Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pátek 30. 10. 2020 svátek má Tadeáš

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Zdraví
17
Marián Mauik Biel
8. říjen 2020, 15:30
Čas čtení: 7:25
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

12 odpovědí na nejčastější tvrzení Covid-19 skeptiků

Malá pomůcka k debatě s lidmi, kteří o Covid-19 a pandemii mají nedostatek informací nebo rovnou podlehli konspiracím.

Marián Mauik Biel
8. říjen 2020, 15:30
Čas čtení: 7:25
12 odpovědí na nejčastější tvrzení Covid-19 skeptiků
Zdroj: pikist.com
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
17
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

„Covid-19 není opravdu tak nebezpečný. Na běžnou chřipku umírá mnohem více lidí a dosud to nikomu nevadilo. Nošení roušek nemá význam. Berme si příklad ze Švédska.“ Tyto a další podobné otázky či tvrzení kolují v rozhovorech, na internetových fórech a hlavně na sociálních sítích už měsíce.

 

Od začátku pandemie se toho hodně změnilo, máme k dispozici přesnější a komplexnější data. I přesto, že případů v posledních dnech přibývá, stále je kolem hromada lidí, kteří jsou skeptičtí, nebo až nevěřící. A hlavně neinformovaní (nebo dezinformování). Jak s nimi debatovat? Pomoci může tato malá příručka odpovědí na nejčastější názory skeptiků o letošní pandemii.

 

 

Koronavirus a celá pandemie jsou výmysl. Nemám jediného známého, který by byl nakažený.

Jak již řekl Bohuš v legendární scéně filmu Dědictví, ne vždy musíš něco osobně poznat, abys věděl, že to existuje. Je velmi velká pravděpodobnost, že jsi ještě nepotkal Inuity a možná ani albína. Ale určitě neřekneš, že proto žádní Inuité ani albíni neexistují. 

 

Tvrzení, že koronavirus neexistuje bylo populární hlavně během první poloviny tohoto roku, kdy byla data nedostatečná a jejich komunikace v médiích a na sociálních sítích se stále měnila. Dnes už celosvětovou pandemii koronaviru berou za fakt i osobnosti či instituce, které byly dosud, jemně řečeno, skeptické. Změnily svou rétoriku, ale někteří z nich téma stále zlehčují.

 

Existenci tohoto viru a jeho globální šíření potvrdila nejen Světová zdravotnická organizace, ale i Ruská federace, USA, Izrael, Vatikán, Greenpeace, FIFA, Apple i Microsoft... prostě všichni z jakýchkoliv názorových táborů. Pozitivně testovaných s mírným i těžkým průběhem léčení bylo ve světě dosud více než 35,8 milionu lidí a z toho již více než 1 milion lidí zemřelo.

 

15 odpovedí na najčastejšie tvrdenia Covid-19 skeptikov
Zdroj: ECDC
 

Proto pokud je i v říjnu někdo přesvědčen, že Covid-19 neexistuje, komunikace s ním je prakticky nemožná. Takový člověk svým názorem uráží všechny pacienty, jejich rodiny a tisíce zdravotníků.

Koronavirus tady je už léta, až teď to instituce a média vytáhla, aby způsobila „něco“

V médiích kolovaly zprávy o tom, že o tomto viru se v novinách psalo už před 7 lety, ale až teď z toho dělají senzaci. Není ale koronavirus jako koronavirus. Tehdy to bylo MERS-CoV s jinými charakteristikami než nynější Covid-19.

 

Covid-19 je infekční onemocnění, které vyvolává koronavirus SARS-COV-2 (Severe Acute Rspiratory Syndrome Coronavirus 2). Poprvé byl u pacientů identifikován v prosinci 2019, odtud to pojmenování. Jde o jeden druh ze široké skupiny koronavirů, každý s odlišným stupněm zdravotní závažnosti. Je ze stejné rodiny jako nebezpečný MERS (Middle East Respiratory Syndrome) objevený v roce 2012. Nakazilo se jím kolem 2 500 lidí, ale až více než třetina nemoci podlehla.

 

MERS
MERSZdroj: rawpixel.com

Nebo SARS (Severe acute respiratory syndrome), jehož epidemie postihla v roce 2003 okolo 8 400 lidí s mortalitou 11 procent. Jak je zjevné, napadají respirační systém člověka, ale ostatní parametry jako rychlost šíření, inkubační dobu či mortalitu mají odlišné.

 

NAČÍST ČLÁNEK BEZPLATNĚ
Předplať si REFRESHER+ a získej další výhody

Tento článek dočteš bezplatně, ale s předplatným REFRESHER+ získáš přístup k více než 1362 zamknutým článkům a dostaneš další benefity.

VÍCE O PŘEDPLATNÉM
Kdykoli ho jednoduše zrušíš
Už od 55.00 Kč měsíčně
S REFRESHER+ můžeš získat tyto benefity
VÍCE

Závažnost Covid-19 zpochybňují i mnozí uznávaní odborníci v medicíně.

Není jich mnoho, pouze jsou mediálně více sledovaní, neboť říkají kontroverzní či fascinující věci. Respektive to, co chceme slyšet – že se není třeba ničeho obávat. Šíření paniky určitě nikomu nepomůže, ale to ani zlehčování situace. O závažnosti pandemie mluví stovky vědců a odborníků z oblasti medicíny a také tisíce lékařů a sestřiček, které s tím mají osobní zkušenost. Nešíří slepý strach, pouze vyzývají k rozvážnosti a dodržování zcela jednoduchých zásad 3 R – rouška, rozestup, ruce (dezinfekce). 

 

Je přirozené, že člověka vždy více zaujme něco fascinujícího a kontroverzního. Pokud 99 lékařů řekne, že Covid-19 je závažné onemocnění a musíme proto nosit roušky a 1 bude tvrdit, že jde o obyčejnou chřipku, kterou nafoukla média a roušky nejsou třeba, lidé budou přirozeně věnovat více pozornosti tomu jednomu.

 

Takto se z týdne na týden stála mediálně známou (dnes už trochu zdiskreditovaná) molekulární bioložka Soňa Peková.

 

15 odpovedí na najčastejšie tvrdenia Covid-19 skeptikov
Zdroj: Reflex

Říkají to, co se poslouchá mnohem příjemněji a snadněji. Díky jejich titulu jsou jejich názory automaticky akceptovány, přestože jsou z úplně jiné oblasti než hygienici. Takže jsou pro běžnou populaci mnohem atraktivnější než názory stovek dalších vědců, lékařů a odborníků z oblasti imunologie či infektologie, kteří tvrdí něco jiného. Někdy možná příliš komplikovaně.

 

Oběti nezemřely na Covid-19, ale s Covid-19.

Toto patří mezi ošemetné otázky, na které jsou v různých zemích různé odpovědi. Obecně Světová zdravotnická organizace definuje úmrtí na Covid-19 takto:

 

„Úmrtí způsobené Covid-19 se pro účely sledování definuje jako smrt způsobená klinicky kompatibilním onemocněním v pravděpodobném nebo potvrzeném případě Covid-19, pokud neexistuje jasná alternativa příčiny smrti, která nemůže souviset s onemocněním Covid-19 (např. úraz). Nemělo by existovat žádné období úplného zotavení z Covid-19 mezi nemocí a smrtí. Smrt způsobená Covid-19 nelze připsat jiné nemoci (např. rakovině) a měla by se počítat nezávisle na předchozích podmínkách, u nichž existuje podezření na spuštění závažného průběhu Covid-19.“

 

 

Jak řekl patolog Michal Palkovič, ředitel Sekce soudního lékařství a patologické anatomie ÚDZS, odpovědný za výkon pitev a za klasifikaci úmrtí v souvislosti s koronavirus pro Denník N: „Udávat jako oběti COVID-19 všechny lidi s virem, kteří zemřeli, by bylo v příkrém rozporu s metodikou WHO i Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).“ Zároveň dodává, že některé státy to na začátku roku takto dělaly, ale po zavedení pravidel to změnily. Ačkoli ne všechny.

 

15 odpovedí na najčastejšie tvrdenia Covid-19 skeptikov
Zdroj: TASR

Počet testovaných s pozitivním výsledkem není důležitý. Důležité je jen číslo hospitalizováno.

Technicky to je správné tvrzení. Bohužel, ačkoli to není přímo úměrné, stále jsou zhruba 2 až 4 procenta infikovaných zároveň i hospitalizovaní. Tento poměr byl stejný v srpnu i v září a podle prognóz se jen tak nezmění.

 

Pro obsazenost lůžek a dostatek zdravotnického personálu je důležitější číslo hospitalizací, pro celkový pohled na šíření koronavirus je důležité i číslo infikovaných (a celkově testovaných).

 

Nemám vůbec žádné příznaky, takže se nenechám omezovat.

V první řadě člověk s Covid-19 může být asymptomatický. To znamená, že virus v těle nevyvolá žádné symptomy, jako je horečka, kašel, zhoršené dýchání, ztráta čichu a chuti a další. Během první vlny takových bylo až kolem 18 procent. Za druhé inkubační čas je od 2 až do 14 dní. Je tedy možné, že ses nakazil už dávno, vůbec nic ti není. Ale už celé dní bez nošení roušky předáváš koronavirus novým nositelům.

 

15 odpovedí na najčastejšie tvrdenia Covid-19 skeptikov
Zdroj: Nickolay Romensky
 

Nošení roušek nemá efekt, ani WHO je nedoporučuje.

Toto tvrzení se zakládá na pravdě, proto se může těžko vyvracet. Neříká ale celou pravdu, což v konečném důsledku celé tvrzení vyvrací. Světová zdravotnická organizace opravdu na přelomu března a dubna zveřejnila doporučení, že zdravý člověk nepotřebuje nosit roušku. Zanedlouho ale toto doporučení zcela změnila.

 

Argumentovala tím, že nová data spojují nošení roušky se snižováním šíření koronaviru. A také, že toto nařízení mělo snížit riziko nedostatku ochranných prostředků pro zdravotnický personál. Od jara ale WHO a všechny odborné instituce považují nošení roušky za jeden ze základních pilířů snižování rizika infekce sebe a také ostatních.

 

Nošení roušky člověka dusí.

Toto si trochu protiřečí s (také vyvráceným) tvrzením, že nošení roušky neochrání před přenosem viru. Ten má velikost 0,125 mikrometrů. Oproti tomu molekula kyslíku je 250krát menší. Přes vlákna roušky projde virus, ale nesrovnatelně menší molekula kyslíku už ne? Ano, rouška může být nepohodlná. Ale přísun kyslíku nijak neomezuje.

 

Na měření objemu kyslíku v krvi již máme dlouho senzor nazvaný oxymetr. Aktuálně je dokonce i v některých moderních smart hodinkách, takže si to může vyzkoušet kdokoliv. Dostupné jsou i pulzní oxymetry připojované na prst, které se používají i v nemocnicích na monitorování pacientů. Mnoho odborných a i laických testů ukázalo, že objem kyslíku v krvi je prakticky stejný bez roušky i s rouškou. Pokud by tomu tak nebylo, chirurgové by nemohli vykonávat při plném soustředěni několikahodinové operace a podobně.

 

Samuel Kováčik z portálu Vedátor otestoval oximeter na sebe
Samuel Kováčik z portálu Vedátor otestoval oximeter na sebeZdroj: vedator.space
 

Výjimkou mohou být například těžcí astmatici, kteří po odborném lékařském posudku roušku mohou vyměnit za jinou formu ochrany. Například dostupné jsou různé průhledné štíty na obličej nebo jen na ústa.

 

Zároveň neexistuje žádná studie, která by dokazovala jakékoliv riziko otravy oxidem uhličitým z vlastního vydechování. Roušky jsou prodyšné, zachycují jen kapičky slin.

 

Nenuť mě nosit roušku. Vždyť ty ji máš, takže ses ochránil.

Je to velmi podobné jako říci – nenuť mě mít rozsvícená světla na autě. Akceptuji, že je máš rozsvícené, ty akceptuj, že já je budu zapínat jen mimo město.

 

Covid-19 se šíří kapénkovou infekcí, tedy v miniaturních kapkách lidských tekutin, které při mluvení, ale i zpívání či smíchu vylučujeme. Rouška tyto kapičky dokáže zachytit. A naopak, umí pomoci abys zas tyto kapičky nevdechl. Takže rouška je více na ochranu lidí kolem tebe než na tvou vlastní ochranu.  

 

Základní pravidlo o pravděpodobnosti platí i zde. Nošení roušky není dokonalá ochrana, je to nástroj ke snižování pravděpodobnosti infekce. Taktéž airbag není absolutní záruka, že se ti při srážce se stromem určitě nic nestane. Ale dokáže zvýšit pravděpodobnost, že to přežiješ. 

 

15 odpovedí na najčastejšie tvrdenia Covid-19 skeptikov
Zdroj: Bratislavský samosprávny kraj
 

Nošení roušek a mytí rukou může škodit, neboť snižuje přirozenou imunitu.

Člověk získává lepší imunitu při kontaktu s mikroby, to je pravda. Nasazením roušky se však nedostává do sterilní bubliny. I při jejím nošení se stále můžeme infikovat jinými mikroby, neškodnými i nebezpečnými. Totéž platí i pro mytí rukou.

 

Pravdou je, že dlouhodobé nošení jedné roušky může být škodlivé a mohou se v ní usazovat nečistoty a mikroby. Něco jako na spodním prádle. Prát nebo vyměňovat za nové se musí pravidelně, při náročné fyzické aktivitě ještě častěji. 

 

Jak se mohlo již tolik lidí z Covidu vyléčit, vždyť ještě nemáme vakcínu.

Covid-19 není bakteriální, ale virové onemocnění. Stejně jako u chřipky se neléčí samotná nemoc, jen její symptomy. Tedy například horečka. Nepodávají se antibiotika, doporučuje se klasický klid na lůžku, tekutiny, zbytek už musí vybojovat imunitní systém.

 

Celá pandemie je jen nástroj na prodávání vakcín.

Klasický příklad konspirační teorie bez jakýchkoliv důkazů. V první řadě je nemyslitelné, že by nějaká farmaceutická firma cíleně vytvořila celosvětovou pandemii s multibilionovými ekonomickými a statisícovými lidskými ztrátami jen proto, aby získala profit z prodeje vakcín.

 

A v neposlední řadě to čistě ekonomicky pro žádnou velkou farmaceutickou firmu nebude terno. Pomineme-li, že vývoj a testování Covid-19 vakcíny stojí tisíce člověkohodin (respektive vědcohodin), tak podle The Wall Street Journal již jsou známé některé odhadované ceny za vakcínu. Alespoň na americkém trhu.

 

Johnson & Johnson se zavázal dodat 100 milionů vakcín za 1 miliardu dolarů. To by znamenalo cenu 10 dolarů za jednu vakcínu. Firma Moderna podepsala smlouvu na menší počet a bude si účtovat 32 až 37 dolarů za kus. Podobně Pfizer podepsal dohodu na dodání 100 milionů dávek za 1,95 miliardy dolarů.

 

Pro srovnání, loňské tržby Johnson & Johnson byly 82,1 miliardy dolarů, Pfizer zase měl 51,8 miliardy dolarů a tak dále.

 

Jiné farmaceutické firmy jako například AstraZeneca veřejné deklarovaly, že na této pandemii nebudou vytvářet žádný profit.

 

Je komplikované odhadnout, jakou marži si dávají firmy, které se zabývají prodejem PCR testů, respektive jaké jsou výrobní náklady. Totéž platí i pro společnosti a laboratoře, které testování a diagnostiku provádějí. Ale bylo by cynické naznačovat, že si přejí rozšiřování pandemie stejně, jako by bylo cynické a zcela nesmyslné tvrdit, že firma Reckitt Benckiser, výrobce kondomů Durex, vydělává na HIV a přeje si jeho šíření.

 

 

Je třeba si brát příklad ze Švédska. Tam bez speciálních opatření nemají problémy, neboť obyvatelstvo získalo kolektivní imunitu.

Raději ne, už tam mají téměř 6 000 obětí. Je pravda, že v počtu případů se situace ve Švédsku oproti létu výrazně zlepšila. Ale stále celkový denní počet pozitivních případů za poslední týdny nejeví známky výrazného poklesu. Naopak od září znovu infikovaných přibývá

 

Mezi všemi 27 evropskými zeměmi je Švédsko na 4. místě v počtu pozitivních případů. Podle ECDC ke 30.9. jich bylo 9 308 na milion obyvatel. Zároveň patří po Belgii, Španělsku, Velké Británii a Itálii na páté místo (při započtení San Marina a Andorry na sedmé místo) v počtu obětí koronavirus, jejichž mají 575,1 na milion obyvatel.

 

15 odpovedí na najčastejšie tvrdenia Covid-19 skeptikov
Zdroj: TASR

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Zdroj: politico.eu, gov.sk, who.intNáhledový obrázek: Jordan Singh/Pixabay Tagy: Koronavirus, COVID-19, koronavírus Slovensko
Přidej se k těm, kteří nás podpořili. Předplať si R+ VÍCE
Ohodnoť článek
23
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.