Dvojice ruských „potomků medvěda“: Otec se upil k smrti, jeho syn patřil mezi nejbohatší vystupující

Existuje ale také verze, podle níž nakonec peníze utratil za to, aby se duchovní za něj a Fedora modlili. Jistý čas totiž jejich genetickou poruchu vnímal jako prokletí za hříchy. O duchovní záležitosti se sice zajímal, ale jeho špatný zdravotní stav ho zjevně příliš netrápil. Podle francouzského doktora E. B. Perrina, který ho vyšetřoval, trpěl pokročilou cirhózou jater.

Doporučeno

Otec ho mlátil a lidé na ulici ho pronásledovali. Sloní muž zemřel ve 27 letech při pokusu o spánek vleže 5. dubna 2020 v 12:21

Perrin tvrdil, že Adrian pije vodku ke každému jídlu, dokonce i ke snídani. Pitím si přivodil zdravotní potíže, kterým nakonec někdy po roce 1874 podlehl. Další doktoři při zkoumání dvojice otce a syna zaznamenali, že Adrian měl pouze pět zubů, přičemž jeho syn Fedor měl čtyři, informuje The Vintage News.

Za svého života Adrian nepatřil právě mezi nejinteligentnější umělce, a tak se mu nepodařilo naučit se žádný cizí jazyk. I v tomto ohledu se lišil od svého syna Fedora, který s publikem rád komunikoval v jejich rodném jazyce. Už ve 14 letech uměl německy. Později se navíc naučil částečně mluvit anglicky i francouzsky.

Novináři měli strach, že je pohryže

Po Adrianově smrti přidělili Fedorovi jako opatrovníka muže jménem Nicholas Forster. Zlom pro chlapce přišel v roce 1884, kdy ho Nicholas vzal do Anglie. Tehdy si ho všiml jeden z agentů slavného showmana P. T. Barnuma, který mu nabídl práci. 16letý Fedor z dalekého Ruska se tedy poprvé v životě dostal do USA.

Na tiskové konferenci zarostlého chlapce představili jako „nejobdivuhodnější přírůstek ve sbírce P. T. Barnuma za posledních 50 let“. Na toto tvrzení navázal i The New York Herald (strana 25), který ho popsal jako „nejneobyčejnější a nejzajímavější kuriozitu, která se kdy dostala k těmto břehům“.

Před novináři se Fedor oblékl do ruské uniformy. Ta měla vytvořit kontrast k jeho „nelidské“ tváři divocha. Později se v této uniformě nechal zvěčnit na několika fotografiích. Jak to již u showmana P. T. Barnumana bývalo běžné, o svých nových „přírůstcích“ si vytvořil fiktivní příběh, který měl nalákat davy. Podle něj našel Fedora v Kostromském lese lovec, který se ho rozhodl vzít do civilizace. Fedorův otec byl už ale dospělý a na civilizaci příliš divoký, a tak ho zastřelil.

Barnum dále tvrdil, že když se Fedor cítí rozrušeně, štěká a vrčí. Právě u Barnuma tedy Fedor získal v úvodu článku zmíněnou přezdívku Jo-Jo, člověk s tváří psa (Jo-Jo the Dog-Faced Human). Novináři na tiskovce měli pochopitelně strach, ale zároveň je Fedor fascinoval. Zeptali se tedy, zda se mohou k Fedorovi přiblížit, aniž by jim hrozilo, že jejich pokouše.

Když je P. T. Barnum ujistil, že se jim nic nestane, všichni si přišli osahat Fedorovo ochlupení na tváři. Chtěli se ujistit, že je pravé. I když mohl Fedor v dané chvíli cítit nepohodlně, k novinářům se nadále choval velmi zdvořile. Navzdory své vysoké inteligenci si na pódiu někdy hrál na zaostalého polovičního člověka a polovičního psa, který štěkal a lízal kosti. Zkrátka dělal to, co diváky bavilo.

Doporučeno

Matka prodala syny za 500 dolarů, lidé je chtěli zabít. Oženili se se sestrami, s nimiž měli 21 dětí 10. července 2020 v 10:49

Fedor si vystoupeními vydělal množství peněz

Jak píše portál Side Show World, Fedor svého času patřil mezi nejlépe placené vystupující „příšery“. V roce 1886 si podle Priceonomics dokázal za týden přijít na zhruba 500 dolarů – v přepočtu na současnost asi 11 400 dolarů. V daném období v rámci freak shows lépe vydělávala pouze dvojčata Millie a Christine McKoy a nejmenší žena na světě Lucia Zarate.

Fedor se pravidelně dostával do styku s něžným pohlavím, ale o jeho milostném životě se toho příliš mnoho neví. Podle některých zdrojů si během vystoupení v roce 1886 údajně vzal za ženu dívku s přezdívkou Kee-Boo, která také trpěla Syndromem vlkodlaka.

Důkazy o jejich svatbě jsou ale sporné. Z historických záznamů si nemůžeme být jisti, zda s Kee-Boo nebo jinou ženou zplodil dítě. Pokud by však nějaké měli, je téměř jisté, že by o něm dobové noviny napsaly článek. Oficiálně tedy za sebou nezanechal žádné potomky.

Vystupující s genetickými poruchami se tehdy označovali jako „příšery“ – „freaks“. Mnozí z nich, včetně Fedora, ale s takovým pojmenováním nesouhlasili. Jane Goodall v knize Performance and Evolution in the Age of Darwin: Out of the Natural Order píše, že se Fedor v roce 1898 spolu s dalšími vystupujícími pokusil protestovat proti označení „freaks“.

Společně se jim podařilo vybojovat zákonné právo na to, aby je označovali za „prodigies“ (fenomény). Vystupování se věnoval celý svůj život a během řeckého turné v roce 1904 zemřel na zápal plic. Hudební tvorbou si Fedora připomněla v 60. letech zpěvačka Annett Funicello, která vydala skladbu Jo-Jo the Dog-Faced Boy. Na Fedora ve své písni Dog Face Boy odkazovala i legendární britská kapela Lemmyho Kilmistera Motörhead.