Produkce, distribuce a konzumace masa naši Zemi pořádně zatěžuje.
Klimatické změny se týkají každého z nás. Stále více států i jednotlivců už chápe, že nelze zbytečně ztrácet čas a je nutné změnit svůj životní styl, abychom si naši planetu mohli užívat co nejdéle.
Země je pod obrovským tlakem, protože rozsáhlejší recyklace, nákup elektromobilů či zákaz používání jednorázových plastů nebudou stačit na to, aby lidstvo zabránilo planetě oteplit se o více než 2 stupně Celsia, což je mezní hodnota, na níž se dohodly téměř všechny země světa.
V periodiku The Guardian proto shromáždili několik důležitých faktů a informací o tom, jak funguje masný průmysl a jaký dopad má na naše životní prostředí. U některých bodů se člověk opravdu musí na chvíli zastavit a popřemýšlet, zda už lidstvo nemá lepší možnosti obživy.
Odborníci upozorňují, že produkce, distribuce a konzumace masa má na planetu obrovský dopad, který nesmíme podceňovat. Populace by měla do roku 2050 narůst o 2 miliardy lidí, a tak jednoduše nebudeme mít k dispozici dostatečný prostor na to, aby si mohl každý z nás vychutnávat nekonečné hovězí a vepřové pochoutky.
Chov skotu a prasat zabírá na naší planetě drtivou většinu vhodné farmářské plochy, ale přitom tvoří jen 18 % všech kalorií, které lidstvo spotřebuje. Zároveň představuje pouze třetinu všech globálně zkonzumovaných bílkovin, což v praxi znamená, že chov skotu a prasat je mimořádně neefektivní.
Obrovským argumentem je i fakt, že odlesňování spojené s vytvářením nové plochy na chov skotu v kombinaci s používáním hnojiv a vylučováním metanu vytváří tolik skleníkových plynů, co všechna auta, kamiony a letadla dohromady.
Jak upozornili odborníci již v říjnu, zejména lidé v západním světě by museli snížit svou konzumaci masa o přibližně 90 %. Namísto masa by mohli jídelníček naší civilizace vyplnit například fazole a luštěniny.
Výzkumníci tvrdí, že většina z nás bude muset přejít na takzvanou flexitariánskou stravu, maso nebudeš muset vyloučit úplně, ale výrazně jej omezit. Počet vegetariánů by proto měl stoupat a stejně tak i veganů. Nevinné nejsou ani mléčné výrobky a vejce.
Zatím není jasné, zda bude přechod na flexitariánskou stravu jakkoli podporovaný i ze strany států. Jak při produkci emisí, kde vlády zvažují zavedení uhlíkové daně, čili daně na základě obsahu uhlíku ve fosilních palivech, i nákup červeného masa by mohl být zatížen novou daní, zatímco luštěniny by mohly být ze strany jednotlivých zemí cenově zvýhodněné.
Státy si postupně začínají uvědomovat, že Země prostě nemá nevyčerpatelné zdroje, prostor a životnost.
Na druhé straně, věda dnes pokročila natolik, že lidstvo už dokáže vyrobit chutné umělé maso i v laboratořích. Kdyby lidé dokázali přejít na laboratorní maso, uvolnila by se část farmářské půdy a pěstovat bychom mohli více rostlinných zdrojů potravy, čímž by se zase o trochu snížilo zatížení naší planety.
Co ze všech výše zmíněných faktů vyplývá? Odborníci ti vzkazují, že to nejlepší, co pro planetu Zemi můžeš v roce 2019 udělat, je konzumovat co nejméně masa.
