Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Čtvrtek 19. 5. 2022 svátek má Ivo

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Refresher - Rozhovory

Nynější protesty radikálních skupin v Izraeli jsou bezprecedentní. Je to nová situace, kterou ještě nikdo neviděl, říká Szántó

Bývalý blízkovýchodní reportér ČT Jakub Szántó pro REFRESHER objasnil, co se to v Izraeli momentálně děje.

Vojtěch Vanda
13. květen 2021, 17:59 Čas čtení: 6:18
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Nynější protesty radikálních skupin v Izraeli jsou bezprecedentní. Je to nová situace, kterou ještě nikdo neviděl, říká Szántó
Zdroj: ČTK/Šimánek Vít
Refresher - Rozhovory
0
Vojtěch Vanda
13. květen 2021, 17:59
Čas čtení: 6:18

Nynější protesty radikálních skupin v Izraeli jsou bezprecedentní. Je to nová situace, kterou ještě nikdo neviděl, říká Szántó

Bývalý blízkovýchodní reportér ČT Jakub Szántó pro REFRESHER objasnil, co se to v Izraeli momentálně děje.

Vojtěch Vanda
13. květen 2021, 17:59
Čas čtení: 6:18
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Nynější protesty radikálních skupin v Izraeli jsou bezprecedentní. Je to nová situace, kterou ještě nikdo neviděl, říká Szántó
Zdroj: ČTK/Šimánek Vít

Izraelsko-palestincký konflikt eskaluje. To, co se ještě před pár dny zdálo jako jedna z obvyklých vztahových nesrovnalostí mezi Židy a Araby, se vyvinulo v konflikt, po kterém mohou zůstat zbytečně zmařené životy.

 

Nepokoje začaly podle ČT24 už v půlce dubna, kdy izraelské autority zakázaly scházení palestinským muslimům a shromažďování k večerním modlitbám při příležitosti začátku postního měsíce ramadánu, což vyeskalovalo protesty na Chrámové hoře a raketovým útokem palestinského radikálního hnutí Hamás na cíle v Izraeli. Izrael odpověděl nálety, při nichž zemřely desítky lidí.

 

Vývoj událostí v Izraeli a Palestině pokračuje ve stejném trendu. REFRESHER proto požádal  zahraničního zpravodaje a reportéra České televize Jakuba Szántó, aby objasnil, co se v Izraeli přesně děje, a jak by se situace mohla vyvíjet dál.

 

 

Jaká je momentální situace v Izraeli a v Palestině?

K tomu mám dvě věci. Jedna je to, že nadále pokračuje ostřelování Izraele ze strany Hamásu a Palestinského islámského džihádu, a ke čtvrtečnímu ránu je odhad, že vypálili zhruba 1300 raket do vzdálenosti až 80 kilometrů daleko. To znamená, že ohrozili nejlidnatější část Izraele, takže střed země včetně měst jako Tel Aviv nebo Beerševa.

 

V Gaza City, v Džabáliji a v dalších místech pokračují odvetné nálety izraelského letectva. Stoupá počet palestinských i izraelských obětí. Jedna věc jsou narůstající mrtví, a druhá je nečekaná a relativně nová záležitost, a to je celá řada protestů a střetů davů mladých arabských i židovských radikálů. Ukázalo se, že tyto davy napadly desítky lidí na obou stranách, v souvislosti s jejich etnicitou.

 

 

 

Co roztržky způsobilo? Můžeme na někoho ukázat jako na viníka?

Ne, to asi nemůžeme. Jako první výraznou věc v rámci vnitropalestinské situace vnímám to, že v momentě, kdy vládní Fatáh zrušil po dlouhých letech připravované volby s poukazem na to, že je to kvůli Izraeli, přičemž je to evidentně proto, že se Fatáh bál, že by skončil ve volbách druhý, tak se Hamás snaží využít situace, kdy je na koni, a v rámci palestinského diskurzu se snaží získat na svou stranu co nejvíc lidí.

 

K tomu se tváří, že bojuje za svobodu vyznání na Chrámové hoře. Což podle mého názoru není nic jiného než cynický a politický kalkul, jelikož zároveň hazarduje se životy dvou milionů lidí, kteří jsou v tuto chvíli de facto rukojmím Hamásu. Hamás moc dobře ví, že každý raketový útok Izrael oplatí nálety, které mohou vést k civilním obětem.

 

To, co se děje v Izraeli jako takovém, je něco složitějšího a nečekaného. Vypadá to, že skutečně některé části arabsko-izraelské společnosti jsou náchylné k možnosti radikalizace právě s ohledem na džihádistická vyjádření, že jim Židi chtějí zakázat chodit na Harám al-Šaríf (Chrámová hora pozn. red.) apod. Vedle toho se bohužel ukazuje, že k podobnému radikalismu a vandalismu mají sklony i některé části židovské většiny v Izraeli, jak jsme viděli v několika záležitostech.

 

 

Já jsem se díval na váš Twitter, kde jste sdílel lynč arabského řidiče. Proto se chci i zeptat na to, jaké byly vztahy mezi Araby a Židy předtím, a co s těmito vztahy udělal nynější konflikt? Nemůže se stát, že by propukla občanská válka?

Ne, absolutně ne. To je nesmysl. Objevilo se to ve vypjaté rétorice izraelských politiků, kteří jsou všichni, od levice po pravici, opravdu zděšeni tím, co se děje, včetně lynčování arabských obyvatel. Občanská válka opravdu není na pořadu dne a myslím si, že je dokonce dost nezodpovědné toto sousloví používat.

 

Na druhou stranu to, že mezi židovskou většinou a arabskou menšinou, která tvoří zhruba pětinu izraelského devítimilionového obyvatelstva, jsou v některých částech tenze, je známá věc. Nejde o to, že by izraelští Arabové měli nižší právní postavení. Nemají. Mají stejná práva a povinnosti jako Izraelci s jedinou výjimkou – nemají povinnost posílat své děti do armády.

 

V čistě arabských městech, v takzvaném arabském trojúhelníku, kde žije polovina arabských obyvatel, protože polovina lidí žije ve smíšených městech, jako jsou aglomerace Jeruzalém a Tel Aviv, jsou větší sociální problémy. Je tam vyšší nezaměstnanost, je tam malinko nižší úroveň vzdělání, nicméně v tomto ohledu se situace začíná trochu zlepšovat, protože izraelská vláda významně investovala do podpory vysokoškolského vzdělávání v arabském sektoru. Takže dneska je podíl arabských studentů vyšší než je podíl arabského obyvatelstva na populaci celkově.

 

Ale je vidět, že zkrátka existují skupiny, ať už arabské nebo židovské, které jsou připravené se nechat radikalizovat. Policie byla evidentně na ty věci nepřipravená podle toho, co jsme viděli v Lodu, v Haifě, v Jaffě nebo v Akku. To jsou věci, které jsou bezprecedentní, a v Izraeli toto pořádně nikdo nikdy neviděl.

 

 

Už jste zmínili, že Izrael podnikl protiútoky. K tomu ale dává Palestincům dopředu vědět, kam zaútočí. Proč to dělá?

Pokud dáme skutečně důraz na to, co říká Izrael, jehož armáda o sobě mluví jako o nejmorálnější ozbrojené síle na světě, což samozřejmě v momentě, kdy o sobě někdo něco takového říká, tak je to prakticky vždy podrobitelné kritice, tak pravdou je, dáme-li stranou humanitární hlediska, že Izrael ví, že má v jakémkoliv konfliktu s Palestinci omezený čas na dosažení svých vojenských cílů. V tomto případě se jedná o zadušení raketové palby a ostřelování velké části Izraele. Čas se zkracuje v nepřímé úměře s tím, jak budou stoupat palestinské oběti. 

 

Složení palestinských obětí je velmi těžké prozkoumat, protože jediným zdrojem je gazánské ministerstvo zdravotnictví, jež bude vždy mluvit o tom, že drtivá většina byla civilisté, ženy a děti. To, že velký podíl na palestinských ztrátách ve válkách v letech 2008, 2009, 2012 a 2014 zaujímali ozbrojenci Hamásu zhruba z jedné poloviny, se ukáže vždy až později.

 

Ale izraelská armáda prostě potřebuje nějaký čas, aby dosáhla svých cílů, a pokud budou narůstat palestinské oběti, tak mezinárodní tlak, především ze strany Spojených států, bude narůstat. To je důvod, proč izraelská rozvědka společně s armádou upozorní obyvatele objektů, že se tam bude útočit. Což znamená, že ti obyvatelé přijdou o střechu nad hlavou, ale minimálně nepřijdou o svůj život.

 

Na obou stranách jsou lidské oběti a nevypadá to, že by se to mělo v nejbližší době uklidnit. Je taková eskalace situace běžná? Kdy se něco podobné v Izraeli naposledy stalo?

Rozhodně běžná není. Naposledy se taková větší eskalace objevila v souvislosti se vznikem organizace mimo Hamás, čehož ale Hamás zase zneužil ve svůj prospěch, v roce 2017 a 2018. Tehdy se pořádaly každopáteční pochody na hraniční plot mezi Izraelem a Gazou, kde teda zásah izraelské armády, která se snažila bránit průniku a zároveň s těžkou rukou střílela na lidi, vyústil ve vysoký počet obětí. A něco takového, co vidíme teď, jsme viděli naposledy v létě v roce 2014, kdy vypukla doposud poslední otevřená válka mezi oběma tábory.

 

A jak to může pokračovat? Může dojít k válce Izraele s Hamásem? Někteří komentátoři už o tom dnes takto mluví...

No, někteří komentátoři rádi říkají silná slova, aby se potom rádi citovali. Já tohle neudělám. Ano, může se tak stát. Zároveň je možné, že se tak nestane. Cokoliv predikovat v tuhle chvíli je nesmysl. Odhadem mají dnes ty palestinské frakce někde mezi 12 až 15 tisíci kusů raket, které se podařilo s velmi výrazným přispěním Damašku a Teheránu propašovat do Gazy.

 

Izrael již pravděpodobně pracoval na tom, aby se ten arzenál nejrychleji snížil, aby získal nějaký čas klidu. Jestli to bude znamenat pozemní operaci, která by znamenala otevřený konflikt s potenciálem vysokého počtu obětí, což se naposledy stalo v roce 2014, kdy zemřelo asi 2 300 Palestinců, je otázka. Armáda připravené plány má. Dnes mají být během dne schváleny s bezpečnostním kabinetem, což ale neznamená, že to tak bude. O spuštění rozhoduje politické vedení země.

 

 

Arabské státy zásah Izraele vnímají jako nepřiměřený, zatímco západ Izrael podporuje. Může do situace zasáhnout například Jordánsko nebo nejhlasitěji protestující prezident Erdogan s Tureckem?

Ne. Turecko je v tomhle zcela neobjektivní hráč a partner a naštěstí vlastně jen komentátor dění. Prezident Erdogan se velmi rád vydává za největšího zastánce Palestiny, aniž by kdy dostál svým slibům včetně slibu vysokých sum na obnovu Gazy, které nakonec nikdy nepřišly.

 

Je to vůdce země, která se podílí na etnických čistkách na okupovaném území tureckou armádou v Sýrii a Iráku, podílí se na vysílání žoldáků do Libye a dalších zemí. Takže Turecko není země v situaci, v níž by mohla udílet nějaké morální rady. Zároveň Turecko, přestože je blízkovýchodní velmocí, tak v izraelsko-palestinském konfliktu nehraje vůbec žádnou roli.

 

 

Klíčová role bude jako vždycky Spojených států, může tam proběhnout nějaké zprostředkování ze strany arabských zemí, nicméně nikoliv z pohledu Jordánska. Jordánsko je země, která má ze dvou třetin palestinskou populaci, takže ta může těžko působit jako nějaký arbitr, byť se o to král Abdalláh II. snaží. V tomhle ohledu se ale spíše spoléhá na Egypt, který je takovým tradičním arbitrem nebo minimálně zprostředkovatelem, jelikož je to země, která má velmi intenzivní vztahy na obou stranách. Jak s Hamásem a palestinckou vládou, tak s vládou v Jeruzalémě.

 

Znamená tento konflikt něco pro Česko?

Ne. Pro Česko to může znamenat možná to, že česká diplomacie společně s občany jsou v této chvíli podobně jako Izraelci ohroženi raketami Hamásu, na druhou stranu Česká republika vždy v tomhle ohledu deklaruje, že žádá obě strany, aby zastavily násilí. Nic moc jiného než v oblasti deklarací Česká republika dělat nemůže.

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Náhledový obrázek: ČTK/Šimánek Vít
NAHORU
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu refresher
více článků
Další news více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.