Dosavadní měření si však navzájem protiřečila.
NASA i soukromá společnost SpaceX vedená Elonem Muskem se aktuálně snaží o podrobnější zkoumání Marsu. Americká kosmická agentura chystá misi s výzkumným vozidlem Rover schopným analyzovat jeho povrch na červenec 2020, SpaceX zas mluví o vybudování základny se stálou přítomností člověka do roku 2028.
Stále více se dozvídáme i o tom, jak Mars vypadal v minulosti. Dnes je to chladná a výrazně nehostinná planeta plná oxidu uhličitého, ale Digital Trends píše, že před miliardami let se jeho povrch a atmosféra výrazně podobaly té na Zemi.
Hustá vrstva plynů dokázala na Marsu udržovat teplo a kondenzovala v ní voda, která tak pokryla i samotný povrch – nikoho nepřekvapí, že toto je jedna ze základních podmínek pro existenci života.
How much of its atmosphere has Mars lost over time? NASA-funded scientists are finding new insights: https://t.co/NAD47JzheY pic.twitter.com/BisHsQlTYg
— NASA Solar System (@NASASolarSystem) September 6, 2019
Vědci chtějí podobu atmosféry Marsu před miliardami let odhadnout podle velikosti izotopů kyslíku ve vzorcích sebraných z jeho povrchu. Podle webu platí, že čím jsou tyto izotopy větší, tím je pravděpodobnější, že většina z nich zůstávala v blízkosti plynného obalu planety. Ty menší jednoduše odletěly a ztratily se ve vesmíru.
Problémem je, že poměr těchto izotopů se na Marsu mění i během dne, dosavadní výsledky tedy vědcům moc neposloužily. Změnit se to má až díky studii, kterou vedl Timothy Livengood a zmiňuje ji NASA na svém webu.

Jeho tým totiž jako první dokázal vysledovat hodnoty během dne na Marsu ze stejných zařízení, ne porovnáváním hodnot z různých přístrojů.
Tento výsledek tak vědcům umožní správně interpretovat i předchozí měření, která si často navzájem protiřečila. Až dosud to byl jeden z největších oříšků, jelikož počet senzorů a satelitů, přes které umíme izotopy na Marsu aktuálně měřit, je kvůli nehostinnému prostředí stále limitovaný.