hledej na refresheru

Odteď si můžeš článek
uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Zajímavosti - Lidé
6
Karin Filkaszová
12. březen 2019, 13:10

Na Srí Lance jí vystřelili oko, ale svoji kariéru v žurnalistice nikdy nevzdala. V Sýrii nakonec přišla o život

Fascinující život a odvaha americké válečné novinářky Marie Colvin.

Karin Filkaszová
12. březen 2019, 13:10
Na Srí Lance jí vystřelili oko, ale svoji kariéru v žurnalistice nikdy nevzdala. V Sýrii nakonec přišla o život
Zdroj: Министерство обороны Российской Федерации
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
6
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Marie Colvin se narodila v New Yorku v roce 1956 a za svůj život toho stihla opravdu hodně. Už během střední odešla na výměnný pobyt do Brazílie, aby trochu poznala svět, a když se odtud vrátila, přihlásila se na prestižní univerzitu Yale.

 

Tam studovala antropologii, z níž získala i bakalářský titul, ale během mimoškolních aktivit ji zaujalo kreativní psaní. Dostala se do redakce univerzitních novin, kam přispívala svou tvorbou.

 

Na univerzitě si Marie získala reputaci díky své pronikavé osobnosti a brzy jí přischla přezdívka „hlučná spolubydlící“. Neoblomná povaha, inteligence a odvaha jí zprostředkovaly lukrativní pracovní nabídky hned po skončení školy.

 

Nejprve pracovala pro zpravodajskou agenturu United Press International (UPI), ale v roce 1985 dostala pozici v největších britských novinách z kategorie kvalitního vydavatelství The Sunday Times. Tam setrvala do konce života.

 

Marie Colvin zasvětila celý život práci. Ta ji nakonec stála i vlastní život, protože o něj přišla během bombardování syrského města Homs.

 

V tomto článku si nyní můžeš přečíst o její fascinující kariéře v žurnalistice a o přelomovém způsobu zpravodajství. Také se dozvíš, do jakých nebezpečných situací se dostala, protože u jedné z nich přišla o oko a při poslední dokonce o život.

 

 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 

A post shared by Dan Sena (@dansenagram) on

Reportáže z konfliktních zón a záchrana životů

Svou kariéru začala jako reportérka Blízkého východu a byla první zahraniční novinářkou, která udělala rozhovor s tehdejším lídrem Libye Muammarem Kaddáfím. Rozhovor byl uskutečněn v roce 1986 po bombardování Libye Američany, které neslo jméno Operace El Dorado Canyon.

 

Během rozhovoru jí Kaddáfí řekl, že se snažil zachránit svou rodinu z jeho rozbombardovaného domu, a tak smíření diplomatických vztahů mezi USA a Libyí není v blízké budoucnosti možné, alespoň dokud bude Ronald Reagan prezidentem.

 

V roce 2011, kdy dělala reportáž o Arabském jaru v Tunisku, Egyptě a Libyi, se jí opět naskytla možnost zopakovat rozhovor s Kaddáfím. Mohla s sebou vzít dva další novináře a vybrala si známou válečnou korespondentku pro ABC Christiane Amanpour a BBC novináře Jeremyho Bowena.

 

 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 

A post shared by Georgie Pridden (@georgie_pridden) on

 

Colvin o své nebezpečné kariéře tvrdila, že je neskutečně důležité, aby se mluvilo o situacích, kdy je lidstvo utlačováno do extrémů. Chtěla psát o vlivu konfliktů na lidské životy a to se jí podařilo.

 

I když se Marie specializovala na konflikty Blízkého východu, udělala také reportáže z nebezpečných oblastí jako Čečensko, Kosovo, Sierra Leone, Zimbabwe, Srí Lanka a Východní Timor. Za svou odvahu při reportážích v Kosovu a Čečensku jí byla udělena Mezinárodní cena pro ženy v médiích.

 

Ve Východním Timoru dokonce zachránila 1 500 žen a dětí, když se nacházela v části obklíčené indonéskými vojenskými jednotkami. Marie je odmítla opustit a místo toho o situaci psala články a dělala reportáže.

 

Po čtyřech dnech obklíčení a diplomatického vyjednávání přišly OSN jednotky a všechny evakuovaly. Za tuto mezinárodní záchrannou akci může právě Colvin, bez které by se o situaci nikdo nedozvěděl.

 

I když byla v kariérní oblasti opěvována do nebeských výšin, v osobním životě se jí moc nedařilo. Nejprve se dvakrát provdala za novináře Patricka Bishopa, se kterým se i dvakrát rozvedla, a později zkusila štěstí s bolivijským novinářem Juanem Carlosem Gumuciem.

 

Ten působil v Bejrútu během libanonské války a stres z práce zapříčinil, že se často snažil na své trauma zapomenout pomocí alkoholu. S depresí mu to však nepomohlo a v roce 2002 se zabil kulkou do hlavy.

Vystřelení oka srílanskou armádou během zapomenuté války s rebely

NAČÍST CELÝ ČLÁNEK BEZPLATNĚ
Podpoř tvorbu kvalitního obsahu
Roky tvoříme kvalitní autorské články, které nikde jinde nenajdeš. Pokud chceš více takových článků, předplať si REFRESHER+ a dostaneš další výhody.
CHCI PODPOŘIT

Psal se rok 2001 a Marie se rozhodla udělat reportáž z teritoria militantní skupiny Tamilských tygrů na Srí Lance. Nikdo ze zahraničních novinářů v oblasti nebyl již více než 6 let a na konflikt celý svět zapomněl.

 

Jelikož měla dobré pracovní kontakty, vyřídila si povolení k příjezdu a překročila první linii, aby se dostala ke svým zdrojům. Rozhovor se jí však nezdařil, neboť Tamilští tygři nedokázali zprostředkovat nikoho, kdo by byl schopen komunikovat v angličtině.

 

Jelikož se stále nacházela v nebezpečné oblasti, brzy se ocitla v obležení. Okamžitě se skrčila k zemi a na srílanskou armádu začala křičet, že je americká novinářka. Ti ji však neposlouchali, a přece začali střílet. Brzy pocítila ostrou bolest na hrudi a v hlavě a z oka jí začala téct krev.

 

Během jednoho rozhovoru řekla, že útočník přesně věděl, co dělá, když vystřelil. Jiní vojáci z armády jí však poskytli první pomoc a transportovali ji do nejbližší nemocnice.

 

 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 

A post shared by Lynx Links (@thelynxlinks) on

 

Nejprve ji srílanská armáda podezírala ze spolupráce s teroristy, ale americká vláda se jí zastala a pohrozila jim, že když ji nepustí, poštvou proti sobě celý svět a světoznámá novinářka o jejich zacházení napíše odhalující reportáž přímo z vězení.

 

To je přesvědčilo a Marie byla propuštěna. I přes závažná zranění, při kterých přišla o oko, Marie stále dokončila 3000slovný článek o situaci včas. V článku psala o své 50kilometrové cestě přes džungli s jejím tamilskými průvodci, aby se vyhnula vládním jednotkám.

 

Také v něm psala o humanitární katastrofě v tamilském regionu, včetně vládního zastavení přístupu k jídlu, zdravotnickým pomůckám a zabraňování vstupu do území mezinárodním novinářům.

 

Byla i svědkem posledních dnů války na Srí Lance a psala o válečných zločinech páchaných na Tamilech. Pár dní po jejím postřelení se srílanská vláda vyjádřila, že novináři mají opět povolení vstoupit na území, ale musí počítat s rizikem ohrožení života.

 

Toto z ní udělalo hrdinku u Tamilů, protože mezinárodní pozornost zamířila na tuto problematiku a prý jí mnozí Tamilové volali, aby jí z vděčnosti nabídli vlastní oči.

 

Z nepříjemné zkušenosti na Srí Lance se u Marie rozvinula posttraumatická stresová porucha, kvůli které musela vyhledat odbornou pomoc. „Vím o věcech, o kterých bych raději nevěděla – například jak se lidské tělo zmenší, když je upalováno zaživa. Nejsem už schopná soucitu,“ řekla jednou své sestře, když vyprávěla o svých psychických problémech.

 

Zotavení jí však netrvalo dlouho a po chvíli se zase ocitla na frontě v prvních liniích válečného konfliktu. V The Sunday Times byli za toto rozhodnutí kritizováni a obviněni z toho, že posílají své žurnalisty na smrt, jen aby měli dobrou reportáž. Ti se však ohradili, že pokud by Marie nemohla dělat práci, kterou miluje, zničilo by ji to.

Poslední mise odvážné novinářky

I přes varování syrské vlády se v únoru v roce 2012 vydala Marie na motocrossové motorce přes hranice, aby světu poskytla reportáž o válce v Sýrii. Jelikož byla oblast pod útokem, Marie vstoupila do země bez povolení.

 

Dočasně se usadila ve městě Homs a 21. února přes satelitní telefon odvysílala svou poslední reportáž. V ní promluvila o bezcitném střílení do civilistů, kteří pouze procházeli po ulicích města. Situaci popsala jako nejhorší konflikt, ve kterém se kdy za svou dlouholetou kariéru ocitla.

 

Ten ji nakonec i stál život. Marie Colvin zemřela 22. února 2012 společně s francouzským fotoreportérem Rémim Ochlikem, kterému bylo v té době pouze 28 let. Ukrývali se i s dalšími novináři v opuštěné budově, do které byla vhozena bomba plná hřebíků.

 

Syrská armáda tvrdila, že byla bomba vytvořena teroristy, avšak ostatní zdroje říkají, že útok způsobila samotná armáda po využití satelitního stopování telefonů. Jeden ze svědků, novinář Paul Conroy, který útok přežil, tuto teorii potvrdil.

                                   

Paul Conroy a Marie Colvin

 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 

A post shared by GeoMovies (@geo_movies) on

 

Ten se vyjádřil, že Colvin a Ochlik si balili svou výbavu, když syrská armáda zasáhla budovu. Tehdejší prezident Francie Nicolas Sarkozy řekl, že útok lze považovat za chladnokrevnou vraždu a předpokládá se, že novináři byli plánovaným cílem útoku.

 

Po smrti Marie Colvin její sestra podala žalobu na syrskou vládu za neoprávněné zabití, protože se jí podařilo získat důkaz, že vláda byla skutečně za tento čin odpovědná a vydala rozkaz k útoku. V lednu 2019 americký soud rozhodl, že Sýrie musí rodině za smrt zaplatit odškodné v hodnotě 300 milionů amerických dolarů.

 

O životě Marie Colvin byl v roce 2018 natočen film A Private War v hlavní roli se známou herečkou Rosamunde Pike. Lindsey Hilsum, která Marie osobně znala a vydala o ní knihu, se o filmu vyjádřila, že ztvárnění postavy Pike je až „bolestivě přesné“.

Přidej se k těm, kteří nás podpořili. Předplať si R+ VÍCE
Ohodnoť článek
47
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jako neregistrovaný jsi tento měsíc přečetl už 1/40 článků. Přihlas se pro neomezený přístup. Jako neregistrovaný jsi přečetl už 1/40 článků za měsíc. PŘIHLÁSIT / REGISTROVAT PŘIHLÁSIT
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.