v boji s Filištíny, a tak převzal královskou korunu David. Legendami opředená osobnost následně dobyla Jeruzalém a vyhlásila jej hlavním městem země.

 

Izrael pak nejvíce vzkvétal za vlády Davidova syna Šalamouna, který nechal mimo jiné postavit takzvaný První chrám v Jeruzalémě.

 

Po smrti Šalamouna se Izrael rozdělil na severní Izrael a jižní Judeu. Jejich oslabení využili Asyřané, kteří obě země v roce 722 př. n. l. dobyli a původní obyvatelstvo z velké části povraždili.

 

Následovala staletí, během nichž se o územ Izraele, a především pak Jeruzaléma přetahovaly tehdejší mocnosti – Babyloňané, Peršané či Ptolemaiovci a Seleukovci.

 

Mapa severního Izraele a jižní Judee z 9. stol. př. n. l.

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Až v roce 142 př. n. l. se Židům podařilo vymanit z otrocké ruky, kterou nad nimi po staletí držely cizí národy, když pod vedením tří bratrů Makabejských v povstání proti Seleukovcům dobyli Izrael zpět do svých rukou.

 

Ani to však nemělo mít dlouhého trvání. Neustále se rozpínající Římská říše dosáhla svými chapadly v roce 63 př. n. l. až do Izraele a pod vedením vojevůdce Pompeia si jej podrobila. Namísto přímé vlády nad místním obyvatelstvem se Řím rozhodl dosadit do vůdčích postavení Židy, kteří však byli jen loutkami v jeho rukách.

 

Až v roce 6 n. l. vyhlásil tehdejší římský panovník Caesar židovské území jako provincii Judea, která měla být spravována římským prokurátorem.

 

Tím byl ve letech 6–36 n. l. mimochodem Pilát Ponský, jehož jméno vám zřejmě zní velmi povědomě. Byl to totiž právě on, kdo svým mandátem dal Židům do rukou rozhodnutí nad osudem Ježíše Krista.

 

Třicet tři let po ukřižování budoucí modly milionů křesťanů propuklo v Judee velké židovské povstání. To se Římanům sice díky vojenské převaze podařilo potlačit, jako trest však nechali zbořit Jeruzalém.

 

Umělecké ztvárnění rozsudku nad Ježíšem Kristem

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Rozhněvaní Římané Judeu přejmenovali na Syrie-Palestina (přičemž jméno „Palestina“ odkazovala na největší nepřátele Izraelitů – Filištíny). Jeruzalém byl přejmenován na Aelia Capitolina.

 

Židé se ještě několikrát poté pokusili povstat, ale jejich odpor byl pokaždé zlomen. Spousta Židů v bojích zahynula, podstatná část jich skončila v římském otroctví a ostatní se rozprchli. Jen zlomek z nich v zemi zůstal. 

 

Veliký dopad nejen na území nově ustavené Palestiny, ale i celého světa, mělo rozšíření křesťanství. To bylo ve svých začátcích potlačováno, nakonec se však stalo legální vírou, a to díky byzantskému císaři Konstantinovi, který k ní dokonce konvertoval. To bylo v roce 331 n. l.

 

O dvě stě let později zde císařovna Theodora nechala vyhledat důležitá místa z biblického příběhu o Ježíši Kristovi a nechala na nich vystavět chrámy

 

V roce 614 dobyli Palestinu Peršané. Dlouho se však v těchto končinách nezdrželi. Čáru přes rozpočet jim udělali Arabové, kteří v té době zažívali největší expanzi ve svých dějinách.

 

Konstantinův křest podle malíře Raffaella Sanzia da Urbina 

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

V té době navíc šířil své slovo prorok Mohamed, jehož učení dalo vzniknout pozdějšímu druhému nejrozšířenějšímu náboženství na světě – islámu.

 

Arabové posílení vojenskými úspěchy v ostatních koutech Blízkého východu dobyli v roce 638 i Jeruzalém. Zdejší obyvatelstvo se však rozhodli ponechat v relativní svobodě, a to i náboženské. Postaveny zde byly mešity Skalní dóm a Al-Aksá a po desetiletí zde lidé žili v relativním míru.

 

To se však změnilo v roce 1009 za vlády chalífy Hakíma. Ten začal příslušníky jiného než muslimského vyznání pronásledovat a nechal bořit jejich náboženské budovy.

 

Na to reagovali křesťané a v roce 1095 papež Urban II. vyhlásil první křížovou výpravu. Ta se z pohledu Evropanů vydařila a už čtyři roky poté dokázali křižáci Jeruzalém dobýt. Cenou však bylo zmasakrování většiny zdejších židů a muslimů. Založeno bylo Království Jeruzalémské a celá Palestina se na několik desítek let stala sférou vlivu evropských mocností.

 

Pak ale přišel rok 1187 a velké tažení Saladina. Muslimský vojevůdce tehdy křižáky dokázal rozprášit a Jeruzalém navrátit do správy Arabů. Křížové výpravy sice pokračovaly, křesťané však už Svatou zemi nikdy zpátky dobýt nedokázali. Definitivní porážka přišla v roce 1291, když Mameluci dobyli poslední velké útočiště křižáků – město Akko

 

Ztvárnění dobytí Jeruzaléma od Émila Signola

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Mameluci, kteří byli původně otroky, nakonec nad Palestinou přebrali moc a za jejich vlády se zde poprvé stal islám většinovým náboženstvím. Jak už ale historie několikrát prokázala, Jeruzalém nemůže nikomu patřit po příliš dlouhou dobu.

 

Mameluci jej ovládali až do roku 1517, kdy je smetla Osmanská říše, která si zároveň podrobila celou Svatou zemi. V té se i nadále udržovala náboženská rozmanitost, a to díky Jeruzalému, který představoval putovní místo pro židy, křesťany a muslimy

 

Díky stabilním podmínkám v regionu se v 17. a 18. století začalo do Palestiny stěhovat stále více Židů. Ti totiž po celá staletí trpěli pod návalem antisemitismu, který byl v tehdejší i pozdější Evropě velmi obvyklou záležitostí.

 

Křesťané totiž Židy vinili ze zabití Ježíše Krista a považovali je za lichváře a podvodníky. Za staletí židovského roztroušení po celém světě tak proběhla celá řada pogromů a lynčování mnohdy nevinných Židů. Není divu, že hledali vlast, v níž by se mohli usadit.

 

Antisemitismus sídlil i v civilizovaných společnostech

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Osmanská říše postupem času slábla, zatímco evropské mocnosti, především pak Velká Británie, dokázaly díky průmyslové revoluci na konci 19. století získat ohromnou ekonomickou a vojenskou sílu.

 

Po otevření Suezského průplavu v roce 1869 se navíc Palestina stala velmi významnou oblastí, v níž Británie neustále zvyšovala svůj vliv.

 

Slábnoucí moc Osmanské říše v oblasti a rostoucí evropské vlivy byly plodným prostředím pro vznik tzv. sionismu. Tedy židovské ideologie, jejímž cílem bylo založení vlastního státu na historickém území Izraele. Na základě tohoto učení se v roce 1882 uskutečnila první velká přistěhovalecká vlna do Palestiny.

 

Do snahy Židů získat zpět svojí dávnou domovinu zasáhla první světová válka. Ta skončila porážkou Osmanské říše a dobytím Jeruzaléma britskými jednotkami, které oblast ovládly a Velká Británie je pod názvem Britský mandát Palestina držela až do roku 1948.

 

Britové v Palestinské državě

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Během tohoto období postupně sionistická ideologie nabírala olbřímích rozměrů, to samé však i arabský nacionalismus. Arabové proti hromadnému židovskému přistěhovalectví brojili, což vedlo k celé řadě menších konfliktů.

 

Klíčovým obdobím se stala druhá světová válka. Na Židech bylo vykonáno bezpráví ohromných rozměrů s názvem holocaust. Nacisté dokázali, kam až může antisemitské šílenství zajít a svět si uvědomil, že samostatný židovský stát by mohl být řešením.

 

Ke konci druhé světové války tvořili Židé již 33 % populace Palestiny. Dva roky po konci války se Britové rozhodli Palestinu opustit a její osud přenechat na nově utvořené Organizaci spojených národů (OSN). Ta rozhodla o vzniku arabského a židovského státu na území bývalé Palestiny, přičemž však celých 75 % území přenechaného Židům představovala poušť. Arabové rozdělení odmítli.

 

Už tehdy bylo, po desetiletích krvavých střetů mezi Araby a Židy, jasné, že dojde ke krveprolití. Poté, co byl 14. května 1948 vyhlášen Stát Izrael, opustily britské vojenské jednotky Palestinu. Pouhý den nato na nově vyhlášený stát zaútočilo pět okolních arabských států.

 

David Ben-Gurion vyhlašuje nezávislost Izraele

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Izraelcům se však díky lepší výzbroji a odhodlání podařilo ubránit a po roce bojů byly uzavřeny mírové dohody a stanoveny dočasné hranice, které vešly ve známost jako Zelená linie.

 

Poté přišla mezi lety 1948–1958 obrovská imigrační vlna směrem do Izraele. Populace se za pouhých deset let zvedla z původních 600 tisíc obyvatel na 2 miliony, přičemž většinu nově příchozích tvořili přeživší holocaustu a Židé vyhnaní z arabských zemí. 

 

Napětí na blízkém východě znovu eskalovalo v roce 1967, kdy proběhla šestidenní válka. Izrael kvůli shromažďování arabských armád v okolí svých hranic pochopil, že se schyluje k útoku, a tak zaútočil jako první a obsadil Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy, Golanské výšiny a Sinaj.

 

Mapa držav Izraele před a po šestidenní válce

Vzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes 

Po šestidenní válce se Palestinci uchýlili k celé řadě teroristických útoků. Včetně zmasakrování izraelských atletů na LOH v Mnichově v roce 1972. Izrael odpověděl Operací Boží hněv.

 

Následovaly roky vzájemných výpadů, které však mohly dostát svého konce v 90. letech minulého století. Obě strany se totiž poprvé sešly u vyjednávacího stolu, díky čemuž byla v roce 1994 ustanovena Palestinská národní autonomie a připravena mírová dohoda.

 

Jednání však kvůli extrémistům z obou stran tábora nakonec selhalo. V Palestině posílila organizace Hamás a Palestinský islámský džihád a v Izraeli pravicová strana Likud, kteří byli proti jakémukoli kompromisnímu řešení. 

 

Jásir Arafat a Jicchak RabinVzniku Izraele předcházela staletí utrpení, utlačování a krvavých střetů. Řada států však jeho existenci neuznává ani dnes

 

Jednání tak zkrachovala, a to po odmítnutí vzniku Palestinského státu ze strany palestinského lídra Jásira Arafata, který považoval podmínky za nedostatečné.

 

Od té doby se mírové rozhovory již znovu prosadit nepodařilo a zejména v pásmu Gazy dochází k neustálému ostřelování území Izraele. Ani po sedmdesáti letech od založení židovského státu tak na Blízkém východě nepanuje klid a mír. 

Ohodnoť článek
115
Sdílej článek
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a ohodnotit článek.
Přihlásit se
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jako neregistrovaný jsi tento měsíc přečetl už 1/40 článků. Přihlas se pro neomezený přístup. Jako neregistrovaný jsi přečetl už 1/40 článků za měsíc. PŘIHLÁSIT / REGISTROVAT PŘIHLÁSIT
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.