- produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
- sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
- násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
Vlivem radiace se člověku doslova rozpadá celé tělo.
Pokud sleduješ seriál Černobyl od HBO, určitě i tebe znenadání pohltil svět jaderné fyziky. Sledujíce kroky profesora Legasova se dozvídáme o tom, jak funguje jaderný reaktor, co se vlastně událo během černobylské katastrofy a něco se naučíme i o radiaci.
Právě radiace je jedna z nejvíce fascinujících částí celého seriálu, vždyť kvůli ní na tvé obrazovce umírají desítky lidí. Osoba dokáže vlivem radiace zemřít i za pár minut, ale nechytí přitom žádný virus ani bakterii a může se zdát, že se doslova rozkládá zaživa. Co se tedy vlastně děje a proč jde o jeden z nejbolestivějších způsobů smrti?
- Jak dokáže radiace zabít člověka;
- kolik lidí zemřelo vlivem akutního radiačního syndromu;
- proč už v první minutě silného ozařování člověk pomalu ztrácí vědomí;
- jakou šanci měli pracovníci v Černobylu během katastrofy;
- jak s radiací souvisí rakovina a kdy jednoduše nelze přežít.
Radiaci si možná představuješ jako nebezpečné vlny proudící prostředím, ve skutečnosti však jde o extrémně rychlý proud subatomárních částic. Ty pocházejí z jader nestabilních atomů – v případě elektrárny v Černobylu jsou tato jádra z vybuchlého reaktoru a šlo zejména o prvky xenon a cesium.
Když je člověk vystavený tomuto proudu částic, který se správně nazývá ionizační záření, jeho tkáně se doslova rozpadají. Ionizační záření totiž útočí přímo na DNA, naši genetickou informaci. V buňkách se postupně rozkládají bílkoviny a vlivem poškozené DNA se buňky nedokáží normálně rozdělovat na další. V případě tak vysokých dávek záření, jaké zažívali například hasiči v Černobylu, umírali do pár dní.
Alexander Fjodorovič Akimov byl vedoucí směny v Černobylu během té nešťastné noci 26. dubna 1986. Jelikož Akimov nevěřil, že reaktor skutečně vybuchl, se svým týmem strávili celou noc pumpováním vody do již dávno vybuchlého jádra reaktoru, čímž byl přímo vystaven radiaci. Kvůli tomu dostal fatální dávku asi 15 Gy a zemřel za 2 týdny na 100% popáleniny těla.
Alexander Grigorovič Lelečenko se třikrát brodil radioaktivní vodou a odpadem, aby zabránil přísunu dalšího vodíku ke generátorům energie. Nabídl se sám, aby to nemuseli dělat jeho mladší kolegové. Zemřel za 11 dní. Dostal dávku 25 Gy.
Popáleniny způsobené radioaktivitou
Pracovníci v Černobylu neměli žádnou šanci
Předpokládá se, že 31 až 54 lidí zemřelo kvůli podobným scénářům. Byli vystaveni příliš silné dávce radiace, čímž onemocněli na akutní radiační syndrom (ARS).
Lidí při takto vysokých dávkách téměř okamžitě propadnou zvracení, nesnesitelné bolesti hlavy, obvykle nedokáží zadržovat své výkaly, dostanou horečku, zimnici a nedokáží ovládat některé ze svých svalů. Při tak vysokých dávkách nastává jeden z nejbolestivějších způsobů smrti.
Nejprve se člověk jeví jako zdravý, pak přijde peklo
Při slabších dávkách následně rychle začne takzvaná latentní fáze, která trvá 7 až 31 dní, v závislosti na výšce dávky. Tehdy člověk působí prakticky zdravě a nejeví žádné příznaky nemoci, ale ve skutečnosti se blíží velmi bolestivý konec.
Po skončení latentní fáze přicházejí vážná a smrtelná selhání lidského těla jako nefunkční imunitní systém (lidé následně umírají na infekce), extrémně vysoké horečky, leukopenie (nedostatek bílých krvinek v krvi) a mnohé další.
Pokud nezemřeš hned, nakonec tě i tak dostane rakovina
K okamžitým příznakům akutního radiačního syndromu je třeba, aby bylo lidské tělo vystaveno alespoň určitému množství Gy. Ani množství záření, které nezpůsobí žádné okamžité příznaky jako zvracení či popáleniny, však není v pořádku.
Oproti tomu, co se stalo přímo v Černobylu, jsou to malé dávky, ale také smrtelné. Popsali je i tvůrci seriálu od HBO. Boris Ščerbina se profesora Legasova zeptal, co s nimi bude, když se pohybují v okolí elektrárny. Legasov odpověděl, že s největší pravděpodobností dostanou rakovinu a zemřou.
Jelikož ani jeden z nich nebyl v oblasti během výbuchu reaktoru, nebyli vystaveni dostatečné dávce na to, aby zažili akutní radiační syndrom. Přece jen je však ionizační záření ozářilo natolik, aby se v nich narušila struktura DNA, což vede k samotné rakovině.
Legasov se však dva roky nato oběsil a Ščerbina za čtyři roky zemřel z neznámých důvodů.