Předseda Satanovy komunity: Ježíš byl satanista, podporujeme práva homosexuálů

Satanismus je směr, který v člověku na první dobrou evokuje krvavé rituály a magii. V takové formě však již dávno není aktuální a moderní satanisté mají jiné vyhlídky. Alespoň to tvrdí Jakub Jahl, předseda československé Satanovy komunity, která vznikla před rokem a za tu dobu stihla nasbírat už kolem čtyř set členů. Vymezuje se nejen proti tradičním náboženstvím, ale i proti konzervativnímu proudu satanismu, který na našem území funguje také.

S Jakubem jsme o Satanově komunitě a satanismu obecně vedli dlouhý a poučný rozhovor, v němž nám prozradil například to, proč považuje Ježíše Krista nebo Sokrata za satanistu a proč satanisté podporují práva LGBT komunity. 

Je Bůh mrtev?

Záleží na tom, co je Bohem myšleno. Nietzsche tím myslel ideu. Představa monoteistického Boha, jak ji definovala tradiční náboženství, je mrtvá.

Kdo, nebo co je Satan? Pokud je Bůh mrtev, je Satan živ?

Satan je také jen idea. Stejně jako Bůh. Z pohledu Satanovy komunity je Satan symbolická postava, součást mýtů. Existuje hodně satanistů, kteří Satana berou reálně. S těmi se neztotožňujeme a takové skupiny mohou být nebezpečné. Pak existuje i jiný význam slova Satan, který se používá v panteistickém slova smyslu. V takovém slova smyslu je Satan něco jako životní síla. I LaVey v Satanské bibli popisuje tuto postavu jako jakousi živočišnou energii, která nás žene kupředu. 

Ve své ústavě máte napsáno, že Satanova komunita neuctívá Satana. Jak tomu mám rozumět?

My neuctíváme Satana. Uctíváme člověka, lidstvo, potažmo přírodu. To jsou naše tři hlavní subjekty. Satan je jen metafora vzdoru a oprávněné rebelie, kterou používáme proti představě, kterou mají věřící o nějakém Bohu. Satan je opravdu jen idea, která vyprší s tím, až zanikne termín Bůh v takovém smyslu, jak mu prorokoval zánik Nietzsche. Já si myslím, že to ještě dlouho nenastane, pokud vůbec někdy, ale Satana neuctíváme. Na našem božském piedestalu stojí člověk. 

Jak bys definoval složení Satanské komunity?

Přibližně polovinu nebo třetinu lidí tvoří osoby, které dříve byli křesťani. Většinou byli ke křesťanství nuceni rodiči a kvůli tomu se pak vzbouřili. Pak máme přibližně třetinu lidí, kteří jsou více ateističtí a to bývají hodně často i starší lidé. Máme docela silnou komunitu matek. Žen, kterým je mezi 30 a 60 a které do komunity následně pozvaly svoje vlastní děti. A pak máme přibližně třetinu, což jsou lidé vycházející z takového novopohanského šamanistického prostředí. To jsou lidé, kteří si hodně váží přírody. Stáří našich členů je od 15 do 65 let.

Jinak máme až na nějaká malá procenta opravdu půl na půl muže a ženy mezi členy. Z toho mám hroznou radost. Neodpustil bych si, kdyby naše skupina byla ovládána muži. To osobně považuji za jednu z nejhorších věcí ve skoro všech dnešních náboženství. Můžeme si toho všimnout například na konzervativních satanistických skupinách, které mají ve vedení jen samé chlapy. Většinou jsou to staří, buď rozvedení, nebo ani nikdy nesezdaní čtyřicátníci, kteří hledají nějaký smysl.

Jak sis našel cestu k náboženstvím, proč tě začala zajímat?

Náboženství jsme studoval už od mládí. Miloval jsem světové mýty, řecké, egyptské, blízkovýchodní, takže tím mě to asi chytlo a cítil jsem v tom neustále jakousi důležitou skutečnost. Byl jsme odjakživa přesvědčen, že v náboženství je nějaký smysl. To, že v průběhu hledání jsem zjistil, že smysl není v nějakém externím Bohu, ale je v člověku samotném, který si Bohy vymýšlí, to už je jen následek té cesty. 

Ty jsi někdy byl věřící?

Byl. Když mi bylo tak 13 až 18, měl jsem hodně podobný pohled, jako mám teď, ale bez reálných zkušeností. Okolo dvacátého roku jsem se hlouběji zabýval křesťanstvím a stal jsem se křesťanem. Uvěřil jsem v Ježíšovu zvěst a v jeho božství a to mě doprovázelo asi osm let, v průběhu čehož jsem hledal cestu. Nikdy jsem nechoval v oblibě Bibli jako takovou a i tím, že jsem nevyrůstal v náboženském prostředí, tak jsem byl vždy trochu divný křesťan. A slýchával jsme i ze svého okolí, že to co říkám, nevychází z Boha, ale ze Satana.

Jednou jsem si četl evangelia, v nichž Ježíš říkal, že všichni jsme děti boží a pak byl osočován, že je syn Satana. Tehdy jsme si řekl: On je i Ježíš od Satana? A začalo mi to dávat smysl. Uvědomil jsme si, že křesťanství jako takové je úplně zcestné, že vůbec nereflektuje, co historická postava Ježíše někdy kázala. Došel jsem k názoru, že satanismus je věc, která je nálepkou těm, kteří hledají Boha a nachází jej v člověku. 

Chodíte i na Prague Pridy. Co mají satanisté společného s právy homosexuálů?