Autor nechvalně proslulého projevu na Červeném Hrádku je po smrti.
Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš zemřel. Bylo mu 97 let. S informací přišla televize CNN Prima NEWS, které informaci potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje. Komunistický politik proslul především svým projevem z července roku 1989, kdy pár měsíců před převratem tragikomickým způsobem komentoval situaci v Československu.
Loni v listopadu jej začala policie společně s Lubomírem Štrougalem stíhat kvůli střelbě do lidí na československých hranicích. Konzervativní tvář KSČ byla od prosince roku 1987 zvolena do nejvlivnější pozice tehdejší federativní republiky. Ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ strávil už jen dva další roky.
Vůči své minulosti, kdy se například podílel na čistkách ve straně za normalizace či byl podezřelý právě z umožnění vraždění lidí na našich hranicích navzdory mezinárodnímu právu, nikdy nevyjádřil lítost. Loni v listopadu dokonce uvedl, že i nyní považuje sametovou revoluci za kontrarevoluční převrat. Podle jeho názoru šlo o využití situace příslušníky Státní bezpečnosti v čele s Alojzem Lorencem, kteří chtěli vyměnit stranické vedení, v jehož čele byl právě Jakeš.
Jakeš se do čela strany dostal v roce 1987 vlivem vnitrostranických sporů, které vyústili v jeho nečekané jmenování nástupcem Gustava Husáka, který zemi vedl od srpnové okupace roku 1968. Právě dva roky jeho vládnutí před sametovou revolucí byly jasným obrazem úpadku, v němž se režim nacházel. Jakeš byl příšerný řečník a obyvatelé Československa se jeho tragickým výkonům smáli. Legendárním se stal především jeho projev v Červeném Hrádku na Plzeňsku z července 1989.
Milouš Jakeš se nikdy nesnažil svoji minulost přehodnotit. Celý život byl oddaným komunistou. Do strany vstoupil v roce 1945 a pět let na to byl zvolen předsedou národního výboru v Gottwaldově (dnešní Zlín). Monstrprocesy 50. let jím nijak nepohnuly, naopak si ve straně budoval kariéru, vystudoval Vysokou školu stranickou v Moskvě a stal se členem ústředního výboru KSČ.
Během srpnové okupace roku 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy vtrhla do naší země, aby zarazila demokratický proces, stál na straně konzervativních straníků. Díky tomu mohl pokračovat ve své kariéře i během následné normalizace a postupovat v patrech politiky až do toho nejvyššího.
Až po 29 letech od sametové revoluce jej Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu začal stíhat, a to za zneužití pravomocí v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. Kvůli nečinnosti Jakeše a dalších dvou funkcionářů bylo mezi březnem 1976 a koncem roku 1989 na našich hranicích zastřeleno nebo roztrháno psy devět lidí.
Svého rozsudku se Jakeš nedožil.
