Na situaci v zemi jsme se ptali politologa, humanitární pracovnice a Afghánce, který utekl před Talibanem.
Zoufalí Afghánci utíkají letištěm v Kábulu a snaží se dohnat americké letadlo. Všude je slyšet křik, vládne tu chaos. Šplhají na křídla letadla, dokonce vylezou k motoru. Po ničem netouží tolik jako po útěku. Pokud zůstanou, pravděpodobně je popraví. Vítej v militaristickém světě, ve světě Talibanu.
Záběry z posledních dnů se zdají téměř nereálné. Připomínají 90. léta, kdy extremistické hnutí Taliban po desetileté okupaci sovětskými jednotkami využilo nestability v zemi a po občanské válce převzalo moc. Ženy nemohly vyjít ven bez muže po svém boku, musely nosit burky, nemohly chodit do školy či poslouchat hudbu. Méně se kradlo, ale bylo to proto, že zlodějům odřezávali ruce. A pak přišlo 11. září 2001.
Po teroristickém útoku na Dvojčata Taliban poskytl útočiště zakladateli Al-Káidy Usámu bin Ládinovi. Máme tedy dnes věřit slovům o tom, že chtějí pro svou zemi bezpečí a mír? Opravdu povolí, aby ženy působily v politice, když jejich tváře nemohou být ani na plakátu? Snažili jsme se proniknout do afghánského světa a přiblížit vám dění v zemi, kde někdo zaplatil za taxík ženou.
- Co a kdo je Taliban.
- Proč chtějí z Afghánistánu utéct statisíce lidí.
- Jak se k vládě militaristické organizace postaví Evropská unie a USA.
- Proč se vzdělané ženy bojí žít v Afghánistánu.
- Co je to nejhorší, co se může stát.
Taliban s lidskou tváří, nebo stejná násilná monstra?
Taliban je militaristická organizace, která vznikla v 90. letech. V jeho čele stojí několik mužů (samozřejmě), ale nejvýraznějším lídrem je 53letý Abdul Ghaní Baradar. Tentýž muž, který Taliban vedl mezi lety 1994 až 2001. Ten samý muž, který nařídil veřejné popravy, amputaci končetin či kamenování.
„Lidé, kteří nyní reprezentují Taliban, stáli v jeho čele od počátku. Nelze od nich očekávat výraznou změnu. Nebude to tedy jiné,“ komentuje situaci v Afghánistánu expert na Blízký východ Jozef Lenč. Talibanci však podle něj pochopili, že pokud se chovají příliš nerozumně vůči mezinárodnímu společenství, může to mít špatný vliv na jejich přežití.
Přesně jako v roce 2001, kdy do Afghánistánu vpadla americká vojska a vyhnala je na 20 let. Proto se snaží dohodnout se Západem. Novinkou je anglicky mluvící mluvčí, který tlumočí jejich ideologii.
Afghánistán by se pod vedením Talibanu mohl postupně měnit po vzoru Íránu nebo Saúdské Arábie. „V prvních měsících o to budou usilovat, později budou možná přitvrzovat,“ vysvětluje profesor Lenč. V těchto zemích vládnou totalitní režimy, ale mezinárodní společenství je akceptují a mají s nimi určité vazby — přesto, že jsou v nich hrubě porušována lidská práva. Taliban si bude zřejmě po vzoru svých sousedů interpretovat islám, konzervativně pohlížet na věci a omezovat lidem míru svobody.
After a militant's encounter, there's curfew in shillong, internet banned in 4 districts, Home minister resigned, CM house attacked by petrol bombs and still no news in media channels about Meghalaya!!
— Greeshma Shukla🏹🚜 (@GreeshmaShukla) August 17, 2021
Apparently everyone seems busy talking about Taliban! pic.twitter.com/LeUykYEqVq
„Američané podcenili korupci a to byla chyba“
Stát jako takový je už léta v rozvratu. Míru korupce, nepotismu a mafie si ani neumíme představit. „Korupce v evropských zemích je oproti té v Afghánistánu absolutně nic,“ vysvětluje Jozef Lenč. Politický systém, který dosud krajinu „řídil“, fungoval podle něj jen na papíře.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Co se děje v Afghánistánu.
- Proč odtud chtějí uprchnout statisíce lidí.
- Jak se k vládě militaristické organizace postaví Evropská unie a USA.
- Proč se vzdělané ženy bojí žít v Afghánistánu.
- Zda hrozí zintenzivnění mezinárodního terorismu.
