Situace je nejhorší na střední a jižní Moravě, Poohří a Polabí. Experti navíc předpokládají, že bude sucho pouze horší a horší.
V České republice se stále najdou skupiny jedinců, které zpochybňují vlivy klimatických změn či samotnou existenci globálního oteplování. Možná si neuvědomují, že se tyto změny dějí v jejich bezprostřední blízkosti – na polích, ve vodních tocích či například u studen, ze kterých každý den čerpají vodu.
Deset let staré prognózy o úbytku podzemní i povrchové vody se ukázaly jako velmi optimistické, a tak žijeme v suchu, které mělo v těchto zeměpisných šířkách nastat až za třicet let.
Sucho a jeho vliv
„To, jestli voda neteče ze studny, v důsledku ovlivní celou českou populaci, a to bez ohledu na to, zdali jim je 20 nebo 80. Ty problémy jsou sice zatím lokální, ale některým regionům to už teď brání v rozvoji. Člověk pochopitelně nemůže postavit dům někde, kde není přístup k vodě,“ odpovídá Miroslav Trnka, vedoucí projektu InterSucho, na otázky, proč by se měla veřejnost o problém sucha zajímat. „Sucho je jasným důkazem a indikátorem toho, že se klima mění,“ doplňuje.
Projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu navazuje na 10letý výzkum v oblasti monitoringu a klimatologie sucha v ČR, Evropě a USA a přináší aktuální data o této situaci.
Mapa, kterou projekt zveřejnil na svých stránkách, dokládá, že téměř polovina českého území trpí třemi nejhoršími stupni sucha ze šesti.
Petr Hanák ze zemědělské společnosti Farma Polabí, která se snaží odpovědně hospodařit na 8 500 hektarech orné půdy v jednom z nejhůře suchem postižených regionů v oblasti kolem Polabí, situaci popisuje jako velmi vážnou.
„Letošní rok v této konkrétní oblasti – a myslím, že to platí pro celé centrální Polabí – je katastrofální. Za posledních 30 dnů nám napršelo 1,5 mm. V této oblasti přitom běžně v tomto období naprší okolo 40 až 50 mm měsíčně. To, co jste možná v Praze nedávno zaznamenali jako to lehké mrholení, je zhruba ten 1 mm srážek.“
Zemědělci v těch nejhůře postižených oblastech už nyní hlásí, že budou dramaticky snížené výnosy. Ačkoliv modely předpovědi nedokážou předpovědět delší týdenní horizont, což znamená, že nelze s jistotou říct , jak bude vypadat počasí koncem dubna či v květnu, je již teď zřejmé, že zemědělci se musí vysokému riziku sucha přizpůsobit, což bude znamenat například méně hnojení.
Mění se tak i obraz krajiny, protože některé plodiny jako pšenice předčasně žloutnou a naopak jiné jdou předčasně do květu.
Krize i příležitost
Jak dále dokládá Petr Hanák, neexistuje žádné zdánlivě jednoduché řešení jako například dovážení vody z cisteren či zavlažování. „Většina zemědělců s tím nemůže dělat vůbec nic. Když se podíváte na Českou republiku, historicky zavlažovaných ploch je strašně málo. Jsou to jednotky procent výměry, na které hospodaří zemědělci. Můžeme se pokusit sázet stromy kolem polí jako ochranu proti větru a podobně, ale jsou to pouze kosmetické úpravy,“ říká.
Miroslav Trnka komplexnost problému potvrzuje, ale přes všechno nadále zůstává optimistou. Každá krize je podle něj příležitostí a jako příklad uvádí Dánsko či Nizozemsko, které se ke svým enviromentálním výzvám postavily čelem a dnes z nich těží mimo jiné technologickým náskokem před jinými státy.
„Když se v 80. letech přišlo na to, že freony ničí ozónovou vrstvu, tak se zdálo v politickém klimatu té doby nemožné dosáhnout nějaké spolupráce a řešení. Nakonec se to ale přece jenom povedlo,“ říká Trnka a doplňuje, že se téma musí v první řadě stát celospolečenským, které veřejnost a politiky donutí jednat.
Podle posledních výzkumů veřejného mínění Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity považuje sucho za závažný problém až 79 % Čechů. „Sucho pro českou veřejnost není jen hrozbou do budoucna, pociťují ho ve svém běžném životě už dnes,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl pro server Euractiv. „Jak jsme zjistili, se suchem se setkává 90 % lidí při procházkách přírodou, 91 % majitelů zahrad a pozemků a 73 % uživatelů studní,“ upřesnil odborník.
Zdá se, že si postupně závažnost situaci začínají uvědomovat také politici. Koncem srpna minulého roku vznikla Národní koalice pro boj se suchem složená z politiků, odborníků i podnikatelů. Podle dostupných informací připravuje ministerstvo zemědělství také vyhlášky spojené s dotacemi, které by podpořily vznik mokřadů, rybníků a dalších přírodních prvků, které by mohly pomoci v řešení problému sucha a nedostatku srážek.
Zdali je to dost a zdali není příliš pozdě, nám ukážou následující roky. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mělo být letošní léto v České republice chladnější než to minulé, a tak si vzpomeň, že voda se ve velmi blízké budoucnosti dost možná stane znovu, jako kdysi, vzácnou látkou.
