Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
V zemi vládne strach a nenávist vůči LGBT+ komunitě. Homosexuály už tři roky zatýkají a týrají. Často jim ublížují i jejich vlastní rodiny.
Dva zamilovaní chlapci běží po pobřeží. Navzájem se obejmou, drží se za ruce, vtipkují. Nikdo by při pohledu na ně neřekl, že jeden z nich zažil peklo kvůli své sexuální orientaci. Maxima Lapunova zatkli a mučili v čečenském vězení proto, že je homosexuál.
Stal se obětí „etnické čistky“, kterou začal v roce 2017 vůdce ruské autonomní republiky Čečensko Ramzan Kadyrov. S cílem „očištění krve“ od té doby homosexuály pronásledují, zatýkají a mučí. Někteří týrání nepřežijí a dočista zmizí.
Maxim Lapunov ale z vězení vyšel živý. Jako první veřejně promluvil o tom, co dělají homosexuálům na jihu Ruska. Díky dobrovolníkům z Russian LGBT Network se mu i s jeho rodinou podařilo skrýt. Příběh Maxima a dalších LGBT+ hrdinů zachycuje dokumentární film Vítejte v Čečensku od Davida Franca.
Vítejte v Čečensku
Země plná skvělých a ochotných lidí. I tak popisuje muslimské Čečensko na jihu Ruska Maxim Lapunov. Předtím, než se jeho život obrátil naruby, pracoval jako organizátor eventů. Kvůli svému povolání hodně cestoval po Rusku a Čečensko měl opravdu rád. Přijel do něj na veletrh s medem. Z ničeho nic ho ale na ulici zatkli.
V tomto článku si přečteš:
Proč v Čečensku mučí a pronásledují homosexuály.
Kdo je Maxim Lapunov a jak přežil čečenské vězení.
Jaký osud čeká v ruském Čečensku lesby.
Jak se dá z Ruska uprchnout.
„Když v Čečensku začali diskriminovat gaye, byl to pro mě velký šok. Nechápal jsem, jak se mohou tito laskaví lidé chovat tak násilně, s takovou krutostí. Přitom jim gayové nic špatného neudělali,“ říká Maxim Lapunov se slzami v očích v jedné ze scén dokumentuVítejte v Čečensku.
„Všechno to začalo náhodou,“ vysvětluje v úvodu filmu krizový koordinátor záchranné skupiny Russian LGBT Network David Istejev, který Maximovi pomohl s hledáním úkrytu. Atmosféra v zemi se změnila poté, co našli v telefonu čečenského drogového dealera při policejní razii fotky nahých mužů. Mučili ho, dokud jim neřekl jména dalších gayů.
„Po tomto incidentu začali masově zatýkat homosexuály a každého z nich nutili, aby jim dal jména dalších deseti. I ty pak mučili. Když je po pobytu ve vězení propouštěli, jejich rodinným příslušníkům radili, aby své děti zabili,“ vysvětluje David Istejev. Dodává, že mít v rodině homosexuála je podle mnohých Čečenců potupa, kterou lze „smýt jen krví“.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Proč v Čečensku mučí a pronásledují homosexuály.
Kdo je Maxim Lapunov a jak přežil čečenské vězení.
I proto tato skupina pomáhá desítkám chlapců a dívek s útěkem z Ruska do bezpečných zemí. Russian LGBT Network našla úkryt i Maximu Lapunovovi a celé jeho rodině.
Během natáčení se Maxim setkává i se svým přítelem. Jsou spolu už více než deset let, v důsledku incidentu v Čečensku se ale rok neviděli. Během natáčení společně emigrují do Evropské unie.
„Když vás někdo unese a mučí, změní vás to. To období mě zlomilo. Pomohli mi myšlenky na přítele,“ říká před kamerou Maxim. Jako první se rozhodne o zvěrstvech v čečenském vězení mluvit před médii z celého světa.
„Pokud to neudělám teď, budu celý život na útěku,“ říká Maxim a dodává, že podal trestní oznámení na čečenské úřady. Z evropského exilu se nakrátko vrátil do Ruska a v Moskvě před kamerami médií vypověděl svůj příběh celému světu.
„Připravovali se na to, že mě zabijí. Mlátili mě holemi. Každých deset až patnáct minut někdo vtrhl do cely a křičel, že jsem gay a že takové lidi, jako jsem já, by měli vraždit,“ popisuje Maxim Lapunov pobyt v čečenském vězení.
Zadržené Čečence podle něj bili celé dny. Mnozí se policii snažili dokázat, že nejsou gayové. „Bylo to zbytečné. Jakmile se na vás zaměří, nemáte šanci,“ říká bývalý vězeň.
Roztřeseným hlasem dodává, že se mu o tom období stále zdají zlé sny. „Každý večer, každou noc přiváděli nové obviněné. Ten křik a prosby o slitování mě dodnes děsí.“
V závěru svého prohlášení prosí média a vládu, aby zvěrstva v Čečensku prošetřily.
„Žádám jedinou věc — vítězství spravedlnosti. Všichni jsme lidé a zasloužíme si základní práva. Nikdo neví, komu příště unesou dceru nebo syna,“ říká Maxim Lapunov.
Lapunovův případ v Rusku zamítli, a proto je stále na útěku. Podal trestní oznámení u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Aňa
David Ichejev a ostatní aktivisté ze skupiny Russian LGBT Network se snaží pronásledovaným příslušníkům LGBT+ komunity zařídit doklady a bezpečný přesun do úkrytu v Moskvě, odkud pak emigrují do zahraničí. Často je na poslední chvíli zachrání před zatčením či smrtí. Mnozí uprchlíci, podobně jako Maxim, odcházejí z věznic s traumatem. Někteří se dokonce pokusí o sebevraždu.
Při každé záchranné akci dobrovolníci riskují zatčení a v některých případech i životy. Čečenské rodiny homosexualitu nepromíjí. Často se chtějí pomstít i aktivistům, pokud se dozví, že jejich dětem s útěkem pomáhali.
Podobná věc se stala ředitelce komunitního centra Russian LGBT Network Olze Baranovové. Skupina aktivistů se rozhodne zachránit mladou čečenskou dívku Aňu, která chce utéct z Ruska. Přestože ženy kvůli sexuální orientaci v Čečensku nezatýkají, často je napadají rodinní příslušníci. Mohou je i zabít.
„Jsou zamčené doma, kde je bijí. Nikdo o tom neví a jednoduše umírají kvůli fyzickému násilí,“ říká aktivista David Ichejev. Když se dívky rozhodnou ze země uprchnout, je to pro ně obrovský krok. Potřebují pomoc aktivistů, protože nejsou zvyklé cestovat samy.
„Pokud se můj otec dozví, že jsem lesba, určitě mě zabije,“ říká zoufalá Aňa Davidu Istejevovi do telefonu. Vysvětluje mu, že jí její strýc vyhrožuje, že pokud se s ním nevyspí, řekne jejímu otci o její orientaci. Anin otec je členem čečenské vlády a odlišnost své dcery by netoleroval.
„Přijedeme Aňo, buď silná,“ slíbil jí David a zorganizoval její přesun. Jeli po ni přímo do města Groznyj v Čečensku. Setkali se v Burger Kingu, kde se aktivistka ze záchranné skupiny tvářila, že je Anina kamarádka, se kterou se vydala nakupovat.
Aktivistům se podaří odvést Aňu na letiště, kde ji zastavuje policie. Se zatajeným dechem jim vysvětluje, že z Ruska odlétá kvůli návštěvě blízkých. Policie ji naštěstí pustí. Po příletu na bezpečné místo se s aktivisty přesouvají do prázdného domu, kde Aňa musí v úplné izolaci zůstat tři měsíce, dokud ji nepřijme země Evropské unie.
„Museli jsme Aně pomoci. Rodina by ji v tichosti diskrétně zabila, jen aby její orientaci udrželi v tajnosti a smyli z rodiny potupu,“ vysvětluje David Istejev.
Aňa je však v úkrytu nešťastná. Volá aktivistům a prosí je, aby jí povolili vycházku. Vysvětlují jí, že LGBT+ uprchlíky už unesli i při vynášení odpadků, a proto musí zůstat uvnitř. Z jejího hlasu je cítit, že odloučení od lidí nese těžce. Po nějakém čase dostávají aktivisté zprávu, že Aňu vystopoval její otec a odvezl ji domů.
Olga Baranovova z Russian LGBT Network začne po čečenské dívce pátrat. Udělá při tom osudovou chybu — ruským policistům poskytne své osobní údaje, když nahlašuje Anin případ. Ty se dostanou až do čečenské věznice, ve které týrají homosexuály.
Olga z ní dostane dopis na svou osobní adresu. „V dopise bylo napsáno, že Čečensko má vlastní tradice, které nemusíme chápat. Pokud někdo pomohl Aně utéct, je to, jako kdybychom jim sebrali majetek. Berou to jako otázku cti, proto mě musí potrestat,“ vysvětluje aktivistka Olga Baranovova. Musí okamžitě jednat, a tak se svým malým synem odletí do zahraničí, kde čeká na azyl. O osudu Ani se už nic nedozvíme.
Za pronásledováním gayů v Čečensku stojí zejména čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Dlouhodobě má agresivní postoj proti LGBT+ komunitě.
„V Čečensku žádné gaye nemáme,“ říká Kadyrov s chladnokrevným výrazem v rozhovoru pro HBO. „Pokud tu nějací jsou, vezměte je do Kanady. Chválabohu, že je nebudeme mít doma. Očistíme tak naši krev.“ Brutální zásahy proti homosexuálům ovšem v rozhovoru popřel.
Kadyrovova tvrzení podpořil i ruský prezident Vladimir Putin. Odpovědnost za to, co se děje na jihu Ruska, nese čečenský vůdce, ale svůj podíl viny má i Putin.
„Putin používá homofobii a tradiční hodnoty jako nástroj k upevnění moci. Kadyrov to vše přivádí do extrému,“ komentuje pronásledování homosexuálů v Čečensku ředitelka komunitního centra Russian LGBT Network Olga Baranovova. Dělo se to za Hitlera a za Stalina. A teď i za Kadyrova a Putina.“
Její kolega David Istejev dodává, že ačkoli Putin nikoho nemučí, je zodpovědný za to, co se v jeho zemi děje. „Neplete se Kadyrovovi do práce, ten si dělá, co chce. To je politika. O lidi tu vůbec nejde,“ vysvětluje aktivista.
Čečensko dnes
Dokument amerického režiséra Davida Franca sleduje dění během dvou let čečenské „etické čistky“. Při jeho sledování se divák rozzlobí, zarmoutí i dojme. Při závěrečné scéně, kdy se u moře Maxim Lapunov se svým přítelem drží za ruce, se člověk ptá, zda čečenské vládě perzekuce homosexuálů opravdu stojí za to. Co jí tak moc vadí na vztahu dvou mladých lidí, kteří se milují? Proč musí kvůli svým vztahům zažívat peklo v čečenských věznicích?
Situace v Čečensku se stále nezlepšuje. Naopak, komunita tam žije v neustálém strachu před mučením nebo dokonce i smrtí. Mnoho světových organizací na situaci opakovaně upozorňuje a žádá ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zakročil. Jedna z nich je i Amnesty International.
„Dlouhodobě vyzýváme Vladimira Putina a ruské federální orgány, aby proti tomuto hrubému porušování lidských práv v Čečensku zakročili. Rovněž vytváříme tlak na země, do kterých LGBTI+ lidé z Čečenska utečou a požádají v nich o azyl, aby udělaly vše v rámci mezinárodního práva pro jejich ochranu a v žádném případě je nedeportovaly,“ říká Alexandra Demetrianová z Amnesty International Slovakia. To, zda se situace zlepší, podle ní závisí na mezinárodním tlaku na Rusko.
Dobrou zprávou je, že Russian LGBT Network za první dva roky svého působení pomohla 151 lidem, které v Rusku pronásledovali kvůli jejich sexuální orientaci. Uprchlíky přijala Kanada, Belgie nebo další státy EU. Prezident Trump je v té době odmítl.
Mnozí z nich nyní vede nový, šťastnější život. Bezpochyby je ale bude navždy pronásledovat trauma z čečenských vězení. Svět ovšem na čečenskou LGBT+ komunitu nezapomíná. Russian LGBT Network pracuje dál. Dokument z produkce HBO aktivista David Ichejev uzavírá silnými slovy: „Pokud člověka nezabijí, stále je vítěz.“