Tento astronomický jev se nazývá „betlémská hvězda“. Naposledy k němu došlo 16. července 1623.
Těsně před Vánoci bylo možné na obloze pozorovat jev, jenž je jedním z možných vysvětlení betlémské hvězdy, která se měla zjevit nad jesličkami třem králům těsně po narození Ježíše Krista.
Jev odborně nazývaný jako konjunkce Jupiteru a Saturnu se udál naposledy 16. července 1623, téměř před 400 lety a opět by se měl opakovat 15. března 2080. „Betlémská hvězda“ byla na noční obloze viditelná během letošního zimního slunovratu.
Fotografie na sociálních sítích ji zachycují z různých míst jako například nad Velkou sfingou v Egyptě, Sochou svobody v New Yorku či v Hillside v Coloradu.
„Podle současných zjištění například v roce 7 před naším letopočtem nastala konjunkce Saturna s Jupiterem hned třikrát, což se nestává často, tedy se tento jev nabízí jako pravděpodobné vysvětlení betlémské hvězdy,“ řekl proděkan Fakulty matematiky, fyziky a informatiky UK, Juraj Tóth.
Hypotézu o této konjunkci jako první vyslovil německý astronom Johannes Keppler. „Zajímavé je, že už v roce 1604 pozoroval Keppler konjunkci Marsu a Jupiteru. Shodou okolností na stejném místě oblohy, kde byla tato konjunkce viditelná, pozoroval také supernovu. Domníval se přitom, že takové konjunkce dávají vznik novým hvězdám,“ říká Tóth