Velká zelená zeď by měla být hotová do roku 2030. Díky finanční podpoře více států je možné, že to Africká unie stihne.
Největší poušť na světě neustále roste. Za poslední století se Sahara rozšířila o více než 10 %, čímž ztrpčuje život obyvatel 11 zemí severní Afriky. Nejvíce postiženým regionem je oblast Sahelu na území Mauritánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie.
Voda je už dnes nedostatkovým zbožím a bude jí stále méně. Kvalita půdy se zhoršuje a nedostatek vegetace už nyní způsobuje nedostatek zdrojů pro zvířata i lidi. Podle odhadů OSN je aktuálně ohroženo 135 milionů lidí v této oblasti. Pomoci by měl projekt pod názvem Velká zelená zeď.
Tento nápad existuje již déle, léta stagnoval, ale aktuálně CNN píše o nové naději díky ambiciózní snaze o záchranu přírody i životů. Díky několika dárcům včetně Francie či Světové banky státy získaly téměř polovinu potřebných finančních prostředků na dokončení zelené zdi. Proto je možné, že stanovený deadline stihnou a v roce 2030 bude v Africe stát nejdelší „stavba“ na světě.
Iniciativa velká zelená zeď
Misí Africké unie je vytvořit velkou zelenou zeď do roku 2030. Táhla by se napříč 11 zeměmi a celkově by bylo možné obnovit sto miliónů hektarů půdy a přeměnit ji v zelenou plochu plnou života.
Plán odstartovala AU v roce 2007 s cílem chránit komunity lidí žijících ve stále těžších přírodních podmínkách. Velká zelená zeď se bude rozprostírat mezi Senegalem a Džibutskem, její plánovaná šířka bude 15 kilometrů a délka 8 000 kilometrů. Půjde o mozaiku stromů, travnatých ploch, rostlin a jiné vegetace. Dlouho ale plán stagnoval, protože unii chyběly peníze.
Druhý dech získala díky finančním příspěvkům v lednu 2021. Získala dohromady 14 miliard dolarů od francouzské vlády, Světové banky a dalších dárců. Celkový rozpočet potřebný na výsadbu OSN odhaduje na 33 miliard dolarů.
Zatím se zemím podařilo naplnit 4 % plánu. Do deadlinu zbývá devět let, obnoveny jsou zatím 4 miliony hektarů půdy z plánovaných sto. Mezi ochranná opatření patří i rozsáhlé zalesňování, vytváření terasovitých struktur či kontrola písečných dun, které brání vegetaci rozrůstat se a mohou poškodit vysázené pláně. Úprava potrvá jen dokud se rostliny uchytí a budou schopny přežít. Jednotlivé země také pracují na zavlažování.
Mezi „hrdinské výkony“ můžeme zařadit Etiopii, kde už vyprodukovali 5,5 miliard rostlin a vysadili více než 150 tisíc hektarů pozemků a 700 tisíc hektarů teras. Podle koordinátora iniciativy Elvise Paula Tangema trvalo více než deset let jen to, než nastavili strategie a připravili jednotlivé země na práci. „Ale teď jsme položili základy, víme, co fungovalo a co nefungovalo, a jsme na cestě za dosažením našich cílů,“ cituje Tangema CNN.
A co je největší lekcí, kterou za dosavadní fungování dostali? Komunita je klíčová a bez spolupráce to nepůjde. Proto pracují i přímo s místními obyvateli a proces upravují podle jejich potřeb. Využívají přitom domorodé praktiky, které tamní lidé aplikují již po staletí. Tento ambiciózní projekt totiž podle expertů na životní prostředí uspěje pouze tehdy, pokud se na něm budou podílet místní.
Zelená zeď může přinést i politický mír
„Je velmi snadné zasadit strom, ale není snadné vypěstovat jej,“ řekla pro CNN Sarah Toumi, francouzsko-tuniská enviromentalistka. Právě ona stojí za vyřizováním finančních balíčků, které nyní podpořily Africkou unii. Dodává, že starat se o stromy je velmi drahé: je třeba je zalévat, je potřeba se o ně starat a musíš zároveň zabránit zvířatům, aby je snědla.
Obrovskou výhodou Velké zelené zdi bude nejen ochrana životního prostředí, ale i přímá podpora lidí. Cílem je vytvořit deset milionů pracovních míst na venkově. Zatím se jim podařilo vytvořit 335 tisíc, přičemž podle OSN ovocnářství a lesnictví vydělalo díky tomuto regionu již 90 milionů dolarů. „Je to o vytváření udržitelné obživy pro lidi, aby mohli klidně žít ve svém ekosystému a zachovat své tradice i svou zemi,“ dodala Toumi.
Tato iniciativa má i politický dopad. Podle předpokladů se napříč africkým kontinentem v příštích 15 letech na trh dostane 375 milionů mladých lidí. Více než polovina z nich pochází z venkova, a pokud se jim tam nepodaří najít práci, pravděpodobně budou migrovat. To by mohlo ohrozit fungování v rámci kontinentu a rozpoutat politické nepokoje. Proto je třeba desertifikaci a znehodnocování půdy zastavit a pomoci komunitám vytvořit práci právě v oblasti, na níž je tak či onak třeba pracovat.
Velká zelená zeď by mohla pomoci tím, že vytvoří přirozené řešení, které má globální dopad na životní prostředí i na společnost. I podle Toumi je mezi politickou stabilitou regionu a managementem přírodních zdrojů úzké spojení.
