Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů přináší důkazy v podobě tvrdých dat.
„Pokud by strategie očkování prioritizovala výhradně podle věku, pak bychom po naočkování ‚jen‘ 1 000 000 lidí omezili počet úmrtí o 70 %,“ tvrdí členové neziskové organizace Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů René Levínský a Ondřej Nezdara.
Vědci tak v pondělním příspěvku na webu organizace usuzují z tvrdých fakt, která prakticky potvrzují správnost očkovacího plánu ministerstva zahraničí. Musí se ale k němu přistoupit hned, jinak se nezamezí zbytečným ztrátám.
Do března naočkujeme celou dospělou populaci, tvrdí izraelský premiér
11. ledna 2021 v 11:05
„Riziko úmrtí na COVID-19 roste s věkem nakaženého a to téměř exponenciálně. Pokud se podíváme na reportovaná úmrtí na COVID-19, tak se s každými pěti lety věku navíc riziko téměř zdvojnásobí. Je tedy například nutné přistupovat i jinak k 65letým a 75letým. Ti starší totiž čelí přibližně čtyřikrát vyššímu riziku úmrtí,“ píší v příspěvku.
Vědci tudíž doporučují očkovat od těch nejstarších, přičemž již milion očkovaných by mohlo předejít velkým ztrátám na životech. „Ze statistik ÚZIS vyplývá, že cca dvě třetiny úmrtí na COVID-19 připadají na lidi ve věku 75 a více let, kteří tvoří jen 8 % populace(...),“ tvrdí. Při přednostním očkování podle věku bychom tak omezili počet úmrtí, pokud by byla vakcína 95%, o 70 %. „Při naočkování druhého milionu nejstarších klesnou úmrtí o dalších 15 %,“ dodávají.
Každopádně každý den, kdy se pořádně neočkuje, je dnem promrhaných životů. Levínský s Nezdarou tvrdí, že se vzhledem k tomu, že se Česko znovu dostává k hranici 120 až 150 mrtvých denně, není času nazbyt, jelikož se dá očekávat ještě další růst čísel. Kromě čísla promarněných životů i finanční ztráty ve výši miliard korun.
Klíčem k úspěchu se tedy jeví správné zvládnutí očkovací strategie, která je ale podle nich špatně komunikována hlavně s těmi nejstaršími. „Jsme přesvědčení, že pouhá registrace zájemců o očkování na webovém portálu MZ ČR zdaleka není dostatečným ani optimálním řešením, zejména když si uvědomíme, že cílovou skupinou jsou naši osmdesáti a devadesátiletí spoluobčané,“ napsali.
Systém je třeba, podle odborníků, doplnit o další komunikační kanály jako v Británii, kde mají „jedno z nejúspěšnějších očkování proti chřipce“. S důchodci se spojit i telefonicky a písemně, s čímž by si mohli poradit praktičtí lékaři a zdravotní pojišťovny, krajské či okresní soudy samozřejmou s pomocí státu. Obce by zase mohly zřizovat telefonní informační linky.
„Všechny naše návrhy jsou prosté a jsme si jisti, že napadají v podstatě každého, kdo se nad problematikou očkování zamyslí. V této chvíli nejde o žádné intelektuální dostihy, nicméně je třeba si vše poctivě odpracovat,“ dodali závěrem.
