Po vzoru amerického projektu Why I didn’t report se pětice studentů z různých koutů vysokých škol rozhodla něco podobného spustit také u nás v Česku. Problematika sexuálního násilí jim již delší dobu ležela v žaludku, což vedlo k založení Proč jsme to nenahlásili, které vzniklo v létě roku 2020.

Zakladatelé věří, že právě šíření této problematiky a otevření diskuze o ní by mohlo vést k její detabuizaci a osvětě. Společně pak chtějí pracovat na společnosti, v níž je sexuální násilí nejen vnímané jako validní problém, ale také odsuzované a trestané v adekvátní šíři. V tom by měly pomoci i autentické příběhy, které studenti sdílí na webu i Instagramu.

Čti také

Sexuální násilníci v Pákistánu budou chemicky kastrovániSexuální násilníci v Pákistánu budou chemicky kastrováni

Proč jsme to nenahlásili veřejnost edukuje nejen prostřednictvím výpovědí obětí sexuálního násilí, ale také sdílením statistik a faktů, užitečných publikací týkajících se této problematiky a ve spolupráci se společností proFem také nabízí případnou pomoc obětem či svědkům takovýchto činů.

Právě proFem se již od roku 1993 věnuje pomoci obětem sexuálního a domácího násilí a jejich tým je složen ze sociálních pracovnic, ale i právniček, které pomáhají obětem jak v rámci právního poradenství, tak i se samotnými praktickými kroky v případě trestního řízení. 

O projektu Proč jsme to nenahlásili se REFRESHER pobavil také s jejími zakladateli, kteří nám odpověděli například na to, proč se rozhodli tuto iniciativu založit. „Popudem k rozjetí celé téhle kampaně pro nás bylo americké hnutí Why I didn't report, která na Instagramu a ve veřejném prostoru zveřejňuje příběhy obětí sexuálního násilí. Proč jsme to nenahlásili je tedy platforma, kde chceme dávat obětem možnost promluvit nahlas, a tím upozornit na stále přetrvávající problematiku tabuizace sexuálního násilí.“

Předplať si REFRESHER+ a získej další výhody

Tento článek dočteš bezplatně, ale s předplatným REFRESHER+ získáš přístup k více než 3636 zamknutým článkům a dostaneš další benefity.

VÍCE O PŘEDPLATNÉM

Kdykoli ho jednoduše zrušíš

Už od 9 Kč měsíčně

S REFRESHER+ můžeš získat tyto benefity

30% zľava na nákup na adidas.cz

Kredit 5 eur na donášku z wolt.sk

VÍCE

Cílem Proč jsme to nenahlásili je edukovat okolí a šířit ve společnosti problematiku sexuálního násilí. „Chceme upozornit na problém, o kterém se podle nás nemluví dostatečně a nebo se o něm mluví nesprávným způsobem. Třetina české populace věří, že za určitých okolností si oběť za znásilnění může sama/sám, přestože víme, že vina je vždy na straně pachatele/pachatelky. Jenom mizivá část obětí nahlásí čin na policii a my se chceme zabývat právě tím, proč tomu tak je a zároveň vytvořit prostor pro diskuzi o tomto celospolečenském problému.“

 

S tím souvisí i jejich plány do budoucna, avšak některé z nich nám zatím zůstanou utajeny. „Online sdílení příběhů a edukace veřejnosti skrze výsledky odborných výzkumů či statistiky zůstane naším primárním obsahem i do budoucna, rádi bychom ale samotné plakáty s příběhy také fyzicky tiskli a dostali je na veřejná a frekventovaná místa v Praze, ale i mimo ni. Další plány si ovšem rádi necháme pro sebe.“

 

Tým, který za tímto projektem stojí, je tvořený pěti studenty z různých koutů vysokých škol. „Jsme pět studujících z různých koutů vysokých škol. Většina z nás se zná již několik let, a tak jsme začali jako skupina kamarádů a kamarádek, kteří mají podobné názory a chtějí něco změnit. Jmenovitě je v našem týmu studentka psychologie na UK Kristýna, budoucí produkční Jakub učící se na FAMU, Judita z UK zabývající se dějinami evropské kultury, studentka grafického designu na FaVU VUT Anastasie a Nela, jež dochází na AVU studovat intermédia.“

 

Zakladatelů jsme se zeptali také na to, proč si myslí, že je sexuální delikvence v naší společnosti tak častá. „Sexuální násilí je součástí většího celospolečenského problému. Věříme, že kdybychom od malička děti učili o sexu a vztazích otevřeně a bez škatulkování, tak bychom mohli takovému chování předcházet. Neučit pouze dívky, aby si na chlapce dávaly ‚bacha‘, ale aby i chlapci věděli, že je takové chování nepřípustné a proč. Sexuální násilí se neděje jenom v noci v parku - nejčastěji oběť pachatele osobně zná. Myslíme si tedy, že kdybychom se více učili mezi sebou komunikovat, tak by lidem nedělalo takový problém správné pochopení či samotná komunikace slova ‚ne‘.“

 

Projekt mimo jiné také sdílí důvody, proč se mnoho obětí spáchání trestného činu rozhodne nenahlásit. I na toto nám odpověděli studenti z Proč jsme to nenahlásili: „Bojí se, že jim nikdo nebude věřit. Sexuální násilí se špatně dokazuje a mnoho obětí má špatné zkušenosti s chováním policie, když už se rozhodnou to řešit. U obětí navíc často dochází na otázky jako: ‚Pokud mi nevěří mí blízcí, jak mi bude věřit někdo, kdo mě ani nezná?‘. Dalším důvodem mohou být třeba případné osobní vztahy s pachatelem - většiny znásilnění se dopustí někdo, koho oběť osobně zná. Může to být partner/partnerka, kamarád/kamarádka, rodinný příslušník apod., což samozřejmě celou situaci komplikuje a oběť to v takovém případě nemusí nahlásit právě proto, že nechce zničit rodinné vztahy nebo svá přátelství.“