Winston Churchill byl rasista. A zároveň i velký muž

Doporučeno

Michal Šopor: Policisté v Los Angeles jsou úplně pos***í. Demonstrujících je hodně a mají toho dost (Rozhovor) 6. června 2020 v 20:18

Rasismus byl normou

K čemuž se váží i jeho nejznámější rasistické výroky. Během druhé světové války, v roce 1943, Japonci dokázali dobýt Singapur. Strategicky důležitou část jihovýchodní Asie, skrze kterou zásobovalo Britské impérium rýží právě Indii. Už tehdy velice lidnatý stát, v němž se podle Churchilla lidé „množili jako králíci“, zásoby jídla naštěstí měl. Churchill však nechal velkou část poslat na frontu bojujícím Britům v Evropě.

Z toho důvodu vypukl v Bengálsku hladomor. Když tehdejšímu „neomezenému vládci“ Churchillovi přišla o této skutečnosti zpráva, odvětil pouze: „Hladomor? A jak to, že Gándhí ještě nezemřel?“. Následky tohoto rozhodnutí byly kruté: v Bengálsku přišlo o život na 2,5 milionu lidí, což nepřímo řadí, co se obětí týče, tehdejšího britského premiéra mezi největší vrahy planety. Činil rozhodnutí a nesl následky.

Projev Winstona Churchilla k velké krizi v Indii z roku 1931, ve kterém Indy tituluje jako „300 milionů primitivních lidí, jejichž blahobyt je Britským zájmem“

Lehce přívětivější byl jeho postoj k muslimům. „Mnozí z nich vykazují úžasných kvalit, slouží jeho Veličenstvu v armádě a vědí dobře, jak správně umřít“, věřil Churchill, avšak zároveň mu neunikla islámská útočná mentalita. Tvrdil, že „islám v lidech vytváří fanatickou zuřivost podobnou vzteklině a současně v nich pěstuje strašlivou fatalistickou otupělost“.

Bez nadsázky se tak dá říct, že v hlavě snad jednoho z největších státníků Velké Británie vládla silně zakořeněná imperialistická idea nadřazené vládnoucí bíle rasy, jež je nutně výš nad všemi ostatními. Nejde ji separovat od přesvědčení, které měli v té době třeba nacisté, protože bylo stejné. Exekuce této myšlenky však nebyla vystavována světu tak, jak to dělal Hitler, a zároveň se netýkala židovského obyvatelstva, přestože antisemitismem údajně oplýval Churchill taktéž.

Doporučeno

Zbili ho, svlékli a vláčeli za autem, dokud nebyl mrtvý a bez hlavy. 5 nejhorších útoků vůči černochům v USA z poslední doby 5. června 2020 v 7:56

Británie potřebuje vlastního Hitlera, věřil Churchill

Válka nakonec vykreslila Churchilla v pravém světle. Jako vůdce se správnou vizí předvídat události. Odsoudil Chamberlainovu „dohodu s Hitlerem“, s níž se z Mnichova v roce 1939 vrátil. Po napadení Polska Německem se nechal slyšet, že Británie v době krize „potřebuje vlastního Hitlera“. Do této pozice byl usazen a dělal ji dobře.

Historie říká, že nakonec zařídil to, že stál na správné straně. Jiné režimy neuznával. Byl zarputilým odpůrcem nacismu a bolševiků. Tvrdil, že by se tyto ideologie měly samy zničit. A i přes tuto skutečnost byl schopný koordinovat a vést útoky nejen se slabým americkým prezidentem Rooseveltem, ale i se sovětským soudruhem Josipem Stalinem.

Generál Čankajšek, prezdient USA Franklin D. Roosevelt a Winston Churchill (zleva) na konferenci v Káhiře v roce 1943

Už dříve byla zmíněna nenávist k Indům, která byla ještě násobena jejich chtěním odtrhnout se od Britského impéria. Neměl rád ani Asiaty, muslimy nebo Židy. O černoších tvrdil, že „si nemyslí, že by byli stejně schopní a výkonní jako bílí.“  Vlastně neměl rád nikoho. A jak píše Jan Studnička ve své úvaze na G.cz, těžko nakonec takovou osobu jednoduše škatulkovat jako rasistu. Nezapomínejme, že i přestože všechno nenáviděl, přispěl ke světovému míru. 

Jeho postoje byly jeho největší sílou a slabinou zároveň. Ta přirozenost, se kterou kázal o nutné bílé nadřazenosti, jej v očích dnešních liberálních mladých lidí může přirozeně škatulkovat jako největšího světového rasistu. Jak píše Richard Toye pro CNN, který o Churchillovi napsal několik publikací, budiž. Dělat z takových úsudků celkový obrázek je však nesprávným krokem. Jak se říká, s kým jsi, takový jsi, a Churchill jistým způsobem nemohl za to, ve které době žil. 

Doporučeno

The Last of Us 2 tě emocionálně rozdrtí. Připrav se na nezapomenutelný zážitek v nejlepší hře, jakou jsi kdy hrál 12. června 2020 v 9:01

Oprášit lesk ztracené image

Aby bylo jasno, nikdo se nesnaží obhajovat jeho rasistické výroky. Ty špatné byly. Nutno si ale uvědomit, jaký byl za nimi účel. S tím, jak Churchill stárl, jeho kontroverzní výroky se stávaly pouhým upínáním se ke kdysi ztracené britské velikosti. 

Jako politik totiž cestoval. Nejprve byl konzervativcem, následně se na dvacet let přidal k liberálům, a poté se stal znovu konzervativcem, který stál o podporu nejzarputilejších imperialistů. Toye píše, že podobně by se měly vnímat i jeho názory. „Jeho výraz imperialismu a rasismu byly zčásti jen rozpačité pokusy vytvořit si nějakou image,“ vysvětluje v článku pro CNN.

Churchillova socha v Londýně, jejíž sestra stojí před VŠE v Praze na Žižkově

„To, že Churchilla vykreslíme jako původce všeho zla, jak se píše na některých profilech na sociálních sítích, je stejně problematické, jako jej prezentovat jako jediného zachránce svobody a demokracie. Stavět jej do pozice nejvyšší důležitosti, jak na jedné tak druhé straně, akorát posiluje jeho vlastní teorii historie poháněné velkým bílým mužem, které se musíme zbavit,“ míní Toye. 

Doporučeno

Konopí rozhodně nevyléčí všechno, říká výzkumník Pavel Kubů. Má ale obrovský dosud nevybádaný potenciál 10. června 2020 v 15:45

Koneckonců, tajemní fantomové, kteří nastříkali své vzkazy britskému velikánovi na podstavec, by tak měli být Churchillovi spíše vděční za to, že i jeho přispěním mohou dnes beze strachu o život vyjádřit svůj názor, přestože rychle zanikl pod hlavicí vysokotlakého čističe. Zároveň by ale měli popřemýšlet o tom, jestli tyto kroky opravdu pomáhají revoluci, za níž se právě teď, nyní už ve velké části světa, bojuje.