Jeden z nejbohatších Slováků skončil v poutech. Sláva a pád Jaroslava Haščáka

To vyžadovalo „loajalitu“ k minulému režimu, ta se dala dosáhnout buď uznáním straně nebo vlivnými známostmi. Samotný Haščák tvrdí, že se k myšlence studia na nejprestižnější škole dostal náhodou, přes „maminky známou z lázní, která měla manžela diplomata“. Na školu nikdy nezanevřel a dokonce ji v minulosti i finančně podpořil jako spokojený absolvent.

Doporučeno

„Dal bych si obyčejnou colu,“ „volič je ho*no,“ věty z Gorily, které zlidověly, již mají zvukovou podobu. Bude někdo pykat? 16. října 2019 v 16:19

A není se čemu divit, díky tomuto studiu se mezi lety 1991 a 1992 ocitl v čínském Pekingu. Nebylo to náhodou, jazyky se na MGIMO přidělovaly podle schopností studentů, mladý Haščák udělal zkoušky v první stovce nejlepších, a tak dostal nejtěžší jazyk, který se tam tehdy vyučoval – čínštinu. V tomto studiu se ocitl, i s jeho dvěma spolužáky – Markem Dospivou a Josefem Oravkinem (budoucími partnery). Sám Haščák v rozhovoru pro SME uvedl, že nevěřil, že toto studium zvládne.

Zvládl a spolu se spolužáky přerušili rok před koncem školy studium, protože chtěli své schopnosti využít v praxi. Nastoupili na roční studium na univerzitu v Pekingu. Jen tak mimochodem, ještě v roce 1990 si Haščák s Dospivou zaregistrovali v Praze firmu, přes kterou plánovali podnikat (tedy rok před cestou do Číny). 

V čínské metropoli se mladí studenti ocitli na místě, kde se formoval velký byznys, v krátkém čase získali dobré kontakty. Haščák spolu s Dospivou vnímali, že mají příležitost a v dobách, kdy často distributoři vyváželi na „dobré slovo“ se jim podařilo vytvořit distribuční kanál na textil do rodného Československa. Investovat měl do jejich plánů otec Dospivy a jejich „kamarád“, jehož jméno ani jeden nikdy neprozradili. Ten se prodával na dobrých místech – v Pražské Kotvě a v bratislavském Domě módy. V zemi, kde se na všechno čekalo, se jejich zboží prodalo rychle a první milion získali ještě jako studenti. Roční cesta se jim vyplatila.

Byznysová chemie

Dvojice zřejmě pochopila, že jim spolu funguje „byznysová chemie“. Oba spojovaly extrémní ambice a přehnaný workoholismus. Měli vynikající kontakty v Moskvě i v Pekingu. Kromě toho se jejich spolužáci rozlezli po celém světě a postupem času se etablovali na nejvýznamnějších postech diplomacie či byznysu.

A mezi takové chtěli patřit i oni. Jako čerství absolventi se doma rovnou vrhli na kapitálový trh. A vybrali si ideální čas, kdy se u nás rozjížděla kupónová privatizace a opční burza. S milionem na účtu se začínalo snáze, než ostatním, rozdělili si ho na polovinu. Přesto dále investovali spolu po 400 tisíc do opce podniků Nafta Gbely, Váhostav či Slovnaftu. Už tehdy se Haščák ukazoval jako hlavní stratég.

Za krátký čas se investice zhodnotily na sedm milionů. Takových podnikatelů bylo však v té době více, co udělali jinak bylo to, že pochopili, že vstupovat přímo do podniků a ozdravit je, je výrazně výhodnější.

Začátek „pentastory“

A tak 21. září 1994 oficiálně vzniká eseróčko Penta Brokers, kde už není jen Haščák s Dospivou, přidali se i Haščákovi spolužáci z Banské Štiavnice – Martin Kúšik a Juraj Herko. O rok později se podle obchodního rejstříku přetransformovali na akciovou společnost. A o dalších sedm let vstupuje do firmy další partner – Jozef Špirko.

Ještě v roce 1996 přišel zlomový byznys, a to pokus o získání kontrolního balíku nejvýznamnějšího investičního fondu na Slovensku VÚB kupón. Tam postupně získávali vliv přes nákup akcií přes drobné akcionáře. Nakupovali spolu s britským fondem Regents Fund. Obchod byl velmi tvrdý a výsledek jednoznačný.

Penta získala první miliardu a desetitisíce akcionářů se ke svým investovaným penězům nikdy nedostaly. Penta však dlouhodobě tvrdí, že při jejím odchodu z obchodu byl fond v dobré kondici a vysvětluje to komplikovaností celého postupu obchodu. Podobné „výhodné byznysy“ byly v té době poměrně běžné. 

Doporučeno

Vrah Kuciaka a Kušnírové dostal 25 let. Skutek popsal podrobně a chladnokrevně – jako běžný nákup potravin v obchodě 2. prosince 2020 v 10:45

Do roku 2000 na obchodech s cennými papíry získali první miliardu eur. Je třeba si ale uvědomit, že podnikali v období, kdy na trhu vládl „divoký západ“, zemi řídil Vladimír Mečiar a v ulicích kralovali mafiáni. Dlouhodobě si drželi pověst tvrdých obchodníků, ale nebyli spojováni s žádnými nelegálními praktikami.

S médii komunikovali málo, ale nejzásadnější rozhovor o těchto letech poskytl samotný Jaroslav Haščák v roce 2002 ekonomickému týdeníku Trend (pozn. red. – zmíněný rozhovor je dnes zřejmě v digitální formě nedostupný, autorka textu vlastní tištěná vydání tohoto rozhovoru).

Nejvíce se do té doby skupině vyčítala blízkost k Vladimíru Lexovi (pozn. red. – otec Ivana Lexy spojovaného s únosem syna bývalého prezidenta Michala Kováče), který měl vliv i za minulého režimu a prostřednictvím syna i dlouho po něm. Jistý čas se v médiích spekulovalo o něm, jako tichém společníkovi. Ale samotný Haščák to vícekrát popřel v různých rozhovorech a tuto informaci označil za spekulaci.

Gorila změnila pohled na firmu

Roky se firma zvětšovala do obrovských rozměrů a upevňovala si vliv v několika evropských zemích (dnes působí v deseti). Podniká v developmentu, v retailu, strojírenství, potravinářství, v médiích, ve zdravotnictví, a v nejrůznějších oblastech. 

A pak přišel zlom a skupinu znal každý.

V roce 2012 zveřejnil deník SME článek o „spisu Gorila“, který změnil Slovensko i samotnou Pentu. Spis má údajně zaznamenávat přepis rozhovorů Haščáka s nejvlivnějšími politiky v roce 2006 od Roberta Fica až po Jirka Malchárka (jeho manželka je mimochodem Haščáková příbuzná).

Všichni politici svorně spolu se skupinou dlouhodobě popírají jeho relevanci. I poté, co před rokem přišel více redakcím zvukový záznam, který poskytuje podrobný obsah údajných rozhovorů. Údajné Haščákovy repliky jsou plné vulgarit a vychloubání, i když dosud byl považován za slušnější část tandemu Haščák-Dospiva.

Doporučeno

Ryby v Bečvě opět hynou, znovu do ní unikla neznámá látka 2. prosince 2020 v 12:28

Pro Pentu to byla reputační katastrofa. „Na Slovensku nás to zasáhlo zásadně, v Česku výrazně méně, v Polsku ještě méně a na ostatních trzích jako Německo to bylo úplně okrajové. Setřást sez toho – tak na to neexistuje žádné rychlé řešení. Dali jsme si udělat studie, jak se s něčím podobným vyrovnávaly jiné velké firmy. 

Závěr je takový, že žádná zázračná formulka neexistuje. Vyhrabat se z toho trvá roky. Můj odhad je pět až deset let. A my musíme být jen a jen konzistentní v tom, co tvrdíme od začátku kauzy. My jsme státní rozpočet nikdy nepřipravili ani o jedno euro či korunu. Nejsme a nikdy jsme nebyli nijak závislí na státu, na žádných jeho zakázkách a ani na eurofondech,” vyjádřil v roce 2013 svůj postoj k celé Gorile Haščák pro Trend. Jeho odhady se zřejmě nesplnily, neboť v roce 2020 Slovensko opět žije gorilami.

Esemesky s Kočnerem, setkání s Kollárem

Dalším pomyslným hřebíkem do rakve reputace podnikatele bylo, když ho v roce 2018 zmínila Alena Zsuszová, obviněna z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Tehdy na něj opět upozornila média. Haščák byl jeden z oligarchů, o nichž Kuciak pravidelně psal. Tehdy vyplula jeho blízkost k dalšímu obviněnému z objednávky vraždy – Marianu Kočnerovi, který mu před vraždou měl napsat SMS zprávu, že pracuje „na odje*aní toho čuráka“.

V rozhovoru pro Aktuality (který byl zřejmě krizovou komunikací) Haščák přiznal, že se s Mariánem Kočnerem setkal osmkrát. „Pětkrát v roce 2017 a třikrát v roce 2018. Všechny schůzky se uskutečnily zde, v sídle Penty. Kromě toho jsme si v průběhu roku vyměnili možná dvacet zpráv. Zhruba polovina naší komunikace – osobní nebo elektronické – se týkala médií. Kočner měl snahu přes mou osobu ovlivňovat média, která o něm psala a vlastní je Penta.“

Samotný Haščák byl i vypovídat ve věci vraždy. Naposledy se proslavil krátkým rozhovorem po tajném setkání s předsedou parlamentu s Borisem Kollárem. Kde Haščák tvrdil, že se bavili o tom, že píše knihu a Kollár o tom, že se mají penťácká média snažit zničit jeho reputaci.