Slovenský Nejvyšší soud dnes rozhodoval o pravomocném rozsudku pro střelce Miroslava Marčeka. Vyměřil mu trest ve výši 25 let.
Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí Specializovaného trestního soudu a vyměřil mu trest 25 let ve vězení. Obžalovaný byl z trojnásobné vraždy a menších trestných činů. Podle předsedkyně senátu NS se senát Růženy Sabové dostatečná nevěnoval okolnostem, které měly vést k mimořádnému snížení trestu.
Byl 21. únor 2018, když Miroslav Marček po 2 hodinách skrývání se v letní kuchyni vkročil do domu číslo 558 ve Velké Macči a chladnokrevně zavraždil nejprve Jána Kuciaka a následně i Martinu Kušnírovou. „Chci se omluvit poškozeným za újmu, kterou jsme jim způsobili, nic to nedokáže nahradit. To, že jsem je vídával v televizi a viděl jsem jejich bolest, mě přimělo mluvit, co se stalo. Je mi to líto, ale nedokážu to nijak odčinit,“ řekl necelé dva roky poté střelec Marček u soudu.
K vraždě se přiznal a to, jak skutek vykonal, do detailů popsal. „Zasáhl jsem ho do hrudi. naneštěstí jsem spatřil další osobu. Viděl jsem místo zásahu, vím, že byla hned mrtvá,“ řekl například ve své výpovědi bývalý profesionální voják.
Následně jeho případ soudkyně Specializovaného soudu Ružena Sabová vyčlenila na samostatné řízení a za krátko vynesla rozsudek – 23 let ve vězení. Prokurátor žádal 25letý trest, a tak se Marček musel postavit před Nejvyšší soud.
- Co řekl Miroslav Marček v lednu 2020 před soudem a jak se projevovalo jeho chladnokrevné popisování vražd, které vykonal
- Jaké byly polehčující okolností, kvůli kterým Ružena Sabová rozhodla o mimořádném snížení trestu na 23 let
- Co řekli o duševním stavu Marčeka psycholog a psychiatr
- Proč na základě přiznání Marčeka nebylo možné obvinit i potenciální objednavatele.
Vyčlenili ho na samostatné řízení
Miroslava Marček odsoudil Specializovaný trestní soud na 23 let vězení už 6. dubna 2020 v době vrcholící první vlny pandemie. Soudkyně Ružena Sabová ho vyloučila na samostatné řízení, protože se přiznal, skutek svými slovy popsal a litoval svého jednání. Cílem bylo urychlit řízení, protože byl v té době ve vazbě. Zároveň to přidalo na dynamice procesu v případě dalších tří obžalovaných – Tomáše Szabóa, Aleny Zsuzsové a Mariana Kočnera.
„Marček prohlásil, že je vinen, uznal vinu ze všech skutků. Následně soud rozhodl, že prohlášení obžalovaného přijal, a rozhodl, že dokazování soud neprovede a provede důkazy související s výrokem o trestu, náhradě škody,“ vysvětlila předsedkyně senátu.
Marček: Zaklepal jsem, otevřel pán Kuciak, střelil jsem ho do hrudě...
Miroslav Marček popsal na hlavním líčení celý průběh výkonu vraždy velmi podrobně, zároveň to udělal chladnokrevně, bez změny tónu hlasu či zaváhání.
V jeho výpovědi bylo několik rozporů. Právní zástupci poškozených Kuciakových a Zlatice Kušnírové však upozorňovali, že si Marček nemusí pamatovat každý detail a naopak, bylo by podezřelé, kdyby každou svou výpověď do puntíku zopakoval. Zároveň poukazovali na fakt, že jde o bývalého profesionálního vojáka, který může mít sklony k idealizování svých činů.
„21. února jsme se vrátili, jeli jsme tam s panem Szabóem v Citroenu Berlingo, pěšky jsem prošel kolem hřiště až do domu, tam se nesvítilo. Tak jsem počkal v letní kuchyňce, trvalo to dost dlouho. Pak se spolu vrátili pan Kuciak i paní Kušnírová. Ještě jsem tam chvíli čekal, dokud se naskytne vhodná příležitost. Ta se naskytla, když slečna Kušnírová šla na toaletu, zaklepal jsem, otevřel pan Kuciak, střelil jsem ho do hrudi, naneštěstí jsem spatřil, že tam je ještě jedna osoba, ona vběhla do kuchyně a tam jsem trefil i ji, vím, že byla hned mrtvá.
Tam se zasekla zbraň, závěr dobře nedosedl. Dvakrát jsem natáhl zbraň, i to vyhodilo munici. Při odcházení jsem ještě jednou vystřelil na Jána Kuciaka, který ležel na schodech. Zavřel jsem za sebou dveře, i vnější bránu na dvoře. Prozvonil jsem pana Szabóa, že má se pro mě vrátit,“ řekl bez jediného zaváhání v hlase Marček. Rodiče Jána a Martiny během celé jeho výpovědi v jednací místnosti plakali.
Vypověděl bez pomocných papírů. Miroslav Marček popsal i míru zapojení řidiče Tomáše Szabóa (dostal 25 let) a zprostředkovatele Zoltána Andruskóa (dostal 15 let). Nedokázal říct, kdo si vraždu u Andruskóa objednal, zmiňoval jen záhadného Rusa na dovolené v Dubaji.
Brutální, chladnokrevný a zákeřný. Jaké byly polehčující okolnosti?
Soudkyně Ružena Sabová při vyhlášení rozsudku konstatovala, že šlo o tři vraždy, z toho dvě úkladné, které byly chladnokrevné a zákeřné. „Oběti vůbec neměly šanci se bránit. V tom viděl soud brutalitu. Konal tak jen ze zištných motivu. Soud viděl brutalitu, nelidskost, chladnokrevnost tohoto pachatele při zavražděni Martiny Kušnírové,“ prohlásila Sabová.
Při odůvodnění trestu předsedkyně senátu kritizovala, že bývalý voják neudělal všechna opatření pro to, aby nemusel zavraždit i Martinu Kušnírovou, na jejíž vraždu nebyl zištně navázaný, resp. na ni neměl zadanou objednávku za finanční odměnu... „Při ukládání trestu měl soud na zřeteli proporcionalitu samotného trestu, který musí být úměrný spáchané trestné činnosti,“ vysvětluje Sabová.
„Kuciak chtěl očistit Slovensko od korupce,“ řekla soudkyně Sabová v rámci odůvodnění rozsudku v souvislosti s tím, že oba zavraždění byli mladí vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří na sebe vydělávali a žili vyrovnaný život.
Podle Sabové bylo polehčující okolností, že se Marček přiznal a skutku litoval. Soud o mimořádném snížení trestu rozhodl i kvůli tomu, že v minulosti nebyl Miroslav Marček trestně stíhán. Soudkyně ocenila, že provedení skutku popsal přesně tak, jak se stal, a zapojil se například do rekonstrukce skutku ve spolupráci s policií přímo ve Velké Mači.
Sabová dále v odůvodnění konstatuje, že se Marček postavil trestu čelem a neprojevil lítost k sobě samému. Ocenila, že provedení skutku popsal přesně tak, jak se stal a neměl tendenci svalovat chybu na někoho jiného. Podílel se i na dalších procesních úkonech vyšetřovatelů. „Přispěl k usvědčení organizované skupiny i přesto, že se vyjadřoval jen k trestné činnosti spolupachatele, avšak popisoval i řízení již odsouzeného Andruskóa,“ dodala předsedkyně senátu další argumenty ve prospěch mimořádného snížení trestu.
Snadno aktivuje agresi, nemá duševní poruchy a má vysoký intelekt
Vrah Jána Kuciaka Miroslav Marček není duševně nemocný a jeho resocializace je nepravděpodobná. „Je to na pravděpodobnostní úrovni, nedá se to s jistotou říci. Pravděpodobnost pozitivní resocializace je málo pravděpodobná,“ řekl psycholog Robert Máthé.
Naznačil také, že na Marčekovo chování má vliv i jeho vojenská minulost. „V krátkém čase došlo ke dvěma závažným trestným činnostem, kterých se obžalovaný dopustil. Vždy inklinoval k aktivitám militantního charakteru, byl vojákem z povolání, zbraně mu byly vždy blízké. Disponuje agresivními tendencemi, které má pod kontrolou a dokáže je dávkovat podle toho, jak sám usoudí,“ říká Máthé.
V době provedení vraždy věděl, co dělá, svou agresi dokáže aktivovat velmi rychle. Zároveň je možné, že díky nadprůměrnému intelektu neprojevil lítost upřímně, ale protože věděl, že to bude výhodné. Ve znaleckých posudcích se na tom shodli odborníci z hlediska psychologie a psychiatrie.
„Miroslav Marček vzhledem ke svému duševnímu stavu mohl rozpoznat nebezpečí svého jednání pro společnost a dokázal a umí své jednání ovládat,“ uvádí v závěru znaleckého posudku znalkyně z oboru psychiatrie Ľubomíra Izákova.
Objednavatele stále nemáme
Už v září senát Specializovaného trestního soudu rozhodl o osvobození Mariana Kočnera a Aleny Zsuzsové obžaloby v případě vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.
Jelikož se žalobní strana odvolala, případ putuje na Nejvyšší soud. Podle mluvčí Alexandry Važanové už případ na Nejvyšší soud dorazil a náhodně byl přidělen senátu 2T. Rozhodovat bude i soudkyně Ivetta Macejková, o které si N. Bodor a Marian Kočner píší v Threeme jako o spřátelené soudkyni. Macejková však přesto pro Deník N řekla, že se necítí být zaujatá a nehodlá namítat. Podle ní je v pořádku, že bude o vině, resp. nevině Kočnera rozhodovat a Threema ji nediskvalifikuje.
Řetěz nepřímých důkazů podle senátu Růženy Sabové dostatečně neprokázal vinu objednavatelů. V odůvodnění rozhodnutí zpochybnil senát svědka Zoltána Andruskóa, kterému však uvěřil při odsouzení Tomáše Szabóa, který dostal 25letý trest. Za nedůvěryhodnou označil senát STS i komunikaci v Threemě, kde se bavili Kočner a Zsuzsová v šifrách. Soud neuvěřil ani svědkovi Petrovi Tóthovi, i když připustil, že Jána Kuciaka zavraždili pro jeho novinářskou práci.
