Na další kroky vlády a hejtmanů jsme se zeptali advokáta Ondřeje Preusse, tajemníka katedry Ústavního práva Pf UK a zakladatele služby DostupnyAdvokat.cz.
Vzhledem k tomu, že vláda nebyla schopna vyjednat podporu pro prodloužení nouzového stavu, v neděli v Česku po 130 dnech tento mimořádný stav skončí. Nyní se premiéru Andreji Babišovi (ANO) naskýtá hned několik možností, jak by se i nadále mohla zavádět protiepidemická opatření a jednou z nich je například i přenechání pravomocí hejtmanům jednotlivých krajů.
Jaké restrikce by mohli hejtmani po vyhlášení stavu nebezpečí přijímat? A jaké jiné možnosti vláda nyní má? Na tyto otázky nám odpověděl advokát Ondřej Preuss, tajemník katedry Ústavního práva Pf UK a zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz.
Jaká protiepidemická opatření přestanou po zrušení nouzového stavu platit?
Nouzový stav má omezovat vládu a moc výkonnou tak, aby postupovala efektivně, ale zároveň nezasahovala do základních práv více, než je nezbytné. K tomu dává konkrétní nástroje. Bez tohoto právního rámce bude tedy např. obtížné omezovat shromažďovací právo (demonstrace) či plošně omezovat pohyb a poskytování služeb. Právní řád však zná i další nástroje, jak omezení styku osob dosáhnout, ať to jsou opatření ministerstva zdravotnictví či krajských hejtmanů.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Máš již předplatné?
Přihlásit se
Dočíst článek
Poslat sms
Pošli SMS na 90211 s textem CLANEK 94753 a dočti tento článek.
Cena SMS za otevření článků je 89 Kč s DPH.
Jak to funguje?Po odemčení získáš
Přístup k prémiovým článkům
Přístup k benefitům
Např.:
15 % zľava na nákup výživových doplnkov VOXBERG
, Měsíční předplatné ve Skillmea ZDARMA
nebo Kaliforňan miska dle vlastního výběru ZDARMA
Zobrazit všechny (9)
Pokud výjimečný stav vyhlásí hejtmani, jaká opatření budou moci přijímat?
Hejtmani a pražský primátor mohou vyhlásit tzv. stav nebezpečí. Ten umožňuje nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území, což by mohlo při určité vůli omezit provoz i mnohých služeb. Dále umožňuje např. vyžadovat pracovní povinnost a pracovní výpomoc nebo přednostní zásobování bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření.
Které restrikce naopak nemohou zavádět?
Jak jsem uváděl výše. Hejtmani sice mohou regulovat pohyb osob, ale obtížněji služby a maloobchod. Nicméně při určité vůli je možné i to, jen to naráží na nutnost dobře jednotlivé kroky zdůvodnit a nevyhlašovat je plošně.
Jakou další možnost nyní tedy vláda má?
Další možností je využívat opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jeho § 69, který výslovně ministerstvu zdravotnictví umožňuje vydat zákaz nebo omezení slavností, divadelních a filmových představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů, uzavření zdravotnických zařízení jednodenní nebo lůžkové péče, zařízení sociálních služeb, škol, školských zařízení, zotavovacích akcí, jakož i ubytovacích podniků a provozoven stravovacích služeb nebo omezení jejich provozu.
Zákon však výslovně nehovoří o dalších službách a maloobchodu. Tato konstrukce je totiž primárně určena k boji s lokální nákazou šířící se např. potravinami apod. Je tedy obtížné ho použít vůči dalším službám. Nicméně daný zákon umožňuje i velmi obecný zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Z již známé judikatury však plyne, že by ministerstvo nemělo využívat tento zákaz příliš široce a zejména bez náležitého odůvodnění.
Co se stane, pokud nouzový stav vláda vyhlásí bez podpory Sněmovny?
Vláda nemůže „stejný“ nouzový stav vyhlásit znovu, když jeho prodloužení Sněmovna odmítla. To bychom přišli o jakoukoliv kontrolu těchto mimořádných opatření a bylo by to zjevně protiústavní. Nelze však vyloučit, že bude vyhlášen nový, přesnější, lépe vyargumentovaný nouzový stav, pokud se změní situace. Je to odpovědnost vlády a ta by měla hledat nástroje pro koordinaci boje s epidemií a hlavně motivovat jednotlivce k dodržování opatření. Žádná restrikce totiž nemůže fungovat bez akceptace širokou veřejností.
