Vláda vyhlásila sedm nových národních kulturních památek. Podívali jsme se, o jaké z nich jde.
Ministerstvo kultury vybralo sedm nových staveb, které se zařadí mezi české kulturní památky. Ohlásilo to na svých webových stránkách. Zařadit nějakou stavbu na tento seznam znamená pro odborníky posoudit jejich význam v rámci tuzemského historického vývoje, projevu tvůrčích schopností nebo umělecké, historické či technické hodnoty.
Sedm nových památek spojuje podle ministerstva jejich role při významných dějinných událostech. Navíc prý „dokumentují nejdůležitější etapy historie úsilí občanů Československa o svobodu a demokracii“. Kritériem tentokrát byla symbolická, pamětní místa.
Zařadila se tam místa taková, která jsou spojena jak s komunismem a vpádem vojsk Varšavské smlouvy, tak i s nacistickou okupací. „Jedná se o trvalé morální symboly svobody a demokracie, reflektující statečné úsilí a boj jednotlivců i široké veřejnosti o uhájení křehkých principů svobody, demokracie a nezávislosti ve 20. století,“ uvedlo tiskové oddělení. O které budovy jde?
Hrobka T. G. Masaryka v Lánech
Symbol úsilí a boje o vznik samostatného Československa.
Hlávkova studentská kolej v Praze
Symbol úsilí studentů o uhájení svobody a demokracie proti německým okupantům 17. listopadu 1939.
Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
Poslední útočiště parašutistů, účastníků Operace Anthropoid, po atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942.
Zámeček v Pardubičkách – Larischova vila
Jeden z významných symbolů československého odboje, kde byli vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky.
Budova Československého rozhlasu v Praze
Symbol boje proti okupantům v roce 1945 a 1968.
Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze
Symbol Palachovy oběti 16. 1. 1969 po okupaci Československa v roce 1968.
Náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově
Symbol Zajícovy oběti 25. 2. 1969 po okupaci Československa v roce 1968.
