Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Situace queer lidí se v České republice podle organizátorů zhoršuje. Jaký je klíč ke spokojené společnosti?
„My se nedáme!“ skandoval zástup lidí na Hradčanském náměstí v Praze, kde se 7. srpna sešli podporovatelé a členové LGBTQI+ komunity. Téměř hodinu pod hradem pod Hradem probíhal protest za práva utlačovaných menšin. V této oblasti padla řada klíčových myšlenek. Například z úst herce Jana Ciny, bývalé ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny ČR Džamily Stehlíkové nebo poslance za Piráty Františka Kopřivy.
Po skončení všech výstupů se dav za doprovodu veselé taneční hudby přesunul přes Nerudovu ulici a Malostranské náměstí až na náměstí Jana Palacha, kde celá akce skončila. Pochod Reclaim Pride ale nebyl o slavení, ale právě o palčivých tématech, která by podle zúčastněných měla společností rezonovat daleko více než doposud.
Pride je protest!
„Tento rok proběhly jen doprovodné akce, které byly úžasné, ale jádro Pridu je pochod hrdosti. Potřebovali jsme uspořádat protest, který by měl plnit aktivistickou roli, protože situace se v České republice pro queer lidi zhoršuje. Je strašné, že nás Andrej Babiš nebo Jiřina Bohdalová mohou veřejně shazovat, ani se neomluví, a je to vlastně považováno za normální,“ vyjádřil se Kryštof Stupka, organizátor pochodu Reclaim Pride.
I na veřejnosti je podle Kryštofa situace stále horší. Ještě pět let nazpět prý mohl jít po ulici uprostřed noci a neslyšel na svou osobu jedinou nemístnou, nebo dokonce nenávistnou poznámku. V současnosti se prý denně setká s nějakým projevem nenávisti.
Tu, říká, může způsobovat fakt, že je LGBTQI+ komunita velkým tématem letošních sněmovních voleb. Queer lidé prý ale jen plní roli obětních beránků a homofobní či nenávistná vyjádření jsou jen zástupným problémem, aby politici zametli pod stůl své závažné kauzy.
O politické roli queer lidí na akci promluvila také Džamila Stehlíková, bývalá ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny v ČR a předsedkyně strany LES. „Orbán, Zeman a Babiš chtějí způsobit bolest a strach. Útočí na ty nejzranitelnější z nás, nálepkují je jako nepřátelé a chtějí je zbavit lidství. To sice ublíží určité skupině, ale nakonec to vezme svobodu všem,“ prohlásila Džamila.
Říká, že současní politici se snaží společnost rozdělit a rozdmýchat v ní nenávist, která nakonec může způsobit totalitu. „Rozmanitost, radost a queer jsou nejlepší léky proti totalitě. Je to svoboda. Queer je svoboda,“ ukončila svůj projev.
„Zemanovi jsou trans lidé ve skutečnosti ukradení,“ říká Lenka Králová
„Před pár týdny nás prezident země urazil s tím, že mu jsou trans lidé bytostně odporní. Ve skutečnosti mu jsou nejspíš úplně ukradení a tohle byl jen pokus vnést naše téma do politiky. Babiš se na tom přiživuje. Třeba jeho dotazník v projektu Chceme lepší Česko je plný silně homofobních a transfobních otázek,“ říká moderátorka Lenka Králová.
Lenka zároveň poukázala na důležitost říjnových voleb. Ty budou prý pro queer komunitu klíčové. Komunita podle ní trpí i kvůli tomu, že se na veřejnosti nejvíce probírá její sexualita.
„Chtěla bych, aby se víc mluvilo o tom, že nám jde hlavně o lásku a o život,“ dodává.
Nedostatečná komunikace trablů LGBTQI+ lidí je podle pirátského poslance Františka Kopřivy problémem i na politické půdě. „Nebaví mě neustálé okecávání, když přijde na otázku utlačování menšin v Maďarsku. Ústavní činitelé by měli buď mlčet nebo v ideálním případě podporovat respekt v celé společnosti,“ popsal problematiku ve svém projevu.
Žabomyší války o slovo
V monologu zmínil Kopřiva i politicky aktuální spor o právech homosexuálů a stejnopohlavních manželství. Říká, že existuje mnoho lidí, kteří se dušují, že by pro stejná práva pod jiným názvem sňatků homosexuálů ruku zvedli.
„Když jsme teď hlasovali o pozměňovacím návrhu o pěstounské péči, v němž by si dítě mohly osvojit místo manželů dvě osoby, návrh neprošel. Zarážející bylo, že lidé, kteří nejvíc nahlas mluví o tom, že jsou pro rovnoprávnost, jen chtějí slovo manželství nechat heterosexuálům, se hlasování zdrželi,“ poukázal.
Slovíčkaření poslanec bere jako žabomyší válku, v níž se odvádí pozornost od nezvládnuté pandemie, klimatické krize nebo zastaralém školství. „Politici vytváří slaměné panáky a nechávají do nich kopat jen proto, aby se nemluvilo o jejich vlastních problémech. Ukažme, že nám jde o mír toleranci, respekt, porozumění a sounáležitost. Ne o napětí ve společnosti,“ ukončil projev.
I am gay, that's okay!
Po projevech se stovky lidí vydaly na „pochod hrdosti“ z Hradčanského náměstí až k náměstí Jana Palacha. Dlouhým zástupem se linul pocit hrdosti, sounáležitosti a radosti z toho, že účastníci mohou šířit poselství svobody, pravdy a lásky.
Zástup, který přikrývaly duhové vlajky a roztancovala veselá hudba z doprovodných skútrů, procházel pyšně Malou Stranou, usmíval se a mával do telefonů zvědavých turistů a oken místních lidí. Někteří z nich se do průvodu dokonce také zapojili.
Krok průvodu rytmicky nadnášela hesla jako: „Queer je mír!“, „Queer je svoboda!“ Nebo: „I am gay, that's okay!“
Podle pořadatele Kryštofa provázely organizaci četné výhrůžky, ať už směrem k organizátorům nebo k davu. Kvůli tomu také nechtěl nic nechat náhodě. Celý průvod proto hlídaly desítky příslušníků policie, kteří měli případným konfliktům zabránit.
Když se pak došlo až k cíli, nadšení organizátoři poděkovali všem zúčastněným a za velkého potlesku se dav zase rozpustil a vydal se žít své životy, které se snad stanou respektovanějšími a brzy z nich problémy zcela zmizí.
„Reclaim Pride původně vznikl v New Yorku jako sdružení několika LGBTQI+ skupin a aktivistů. V nesouhlasu s předchozím zaměřením Pridu hlavně na gaye a lesby vytvořili Pochod, který podporuje queer osoby. Vytvořili tak bezpečné a nekomerční místo pro všechny. Iniciativou připomněli také 50. výročí Stonewallských nepokojů, které daly za vznik úplně prvnímu Pridu,“ uvádí organizace Reclaim Pride.