Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Letošní olympijské hry byly také o problémech, nejen o medailích.
Už to není jen o výkonech. Olympijské hry odrážejí měnící se atmosféru ve společnosti, a přestože jde o globální akci, které má spojovat národy, náboženství a politická přesvědčení, některé myšlenky jsou v popředí více. Tento rok se více než kdykoli předtím řeší hluboko vryté vzorce myšlení a chování, které jsou někdy patrné i v samotných pravidlech OH.
Otázky o tom, co dělá ženu opravdu ženou, a pro laiky nepochopitelná pravidla o oblečení se rychle dostaly na titulky novin. Sportovci — a sportovkyně ještě více — upozorňují na problém s rasismem a sexismem. Kdo rozhoduje, jaké oblečení je pro ženské atletky vhodné, a opravdu je tak těžké být komentátorem sportovní události v roce 2021?
V hlavní roli ženské sportovní oblečení
Kauza, která obletěla svět. Norským házenkářkám vyhrožovali vyloučením, pokud si neoblečou předepsané bikiny. Později jim hrozili pokutou, kterou byla ochotna norská házenkářská asociace či dokonce zpěvačka Pink i zaplatit.
Podle Evropské házenkářské federace v případě povinného typu oblečení na zápasech musí mít házenkářky na sobě prakticky bikinový spodní díl. Bez ohledu na motivaci (víra, cudnost, pohodlí nebo jiné) nemají na výběr. Pro srovnání: muži házenkáři mohou mít na sobě šortky, podmínkou je, aby nebyly příliš volné a aby byly nad kolena.
Na sexistické fiasko nezareagovaly dospělé házenkářky, proto se to v jejich federaci dále řešit nebude. Tématu se ale chytily německé gymnastky, které během olympijských her vyměnily typické dresy za overaly, které jim zakrývaly celé ruce i nohy.
Symbolicky se tak postavily za své sportovní kolegyně — do finále se ale neprobojovaly, takže to i z jejich strany utichlo. Jde o poměrně ojedinělý protest.
Zdroj: Getty Images/Julian Finney
„Tohle se na olympiádě dřív tolik neřešilo,“ uznal Boris Vanya, šéfredaktor webu Sportnet. Zároveň ovšem dodal, že šéf vysílání olympijských programů Yiannis Exarchos chtěl do popředí dostat výkony sportovkyň a ne jejich vzezření. I proto se kamery neměly zbytečně soustředit na jejich těla. Jejich mantrou měl být „sportappeal“ a ne „sexappeal“.
Olympijský výbor nemá vliv přímo na oblečení atletů, připomíná Vanya. Mohou ale díky hlavnímu vysílateli her, Olympic Broadcasting Services, ovlivnit to, zda budou z her vysílány sexisticky laděné záběry, nebo ne.
To, že se sportovkyně ozvaly a německé gymnastky se zastaly házenkářek, je však podle Vanyi novinkou. Předtím to sportovkyně příliš neřešily a například i ty slovenské ve svých vyjádřeních pro SMEpoměrně shodně říkají, že prostě respektují pravidla a neřeší to.
Jsou ovšem pro to, aby měly ženy na výběr, tak jako to je například při plážovém volejbalu. Tam mají ženy i muži na výběr z několika kousků oblečení — podle počasí, ale například i podle náboženství (na posledních LOH hrály Egypťanky zahalené, jedna hráčka měla i hidžáb).
„Samozřejmě, když si prohlédnete bulvární média, určitě při každé olympiádě najdete článek o deseti nejvíce sexy atletkách. Ale olympijský výbor se naopak přiklání k tomu, aby vycházel vstříc mladé generaci,“ říká sportovní novinář Vanya.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
O co usiluje olympijský výbor, když přidává moderní disciplíny.
Proč neprošel návrh na plaveckou čepici určenou pro afro vlasy.
Proč nemohla soutěžit žena, která se narodila s poruchou produkce hormonů.
Proč se naopak mohla transgender žena zúčastnit LOH.
Které rasistické poznámky letos nejvíce pobouřily.
Podle jeho slov se olympijský výbor snaží přitáhnout mladé diváky, ale i mladé sportovce. Někteří tradiční fanoušci jsou proti zejména proto, že tradiční sporty z olympiády mizí, na druhé straně ale díky změnám v programu her dochází k dosažení rovnosti pohlaví. Na letošních hrách tvořily ženy asi 48 % z celkového počtu soutěžících a do těch budoucích chce olympijský výbor dosáhnout poměr 50:50.
Oblečení nejen podle pohlaví, ale i rasy
Například černoši, kteří mají tradiční účesy, s nimi musí i nadále „něco dělat“, pokud chtějí soutěžit na profesionální úrovni. Mezinárodní plavecká federace (FINA) jim situaci usnadnit nechce. Naposledy zakázala používání plovací čepice Soul Cap.
Čepice speciálně navržená pro afro účesy je pohodlnější a jednodušeji se natahuje na kadeře, copy a další účesy. Odůvodnily to tím, že „atleti soutěžící na mezinárodních akcích dosud nikdy nepoužívali a ani nežádali o možnost používat čepice takových rozměrů a tvarů“, cituje plaveckou federaci BBC.
Zdroj: Facebook/Soul Cap
Vadilo jim i to, že čepice Soul Cap není zcela přiléhavá na kůži, tedy že nemá „přirozený tvar hlavy“, ale přizpůsobuje se právě objemným a nepoddajným vlasům. FINA chtěla tímto zajistit férový zápas a zabránit tomu, aby měl někdo při plavání výhodu. Britský design, který je již čtyři roky starý a je specificky navržený pro černošské vlasy, jsme tedy na olympiádě neviděli.
Mnozí plavci a trenéři byli z tohoto rozhodnutí zklamáni. Černošští plavci a plavkyně si musí vlasy speciálně zaplétat, aby se vešli do běžné čepice. I tak se obvykle namočí, potřebují je pak znovu rozplést, rozčesat a obvykle vyžadují i více kosmetické péče. Zabere to hodiny. Podle BBC to hodně černošských dětí s plaváním vzdá, protože je to prostě makačka, na kterou několikrát týdně před a po trénincích nemají chuť ani energii.
Soul Cap přitom není příliš odlišná. Podle Danielle Obe, zakladatelky a předsedkyně černošské plavecké federace, je vyrobena ze stejného materiálu jako běžné čepice a paradoxně plavce znevýhodňuje právě tím, že je větší. I znevýhodnění je ovšem opodstatněný důvod pro zákaz.
Zdroj: Facebook/Soul Cap
Vrozené poruchy akceptují, ale musí se léčit
Caster Semenya je skvělá běžkyně, která se narodila s poruchou produkce hormonů. Má tedy mnohem více testosteronu než jiné ženy v jejím věku. Podle Guardianudostala na výběr: buď nastoupí na hormonální léčbu (jednou z možností je denně brát antikoncepci) nebo nesmí soutěžit.
Zákaz soutěžit pro atlety, kteří mají vrozenou poruchu sexuálního vývoje, platí od roku 2018. IAAF tehdy prohlásila, že ženy s touto poruchou nesmějí soutěžit na mezinárodních mítincích, přičemž zákaz platí specificky pro běh na 400 m a jednu míli.
Jedinou možností pro běžkyni je „naskočit“ na léky. To však odmítá a pro Guardian řekla, že jelikož není nemocná, odmítá brát léky.
Zdroj: Getty Images/Ian MacNicol
„Sledovala jsem, jak trénuje Usain Bolt. Jeho trénink byl šílený a já stejná. Můj vysoký testosteron je něco, s čím jsem se narodila, je to porucha,“ argumentuje. „Ale nejsem díky ní nejlepší. To je zásluhou tréninku a znalostí. I ruce Michaela Phelpse jsou dost široké na to, aby si dělal, co chce. Plíce plavců se odlišují od běžných lidí. Basketbalisté jako LeBron James jsou vysocí. Pokud zakážeme vysoké hráče, bude ještě basketbal stejný?“ ptá se dvojnásobná zlatá medailistka (OH Londýn 2012, OH Rio de Janeiro 2016) a trojnásobná světová šampionka v běhu na 800 metrů. Kvůli zákazu soutěžit už nemohla svůj titul obhájit.
Říká, že i svalová vlákna Usaina Bolta jsou výjimečná, ale nikdo mu nebrání závodit. To, že má jiný hlas a jinak se jí vyvinuly orgány, neruší fakt, že je stále ženou. Odkázala se na Evropský soud pro lidská práva, který uznal, že pravidlo je diskriminační vůči lidem s vrozenými poruchami. Federace ale považuje pravidlo za nezbytné pro dosažení férové soutěže.
Argumentuje tím, že ženy mají díky vyšším hodnotám testosteronu výhodu, která se objevuje již v pubertě a trénují s ní obvykle roky, než se dostanou na mezinárodní soutěž.
Případ intersexuální běžkyně Caster Semenya zřejmě ovlivnil rozhodnutí výboru, který umožnil transgender vzpěračce Laurel Hubbard účastnit se na olympiádě, míní sportovní výzkumník Milan Sedliak. Semenya si totiž stěžovala, že ji mnohdy testovali pro její genderovou identitu a že jí to psychicky ublížilo.
„Olympiáda není jen sportovní událost, má i sociální rozměr. Dávají si pozor na rovnost, i proto ji akceptovali. V každém případě je obtížné dosáhnout úspěchu jako transgender sportovec,“ řekl Sedliak v rozhovorupro Refresher. Vysvětluje v něm, proč si myslí, že Hubbard vlastně neměla v soutěži výhodu nad ostatními ženami.
Virus, který byl zejména v prvních měsících záminkou pro rasistickéútoky(slovní i fyzické), už jednou svět paralyzoval. Vědci se před olympiádou obávali, že hlavní město Japonska by mohlo být novým superohniskem. Přestože se toto očekávání nenaplnilo, organizátoři OH bojují s jinými „viry“. Tyto hry pokazilo několik rasistických poznámek, které byly skandální a jejich autory stály práci.
Z olympiády jel domů například německý ředitel cyklistické asociace. Patrick Moster během časovky mužů volal na své krajany, aby předjeli „ty jezdce na velbloudech“. Narážel tím na cyklisty z Alžírska a Eritreje. Moster se později omluvil a řekl, že křičel v zápalu a nepřemýšlel nad svými slovy.
Světová lukostřelecká federace zase před pár dny přidala na Twitter příspěvek, ve kterém chválila jihokorejský tým. Použili ale písmo, které napodobuje tahy štětcem používané v kaligrafii. Tento font se často spojuje s rasistickými stereotypy o lidech z Asie. Mluvčí federace se omluvil s tím, že nemělo jít o rasismus.
S rasismem nebojujeme jen na půdě OH, ale také v televizních studiích některých zemí. Například řecký televizní komentátor Dimosthenis Karmiris si v živém vysílání dovolil rasistickou poznámku, kvůli které přišel o práci. Šlo o živé vysílání po zápase ve stolním tenise mezi Řekem Panagiotisem Gionisem a Jihokorejcem Čong Jong–sikem.
Zdroj: TASR/AP Photo/Kin Cheung
„Jejich oči jsou tak úzké, že nedokážu pochopit, jak můžou vidět míček, který se hýbe nahoru a dolů,“ řekl o dovednostech jihokorejských hráčů. Čong je světovou pětkou, jeho řecký soupeř Gionis je momentálně na 17. místě ve světovém žebříčku. Jihokorejec zápas vyhrál 4:3. Komentátor za svou poznámku přišel do několika hodin o práci. Ve stanovisku televize ERT píše, že rasismus nemá ve veřejnoprávní televizi co pohledávat.
O jednotlivých zemích prezentovali v jihokorejské televizi MBC také pouze stereotypy: u Itálie zobrazili pizzu, u Salvadoru Bitcoin, u Norska lososa a u Rumunska hraběte Draculu. Zašli až k Černobylu, neboť to je asi jediná věc, podle které evidují existenci Ukrajiny.
South Korean broadcaster MBC used images to "represent" each country during the #Tokyo2020 Opening Ceremony.
Místní televize udělala podobný přešlap i při pekingských hrách. Čad byl „mrtvým srdcem Afriky“ a Zimbabwe charakterizovala „smrtelná inflace“, připomíná The Wrap.
Všechna tato selhání jsou ovšem na individuální úrovni, míní Boris Vanya. Podle sportovního novináře je olympiáda striktně apolitická a olympijský výbor velmi bazíruje na tom, aby byli korektní a nestranní. Jednotlivé sportovní asociace nebo sportovní redakce mohou vyvozovat důsledky, což — podle těchto příkladů — zjevně i dělají.
