Na další kroky vlády a hejtmanů jsme se zeptali advokáta Ondřeje Preusse, tajemníka katedry Ústavního práva Pf UK a zakladatele služby DostupnyAdvokat.cz.
Vzhledem k tomu, že vláda nebyla schopna vyjednat podporu pro prodloužení nouzového stavu, v neděli v Česku po 130 dnech tento mimořádný stav skončí. Nyní se premiéru Andreji Babišovi (ANO) naskýtá hned několik možností, jak by se i nadále mohla zavádět protiepidemická opatření a jednou z nich je například i přenechání pravomocí hejtmanům jednotlivých krajů.
Jaké restrikce by mohli hejtmani po vyhlášení stavu nebezpečí přijímat? A jaké jiné možnosti vláda nyní má? Na tyto otázky nám odpověděl advokát Ondřej Preuss, tajemník katedry Ústavního práva Pf UK a zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz.
Jaká protiepidemická opatření přestanou po zrušení nouzového stavu platit?
Nouzový stav má omezovat vládu a moc výkonnou tak, aby postupovala efektivně, ale zároveň nezasahovala do základních práv více, než je nezbytné. K tomu dává konkrétní nástroje. Bez tohoto právního rámce bude tedy např. obtížné omezovat shromažďovací právo (demonstrace) či plošně omezovat pohyb a poskytování služeb. Právní řád však zná i další nástroje, jak omezení styku osob dosáhnout, ať to jsou opatření ministerstva zdravotnictví či krajských hejtmanů.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jaká opatření mohou po vyhlášení stavu nebezpečí přijímat hejtmani
- Které restrikce hejtmani zavést nemohou
- Jaké možnosti má nyní vláda ČR
- Co by následovalo, pokud by vláda nouzový stav vyhlásila bez vůle Sněmovny
