Den zimního slunovratu patřil v minulosti k největším svátkům v roce a spojoval se s rituály, které měly člověku zajistit zdraví, sílu, odvrátit neštěstí a nemoci od rodiny.
Aktualizováno.
Zimní slunovrat je astronomický termín pro okamžik, kdy se Slunce na obloze nejvíce vzdálí od světového rovníku směrem na jih. Slunce dosahuje na pravé poledne na jižní polokouli největší výšky nad obzorem a začíná se symbolicky vracet zpět k obratníku Raka.
V Česku nastane v neděli 22. prosince v 05.19 h středoevropského času (SEČ). Na severní polokouli nastane podle koordinovaného světového času (UTC) zimní slunovrat v tomto roce 22. prosince o 04.19 h UTC, informuje TASR s odvoláním na astroportal.sk.
Slunovrat je způsoben sklonem zemské osy a oběhem Země kolem Slunce. V době zimního slunovratu začíná na severní polokouli zima, na jižní polokouli zas léto.
Den zimního slunovratu je na severní polokouli nejkratším dnem v roce (čím severněji, tím kratší čas slunečního svitu), na jižní polokouli zase nejdelším dnem (čím jižněji, tím delší dobu slunečního svitu).
Den zimního slunovratu patřil v minulosti k největším svátkům v roce a spojoval se s rituály, které měly člověku zajistit zdraví, sílu, odvrátit neštěstí a nemoci od rodiny. Lidé si na začátku zimy vysvěcovali příbytky a hospodářské budovy, uctívali si zvířata, přivolávali hojnou úrodu a vyháněli z domů zlé duchy. Dívky se věnovaly milostným kouzlům, které jim měly zajistit dobré vdávání. Ke zvykům patřilo usmiřování rozhádaných sousedů. Nový rok neměl začínat hádkami a zlobou.
