Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Středa 11. 12. 2019 svátek má Dana, Danuše

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Zajímavosti - Věci
3
Antonín Havlík
17. listopad 2019, 14:00

Za komunistů se žilo líp a listopad 89 byl spiknutí? Největší lži o sametové revoluci a socialismu v Československu

Představujeme největší mýty, které se i 30 let po sametové revoluci stále objevují v české společnosti.

Antonín Havlík
17. listopad 2019, 14:00
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
3
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

I tři dekády po sametové revoluci se najdou lidé, kteří říkají, že za socialismu bylo lépe. Podle nejnovějšího průzkumu NMS Market Research pro Paměť národa si to dokonce myslí každý třetí Čech starší 40 let. Podle něj se názory na sametovou revoluci a období před rokem 1989 liší podle vzdělání a věku.

 

V souvislosti s tímto tvrzením zároveň vzniká mnoho mýtů, hoaxů a lživých tvrzení, o kterých si lidé myslí, že jsou pravdivé. Socialismus neodsuzují, prý měl něco do sebe. Ať už jde o nostalgii nebo o šíření dezinformací, je třeba uvádět věci na pravou míru. Podívali jsme se proto na nejčastější mýty o sametové revoluci a životě v socialistickém Československu.

 

 

Za komunistů se žilo líp a listopad 89 byl spiknutí? Největší lži o sametové revoluci a socialismu v Československu

 

Nebylo tak draho.

Lež. Ceny různých produktů za socialismu jsou veřejně dostupné na stránkách Českého statistického úřadu.

 

Konkrétní srovnání jsme připravili již v předchozím v článku (k přečtení zde). V roce 1989 byla v Československu průměrná mzda 3 170 Kč.

 

Při srovnání průměrné mzdy v letošním roce, která činí 34 105 Kč, si můžeme celkem snadno vypočítat, kolik by stály konkrétní produkty, pokud by měly mít komunistickou cenovku v poměru s tehdejší mzdou. Pravda je taková, že většina artiklu byla mnohem dražší – snad kromě služeb a energií. Zobrazená tabulka se týká cen ze začátku roku 2018.

 

Prostřední sloupec ukazuje, kolik by stály dané potraviny dnes

 

Za komunistů se žilo líp a listopad 89 byl spiknutí? Největší lži o sametové revoluci a socialismu v Československu

 

Všichni si byli rovni, neexistovala závist.

Lež. V souvislosti s cenami potravin se objevují i mýty o tom, že si nikdo nic nezáviděl, protože všichni brali stejně málo peněz. Jak jsme si ukázali u předchozího bodu, mzdy nebyly zrovna nejvelkorysejší, ale není pravda, že by si lidí záviděli méně, nebo si byli všichni rovni.

 

I když neexistovaly takové propady jako v roce 2019, kdy dosáhne na průměrnou mzdu v Česku přibližně jedna třetina obyvatel, i tehdy existovaly rozdíly. Navíc je tato hodnota nejvíce ze všech zemí EU.

 

A nejde jenom o peníze. Jde i o mezilidské vztahy. Poslat dopis do zahraničí, říct něco protirežimního nebo snad poslouchat americkou hudbu, znamenalo být podezřelým. Nepohodlní lidé byli špehování, perzekvováni, zatýkáni.

 

Za minulého režimu existovala také poměrně slušně rozjetá šedá ekonomika s různými potravinami a zbožím. Nemusíme teď nutně zmiňovat veksláky, kteří obchodovali s bony a tím pádem si mohl i průměrný Čechoslovák pořídit zboží ze západu – třeba barevnou televizi nebo džíny. To však bylo pokryto pachutí nedůstojné ilegality, protože bony se oficiální cestou získávaly jen při povinné výměně za cizí měnu

 

Kdo měl možnosti a dostal se k masu, uzeninám, stavebnímu materiálu a dalšímu, ten si mohl tajně přivydělávat tím, že tento artikl kradl a pak rozprodával, čímž si samozřejmě vydělal víc. Ale to už se dostáváme k dalšímu bodu.

 

Nekradlo se tolik.

Lež. Za socialismu dělala příležitost ze slušných lidí každodenní zloděje. Rozkrádání státního majetku bylo tak rozšířené, že dokonce dalo za vznik lidovému heslu „kdo nekrade, okrádá rodinu“. Společnost to brala jako jakési vykoupení toho, že jim komunisté zabírali majetek.

 

Tak hluboce byla tato mentalita v lidech zakořeněna, až potom vybuchla s nenadálou svobodou v 90. letech.

 

Kontrola byla navíc naprosto neefektivní. „Pachatelé dovedně využívají znalostí poměrů v poškozených organizacích, důvěry, které požívají, nedostatků v organizaci práce, v evidenci a zejména v kontrolní činnosti. (...) Uvedený stav, který dlouhodobě přetrvává, naznačuje potřebu přehodnotit současné začlenění podnikové kontroly do organizační struktury socialistických organizací,“  mluvil o tomto problému 1. listopadu 1989 předseda Nejvyššího soudu Josef Marek před poslanci České národní rady.

 

Za komunistů se žilo líp a listopad 89 byl spiknutí? Největší lži o sametové revoluci a socialismu v Československu

 

Lidi nežili na ulici a neexistovaly drogy.

Lež. Vraťme se zpět na začátek článku k průzkumu NMS Market Research pro Paměť národa o porevoluční společnosti. Ten zjistil, že nejčastějším důvod, proč dotazovaní uváděli, že za socialismu bylo líp, je ten, že všichni museli pracovat

 

Mnoho lidí pak dále argumentuje tím, že neexistovala bezdomovecká problematika a vlastně ani drogy. Ale opravdu to tak bylo?

 

Začneme popořadě. Chodit do práce skutečně museli všichni. Existovalo tzv. „právo na práci“. Kdo pracovat nechtěl nebo byl politický odpůrce a nemohl pracovat ve svém oboru, ten byl označen za příživníka a hrozilo mu i několikaleté vězení.

 

Lidi na okraji společnosti existovali, komunisté se jich však zbavovali, jak to šlo. Jak napsal server iDnes.cz, někdo byl podle Ilji Hradeckého, spoluzakladatele organizace Naděje, zařazen do podnikových ubytoven, kde se věnoval sezónním pracím, jiní ale končili i na psychiatrii nebo ve zmiňovaném vězení

 

Od toho vzniklo pojmenování „chodit kanály“, protože ti, kteří se skrývali před StB, se často ukrývali právě buď v kanálech nebo opuštěných domech. Kdo se živili za hranicí zákona a kdo nechtěl skončit ve vězení (např. veksláci nebo prostitutky), tak si mohl jedině zajistit razítko do občanského průkazu jiným způsobem: že se nechal na oko zaměstnat v nějaké jednodušší práci a místo něj ji vykonával starší člověk v důchodu.

 

Drogy také nebyly ničím výjimečným, naopak o nich byla podle knihy Homeless Guide docela velká informovanost již na školách.

 

„Už v 80. letech vyšlo Memento, byly natočený nějaký filmy jako Pavučina a podobně. Určitá informovanost byla už za komunistů,“ prozradila postava z knihy Hanuš, který se v 80. letech naučil vařit pervitin. V uzavřených kruzích, tajně na různých bytech probíhaly divoké drogové dýchánky, tehdy ještě zcela oddělené od jakékoli finanční motivace drogových vařičů. Šlo výhradně o komunitu a požitek.

 

Nebylo takové nebezpečí, teď je to samá katastrofa.

Lež. Vzpomeňme si na jen nedávno velmi intenzivně řešenou havárii v Černobylu, která se stala v roce 1986. Komunisté se ji nejdříve snažili zamlčet, její rozsah byl ale příliš velký. Alespoň tedy kontrolovali, jaké informace se do médií dostanou.

 

Proto si je lidé museli dohledávat sami, což nebylo jednoduché. Šlo to jedině přes západní média, která o události informovala uceleně.

 

Tajně, například přes západní rozhlas. „Oficiálně jsme ani my v odborných kruzích ovšem nic nevěděli, zatloukalo se tu stejně jako v Sovětském svazu,“ vzpomínal pro iDnes.cz ředitel Státního ústavu radiační ochrany Zdeněk Rozlívka.

 

Zapomenout nesmíme ani na politické procesy. V roce 1995 dokonce vznikl Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který provinění komunistického režimu přezkoumává. Zvlášť v 50. letech se nepohodlné osoby stávaly oběťmi vykonstruovaných politických soudních procesů, mnoho z nich vláda pečlivě utajovala. 

 

Na mnoho negativních zpráv platilo striktní informační embargo. Dnes žijeme v době televize a internetu, která je o svobodném přístupu k informacím. Kvůli smršti negativních zpráv se může zdát, že je svět nebezpečnější a horší, i přes hrůzy současných válek však nebyla životní úroveň zemí světa v lepším stavu než v současnosti.

 

Česko patří podle statistiky Global Peace Index k jedenácté nejbezpečnější zemi světa. V roce 2008, kdy index vznikl, jsme byli na patnáctém místě. Stav se zlepšuje i u počtu registrovaných trestných činů

 

  

Nic nám nechybělo.

Lež. Nechvalně proslulé fronty na banány, nedostatek toaletního papíru i dámské hygienické vložky jako podpultové zboží. Krize centrálního plánování byla ve velmi vážném stavu, nestíhala pokrýt základní potřeby československého lidu. Zboží tak dováželi například z Jugoslávie. 

 

Více najdeme v tajném spisu vnitrostranické informace KSČ č. 43: „Spotřebitelská poptávka není uspokojována u různých druhů potravinářského, průmyslového a spotřebního zboží. Občané kritizují snižující se sortiment masa, masných, mlékárenských a pekárenských výrobků,“ píše se.

 

„Poukazováno je, že výrobní a obchodní organizace ve většině překračují plány, ale sortiment na trhu chybí. (...) Ve Východočeském kraji je to jednotlivci zneužíváno k politickému působení v neprospěch socialismu.“

 

Nešlo jenom o Východočeský kraj – lidé v celé zemi hořce vtipkovali, např. o nedostatku toaletního papíru. Museli zareagovat po svém; používali staré noviny nebo ve velkém skupovali vatu.

 

Za komunistů se žilo líp a listopad 89 byl spiknutí? Největší lži o sametové revoluci a socialismu v Československu

 

Cestování bylo úplně normální věcí.

Lež. Cesty do zahraničí byly zatížené neskutečným množství byrokracie, na Západ směli jen ti nejvýše postavení lidé, ale ani do Sovětského svazu nebylo lehké se dostat.

 

„Kromě platného cestovního pasu, jehož vydání bylo spojeno s nepředstavitelnými obstrukcemi, jsem bezvýhradně potřeboval z ciziny notářsky ověřené pozvání k návštěvě, které nesmělo být starší než tuším tři měsíce, v němž se sestra zavazovala uhradit veškeré možné náklady spojené s mým pobytem,“ vzpomíná ve svém článku na serveru Totalita.cz Zdeněk Hromas s dovětkem, že „stesk po časech minulých bývá mnohdy slepý“.

 

Pro volné bezvízové cestování bylo otevřeno např. jen východní Německo, Bulharsko nebo Maďarsko. Cesty do dalších zemí byly buď velmi nákladné, nebo jako odměna za dlouholeté zásluhy v zaměstnání. 

Lidé si často stěžují, že dnes sice mohou volně cestovat, ale nemají na to peníze. Jenže to je také falešný argument, protože týdenní dovolená v Bulharsku byla podle iDnes.cz poměrně drahou záležitostí. Vycházela asi na 3 tisíce korun, tato částka odpovídala jedné měsíční mzdě. Dnešní ceny za dovolenou v Bulharsku jsou jiné – sahají zhruba k 8 tisícům, což by při současné průměrné měsíční mzdě 34 tisíc stačilo na čtyři dovolené.  

 

Exkluzivní obsah pro předplatitele REFRESHER+
od 57,50 kč na měsíc
PŘEDPLATIT
Už máš předplatné? Přihlásit se
PROČ SI PŘEDPLATIT?
Náhledový obrázek: Peter Turnley / Contributor / Getty Tagy: mýty, komunismus, sametova revoluce
Ohodnoť článek
5
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.