Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Zeptali jsme se genetičky, zda nám věda může prozradit, kdo je pro nás tím pravým a jaké jsou hranice analýzy DNA.
Výtěr z úst nebo jeden vlas. I z takové maličkosti se dnes o tobě vědci mohou dozvědět opravdu mnoho. Je ovšem možné najít díky informaci ve tvé DNA i opravdovou lásku?
Základní myšlenkou britského seriálu The One na Netflixu je, že každý člověk na planetě má svého vyvoleného. Lidi prý spojuje informace v DNA a seriálová genetička, z níž se stane ředitelka úspěšné firmy, Rebecca Webb, svým klientům garantuje, že se do sebe se svou „shodou“ bezhlavě zamilují. Bude to, jako kdyby se odjakživa znali, a budou cítit, že k sobě nevyhnutelně a navždy patří, jakoby do sebe dokonale zapadali.
Ještě více odtržený od reality je francouzský seriál Osmosis. I tady jde o „dohazovací“ službu založenou na lidské DNA, ale svoji polovičku v něm hledají přes implantované čipy. Software pracuje s genetickými informacemi a je natolik pokročilý, že s láskou svého života v něm můžeš vstupovat i do rozšířené reality.
Jsou tyto scénáře realistickou předpovědí budoucnosti?
V tomto článku si přečteš:
Zda je matching přes DNA možný
Co z vědeckého hlediska ovlivňuje zamilování
Zda se ti vyplatí ověřit si kompatibilitu se svou polovičkou
Na co je dobrá analýza DNA předtím, než budeš mít děti
Jak nakládají genetici s lidskými daty a zda dokáží naprogramovat ideální potomstvo
Máme své spřízněné duše vepsané do DNA?
Michaela Šišková je genetičkou a zároveň spoluzakladatelkou a šéfkou slovenské společnosti DNA ERA. Jde o přímou genetickou službu věnují se analýze a interpretaci DNA. Je tedy expertkou právě na to, co se dá z lidské DNA zjistit. Refresher se jí zeptal na názor na různé sci–fi seriály, které se zabývají právě využitím DNA v oblasti dohazování partnera a randění.
„Seriál The One má velmi zajímavou myšlenku, ale od reality je stále opravdu daleko,“ říká Michaela Šišková. Mnozí v DNA ERA prý seriál viděli, protože je tematicky zaujal, ale ona říká, že v genetice zatím výzkum tak daleko nepostoupil. Zdůraznila, že vztahy jsou v přírodě, a zejména pro savce, velmi důležité kvůli rozmnožování a stabilnímu prostředí pro růst potomků a rozvoj společnosti.
Zdroj: Netflix / Osmosis
„Pro lidi je prvním krokem k vytvoření takového páru pocit zamilování. Celý tento proces je velmi komplexní a klíčovou roli v něm hrají hormony jako testosteron, estrogen, dopamin, oxytocin či vazopresin.“
Tyto hormony označujeme jako signální molekuly, které z pohledu biochemie přenášejí informace mezi buňkami. V této hormonální signalizaci podle genetičky hrají roli i lidské geny: tvorbu hormonů řídí totiž právě geny a některé hormony zase ovlivňují aktivitu různých genů.
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemknutí?
Zda dokáží vědci z tvé DNA zjistit, do koho se zamiluješ
Zda je vědecká část Svatby na první pohled hodnověrná
Jestli se z DNA dozvíš, zda se k sobě se svou polovičkou hodíte
Co budeme moci ovlivnit díky pokroku v genetice v DNA našich dětí
Takže jde o komplexní vztah, ale Michaela Šišková upozorňuje, že to, zda se cítíš zamilovaný, ovlivňují i různé faktory prostředí. „Přesný mechanismus bohužel dosud neznáme. Právě proto dnes ještě není možné vybrat ideálního partnera pouze na základě primární sekvence DNA,“ vysvětlila pro Refresher.
Tu „vědeckou“ část The One bychom tedy mohli přirovnat k futuristickému sci–fi seriálu Black Mirror. Nějaký potenciál tam možná je, ale vědci ještě nedošli tak daleko a nejsou si jisti, zda mohou být takové scénáře vůbec reálné. Přesto se v televizi odvysílala Svatba na první pohled, jejímž základem je právě myšlenka lásky díky vědě.
Zdroj: Netflix / The One
„Na základě DNA analýz dokážeme vytipovat ty jedince, kteří jsou biologicky naprogramováni k tomu, aby spolu dokázali biologicky fungovat,“ tvrdí genetička. Show se tak snaží vyvolat dojem, že jde o profesionální vědecký výzkum.
Takový pohled je však přirozeně zkreslený, míní Michaela Šišková. „Tím, že jde o tak obsáhlý souhrn komplexních interakcí mezi geny, hormony a vlivy prostředí, tak mým názorem je, že nebude možné lásku na základě primární sekvence nikdy najít a matchovat mezi dvěma lidmi.“
Hledání lásky pomocí vědy je tedy zatím hudbou budoucnosti, ale už pouhá myšlenka na intimní informace, které někdo dokáže z tvé DNA vyčíst, zní děsivě. Má to ovšem několik výhod a některé z nich můžeš využít i ve svém vztahu.
Ve Svatbě na první pohled se nezabývali zárukou zamilování se a nehledali ani jednoho vyvoleného partnera. Z oblasti genetiky se věnovali spíše tzv. kompatibilitě DNA — tedy zda mají partneři takovou DNA, aby se k sobě hodili a doplňovali se.
Zdroj: TV Markíza
Dívali se na odlišnost primárních sekvencí DNA jednotlivých účastníků. Čím více byly odlišné, tím více se k sobě hodili. Podle Michaely Šiškové to má smysl ze zdravotního hlediska: čím více se partneři v jednotlivých predispozicích pro různé nemoci liší, tím to je pro ně a zejména pro jejich děti lepší.
„Dítě má pak menší šanci, že zdědí nějaké onemocnění. Z tohoto pohledu můžeme mluvit o „matchingu“, ale je to velmi silné přirovnání,“ říká genetička. O takovýto typ genetických testů je podle jejích slov stále rostoucí zájem. Když se oba v páru dozvědí, jaká rizika s sebou nesou ve své DNA, mohou s tím dále pracovat.
„Onemocnění na vás jako na nositele nemá vliv, ale může mít vliv na vaše dítě. Pokud bychom například já i můj manžel byli nositeli cystické fibrózy, byla by tam 25% šance, že naše dítě bude tímto onemocněním trpět.“ Michaela Šišková říká, že klinický genetik umí s touto informací dále pracovat.
Mezi dědičné choroby, jejichž potenciální riziko si můžeš ověřit pomocí genetických testů, patří například hemochromatóza (hromadění železa v organismu), fenylketonurie (porucha metabolismu) a zmiňovaná cystická fibróza. Tvá DNA ti sice nedokáže říct, do koho se zamiluješ nebo kdo ti je souzen, ale v případě, že spolu plánujete děti, pomůže vám lépe se na rodičovství připravit a případným rizikům předcházet.
Že by se ale lidé houfně rozcházeli a scházeli na základě něčeho, co se dozvěděli ze své DNA, tak jako v seriálu The One, to se podle Michaely Šiškové neděje. Důvodem je možná právě zamilovanost, která lidi nutí dělat i šílená rozhodnutí, ale v reálném světě ji nedokážou jednoduše v genech „přečíst“.
Zdroj: Unsplash/Toa Heftiba
Budeme si moci „naprogramovat“ ideální děti?
Genetické testy dokáží kromě dědičných chorob odhalit i mnoho jiného: jaké nemoci člověku hrozí, jaké má intolerance a jaké má sportovní či výživové predispozice. Mohou ukázat, zda přirozeně sportovní typ může mít obézní děti nebo to, jak nadějným sportovním potomkům snížíš šanci, pokud se ti narodí s někým, kdo má jiné predispozice.
Podle Michaely Šiškové je dědičnost jakýchkoliv schopností či nadání spíše věcí náhody. „Pokud je váš budoucí manžel elitní vytrvalostní sportovec, neznamená to, že i vaše dítě bude. Dalo by se však odhadnout, na jaký typ sportu bude mít spíše predispozice, zda silové, nebo vytrvalostní,“ říká šéfka DNA ERA.
Samozřejmě, klidně můžeš běhat maratony i přesto, že tvá DNA říká, že by se ti dařilo v silových sportech. Stejně tak můžeš mít genetickou predispozici na silové sporty, ale pokud se budeš přejídat a nebudeš sportovat, kulturista z tebe nebude.
Životní styl si vybíráme sami a do jisté míry ho nastavujeme i svým dětem. Na rozdíl od většiny sci–fi tvorby, která se zabývá analýzou či úpravou lidského genomu, a postavy zpravidla následují to, co se z DNA dozvědí, ve skutečném životě zůstáváme u kormidla my.
Zdroj: Pexels / Andrea Piacquadio
Lidské geny však až na 66,6 % ovlivňují sportovní výkon. Zajímavostí je, že ve vytrvalostních sportech se může vytrénovat každý, i když nemá v DNA zapsanou predispozici. V silových sportech to takhle nejde, upozorňuje Michaela Šišková.
„Potřebujete mít konkrétní typy svalových vláken. Můžete na sobě pracovat, být dobří, ale nikdy nebudete tak dobří jako někdo, kdo to má vepsané do své DNA.“ Neznamená to, že nemá smysl věnovat se konkrétní sportovní aktivitě, ale například v případě profesionálních sportovců má velký význam podívat se na to, co říkají jejich geny.
Někteří mladí lidé se v současnosti rozhodnou nemít děti. Hlavním důvodem je zpravidla obava o ekologickou budoucnost planety. Do tohoto rozhodnutí by teoreticky mohla vstoupit i analýza DNA jejich partnera či partnerky.
Slovenské genetičky jsme se zeptali, zda je podle ní reálné, aby si v budoucnu lidé vybírali partnery právě podle potenciálu, který umí společně předat dětem, případně zda by lidé byli podle ní ochotni vstoupit i do ovlivňování jiných genetických faktorů, než jsou opravdu náročné dědičné nemoci, které komplikují život.
„Já se obávám, že je vysoká šance, že to může takhle zasáhnout i mezilidské vztahy. Je to dost pravděpodobné. Stále více se dostává do popředí úprava genomu, což nahání strach ze ,zkumavkových dětí', které mají genom upravený podle toho, co chtějí rodiče.“ Odstrašujícím příkladem je, že by si lidé vybírali nejen takové změny, které napraví různé chyby nebo které odstraní dědičnou nemoc, ale „nastaví“ dětem barvu vlasů či očí, výšku, IQ a další faktory, které jsou momentálně v rukou přírody.
„Mně nahání takové ,hraní si na bohy' hrůzu,“ říká Michaela Šišková s tím, že původním záměrem vědců bylo pomoci. Kdyby věděla, že se jí narodí dítě s ochrnutím nebo nevidomé dítě a bylo by možné to geneticky upravit dříve, než se narodí, v tomto případě zásah do genomu připouští.
„To dítě by mohlo mít plnohodnotný život, neváhala bych do toho jít. Ale je rozdíl, zda dám opravit genom dítěte a to dítě bude vidět, nebo zda si dám designovat barvu očí, což je pro kvalitu života nepodstatné.“
Tyto náročné otázky bude muset civilizovaný svět v budoucnosti otevírat stále častěji. Čím více totiž vědci dokážou ovlivnit lidský genom, tím extrémnější by mohly být i zásahy do něj.
Opět se oklikou vracíme k různým sci–fi předpovědím, od „dokonalých lidí“ versus „produkty lásky“ ve starém filmu Gattaca až po státem řízené ovlivňování genomu a vědecké podmiňování a vytrénování „vhodného společenského chování“ v Huxleyho Překrásném novém světě (na který se v seriálové podobě můžeš podívat na Netflixu).
Zdroj: Unsplash / Kelly Sikkema
Obchodovaní s DNA
I sociální sítě měly původně pěknou myšlenku. V posledních letech jsme však svědky soudních sporů kvůli necitlivému nakládání s osobními údaji. I v The One se někteří poslanci snažili omezit nakládání s lidskou DNA.
„Toto je velmi citlivé téma, v DNA ERA nám na tom skutečně záleží a dbáme na maximální bezpečnost dat našich klientů.“ Součástí jejich odběrového procesu je i registrace zkumavky, která má své unikátní identifikační číslo. Celý proces je tedy anonymní, nikdo v laboratoři neví, komu vzorek patří. Výsledky pošlou na email, který je zaregistrovaný ke konkrétní zkumavce.
Laboratoř vzorek zničí do měsíce od zpracování, vymažou i syrová data. Zůstávají pouze anonymizované skupinové statistiky, díky čemuž umí následně lépe sledovat trendy ve zdravotním stavu.
Už nyní se ale ozývají různé konspirační hlasy o tom, co všechno se dá s DNA dělat. Například předseda ĽSNS Marian Kotleba na Facebooku tvrdě zaútočil právě na firmu DNA ERA. Kritizuje slevu, kterou na jejich testy poskytuje pojišťovna svým klientům, a mluví o cíleném sběru vzorků lidské DNA. „Aby přesně věděli o každém jednom z vás všechny zdravotní detaily. A podle toho mohli vybírat a nastavovat. Co? Přemýšlejte,“ napsal na Facebooku. Tvůrců hoaxů a konspirátorů právě v oblasti DNA nyní přibývá.
Kromě nesprávné informace o ceně — pojištěnci mají na test 50% slevu, nedostanou ho zdarma — Michaela Šišková vyvrací i jeho tvrzení o manipulaci s DNA. „Je smutné, že někdo šíří takové fámy. My jsme tu ovšem pro ty, kteří věří vědě a chtějí zlepšit a zkvalitnit svůj život.“
