Havárie jaderné elektrárny v Československu: Nebýt dvou mladíku, mohli jsme skončit jako Černobyl

Jen 50 kilometrů od Bratislavy, jednu vesničku za Trnavou, leží Jaslovské Bohunice. Obcí protéká říčka Blava a žije v ní přibližně 2 300 obyvatel. Každý z nich dostává na příděl jodové tablety. Dva kilometry od nich je totiž největší jaderná elektrárna na Slovensku.

Svět aktuálně ovládlo finále miniseriálu Černobyl od HBO, který realisticky dokumentuje katastrofu v ukrajinské jaderné elektrárně. Československo však nebylo daleko od toho, aby se ničivá nehoda černobylských rozměrů udála i u nás.

V Jaslovských Bohunicích totiž došlo k vážné nehodě a nebýt pohotovosti dvou mladých Slováků z elektrárny, scénář z Černobylu se mohl udát i na území československa.

Jaslovské Bohunice nejsou jen jedna, ale v podstatě tři jaderné elektrárny. Funkční je však už jen část z nich s názvem Bohunice V-2, do které spadají třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny.

Oba bloky mají výkon 506 MW (v Černobylu měl jeden reaktor výkon 1000 MW). Každý blok pokrývá až 13 % elektrické spotřeby na Slovensku. Pokud by se dnes v Jaslovských Bohunicích něco stalo, byla by to katastrofa.

ČTI TAKÉ Černobylská tragédie: Před 33 lety se nad nicnetušícími Evropany vznesl smrtící radioaktivní mrakČernobylská tragédie: Před 33 lety se nad nicnetušícími Evropany vznesl smrtící radioaktivní mrak

Zbývající dva nefunkční bloky se nazývají V-1 a A-1. Na jaderné elektrárně V-1 bylo prováděno přes tisíce úprav a nakonec se po dohodě s Evropskou unií v roce 2008 odstavila. Jaderná elektrárna Bohunice A-1 byla odstavena v roce 1979, po dvou vážných nehodách, přičemž o život přišli dva lidé. Tento článek je o první z nich.

Mohli jsme tu mít Černobyl

5. ledna 1976 vyměňoval Viliam Pačes v prvním bloku elektrárny palivo, spolu s kolegy Mičkem a Skalsem. Palivový článek však byl pravděpodobně předtím poškozen techniky, jelikož měl narušený speciální uzavírací mechanismus. Při výměně kvůli obrovskému tlaku článek vyletěl do výšky, trefil jeřáb a rozbil se.

Náraz palivového článku způsobil vážné škody na reaktorovém sálu a způsobil i únik oxidu uhličitého. Tím se samotný reaktor chladí a že článek rozbil jeden z jeho kanálů, oxidu uhličitého bylo stále méně a jadernému reaktoru hrozilo nebezpečné přehřátí.

ČTI TAKÉ Jak zabíjí radiace? Oběti Černobylu umíraly v nepředstavitelných bolestechJak zabíjí radiace? Oběti Černobylu umíraly v nepředstavitelných bolestech

Nastala obrovská panika

Do reaktorového sálu unikalo ohromné množství oxidu uhličitého, který je ve vysokých dávkách nebezpečný. Ze sálu tak musel každý okamžitě uprchnout, což se samozřejmě neobešlo bez značné dávky paniky – zatímco se všichni evakuovali, aby přežili, v reaktoru docházel oxid uhličitý a taková jaderná katastrofa Československu ještě nehrozila.

Unikající oxid uhličitý však nebyl to nejhorší. V plynu totiž byly i vysoce radioaktivní částice. Zaměstnancem elektráren byl v té době i Peter Ryška, později dokonce starosta Jaslovských Bohunic.

Bílá smrt – dusící oxid uhličitý s radioaktivními částicemi z reaktoru se valil přes všechny otvory a štěrbiny z nejvyššího místa až po suterén. Všichni z elektrárny utíkali ven. Ale ne všichni měli štěstí.

Pár minut od jaderné katastrofy

Unikající oxid uhličitý, který se používal na chlazení, znamenal ohřívání reaktoru. Předpokládá se, že pokud by se únik plynu neutěsnil do 30 až 60 minut, už by nebylo čím chladit a teplota reaktoru by byla natolik vysoká, že by se začaly tavit i ostatní palivové články.

Obrovský přívod paliva do reaktoru bez jakéhokoli chladicího plynu by s největší pravděpodobností znamenal gigantický výbuch a Jaslovské Bohunice mohly být dějištěm katastrofy srovnatelné s tou v Černobylu.