Tento astronomický jev se nazývá „betlémská hvězda“. Naposledy k němu došlo 16. července 1623.
Těsně před Vánoci bylo možné na obloze pozorovat jev, jenž je jedním z možných vysvětlení betlémské hvězdy, která se měla zjevit nad jesličkami třem králům těsně po narození Ježíše Krista.
Jev odborně nazývaný jako konjunkce Jupiteru a Saturnu se udál naposledy 16. července 1623, téměř před 400 lety a opět by se měl opakovat 15. března 2080. „Betlémská hvězda“ byla na noční obloze viditelná během letošního zimního slunovratu.
Fotografie na sociálních sítích ji zachycují z různých míst jako například nad Velkou sfingou v Egyptě, Sochou svobody v New Yorku či v Hillside v Coloradu.
„Podle současných zjištění například v roce 7 před naším letopočtem nastala konjunkce Saturna s Jupiterem hned třikrát, což se nestává často, tedy se tento jev nabízí jako pravděpodobné vysvětlení betlémské hvězdy,“ řekl proděkan Fakulty matematiky, fyziky a informatiky UK, Juraj Tóth.
Hypotézu o této konjunkci jako první vyslovil německý astronom Johannes Keppler. „Zajímavé je, že už v roce 1604 pozoroval Keppler konjunkci Marsu a Jupiteru. Shodou okolností na stejném místě oblohy, kde byla tato konjunkce viditelná, pozoroval také supernovu. Domníval se přitom, že takové konjunkce dávají vznik novým hvězdám,“ říká Tóth
„A mohl si také myslet, že betlémská hvězda, která se zmiňuje v Matoušově evangeliu, mohla být právě takovou konjunkcí, která vedla ke vzniku nové hvězdy a symbolicky souvisela s narozením nového krále,“ dodává Juraj Tóth, podle kterého jde o příklad, jak lidi neúplnost poznání může přivést k zajímavým myšlenkám.
Takto vypadala aktuální konjunkce Jupiteru a Saturnu z různých částí světa:
