Pyramida z nahých těl, jídlo v záchodě a nucená masturbace. 10 nejodpudivějších fotografií historie

Kolem jejího úmrtí vznikly v průběhu let různé teorie. Někteří lidé tvrdili, že ji zasáhl blesk (což však vyvrátila FBI), ale nejznámějším vysvětlením je takzvané spontánní samovznícení. V minulosti si lidé mysleli, že samovznícení může způsobit velké množství alkoholu v těle. Tato teorie se ovšem nepotvrdila. V případě Mary Hardy Reeser to bylo ještě složitější.

Podle FBI mohla shořet následkem zapálené cigarety, od které vzplanula její noční košile a podkožní tuk sloužil jako palivo. Jelikož předtím Reeser užila prášky na spaní, nemusela se prý během hoření probudit. I tento výklad ale našel své odpůrce a do dnešního dne s jistotou nevíme, co se Mary Hardy Reeser vlastně stalo.

Do 13 let měla zákaz mluvit a vydávat zvuky (1970)

Genie (jde o fiktivní jméno kvůli ochraně její identity) do svých 13 let neznala rodičovskou lásku. Otec ji namísto výchovy týral a izoloval od světa připoutanou na židli. Na rozdíl od vrstevníků neuměla psát, číst a dokonce ani mluvit. Její strava se skládala většinou z málo výživných potravin, v důsledku čehož trpělo kromě její duše i tělo. Genie měla zakázáno mluvit a vydávat zvuky, jinak ji její otec zmlátil.

Dlouhých 13 let trvalo, než se jí matka vzepřela tyranskému manželovi a s malou Genie utekla pryč. Matka Genie byla po útocích muže částečně slepá. Jako invalida šla požádat o dávky na sociální úřad, ale pracovníci na místě si všimli, že s její dcerou není cosi v pořádku. Podle The Guardian držela ruce jako králík (podobně jako na výše přiloženém snímku), vypadala na 6 až 7 let a vážila neuvěřitelných 26 kilogramů.

Když se dostala do rukou lékařů, zjistili, že není schopná samostatně fungovat. Neměla žádnou sílu, nedokázala se bez pomoci stravovat, nemluvila a namísto chůze uměla pouze skákat. Když se případem začala zabývat policie a soudy, otec Genie neunesl odpovědnost za své činy a raději se zastřelil. 

„Svět to nikdy nepochopí,“ zanechal po sobě v dopise. V pozdějších letech Genie zkoumali odborníci a žila v několika pěstounských rodinách. Lékaři tvrdili, že jde o „nejvíce poškozené dítě“, jaké kdy viděli. Postupem času se naučila oblékat, žvýkat ústy a užívat si hudbu. Zlepšila se i její slovní zásoba a komunikovala prostřednictvím nakreslených obrázků. Vzhledem k ochraně její identity nemáme o jejím pozdějším životě příliš mnoho informací.

Pád z letadla (1970)

Teprve 14letý Keith Sapsford doplatil začátkem roku 1970 na svou zvědavost a dobrodružnou povahu. Po útěku z domu si to namířil na letiště, kde se schoval do podvozkového prostoru letadla společnosti Japan Airlines.

Krátce po vzletu letadla se ale podvozek naklonil a malý chlapec spadl z asi 60metrové výšky přímo na zem. Tento tragický moment shodou okolností zachytil australský fotograf John Gilpin. Všiml si toho ale až o týden později, když šel vyvolat fotky, uvádějí Yahoo! News. Kdyby Keitha Sapsforda nezabil pád, dozajista by se o to postaral nedostatek kyslíku nebo umrznutí následkem nízkých teplot ve vysoké nadmořské výšce.

Paradoxem je, že se mladík na tento riskantní výlet vydal pouze krátce po tom, co ho rodiče vzali na cestu kolem světa. Chtěli tak synovi zajistit dostatek dobrodružství, aby se dostatečně zabavil a přestal utíkat z domu. Ani jejich snaha však nepomohla omezit chlapcovu zvědavost, která ho nakonec stála život.

Fotografie s mrtvolou Pabla Escobara (1993)

Pablo Escobar je bezpochyby jedním z historicky nejvlivnějších narkobaronů, který byl zodpovědný za množství zmařených životů. Fotografie s vysmátými vojáky a policisty nad jeho zakrváceným tělem přesto vyvolává rozporuplné reakce. Kdo ve skutečnosti zastřelil legendárního zločince? Byli to muži na fotografii, nebo někdo úplně jiný?

Při svém posledním útěku před spravedlností pronásledovaly Escobara a jeho ochranku kolumbijské jednotky Search Bloc. Kulky zasáhly drogového bosse do nohy, trupu a do hlavy přes pravé ucho. Oficiálně si tedy zásluhy za jeho usmrcení připisuje právě Search Bloc.

Business Insider ovšem odkazuje i na rozhovor s Escobarovým synem z roku 2014, podle kterého prý jeho otec spáchal sebevraždu. Narkobaron údajně synovi vícekrát zopakoval, že pokud by ho měli zajmout živého, raději si vpálí kulku do pravého ucha. Jeho pistole Sig Sauer se přitom nacházela hned vedle mrtvoly. S touto verzí souhlasila i Escobarova manželka a matka. 

Třetí teorie ale naznačuje, že smrtelnou ranou Pabla Escobara zasáhl člen skupiny Los Pepes (Perseguidos por Pablo Escobar — Lidé, které perzekuoval Pablo Escobar), která sestávala z řad znepřátelených kriminálníků. Posledního honu na Escobara se údajně účastnili společně se státními složkami. Spoluzakladatel Los Pepes jménem Fidel Castaño to však popřel

Tisíce exhumovaných těl (1996)

O masakru ve Srebrenici z roku 1995 se mluví jako o jednom z nejhorších válečných zločinů od dob druhé světové války. Jednotky bosenských Srbů velitele Radka Mladiče tehdy provedly genocidu více než 8 000 muslimů. Jak vidno na fotografii, oběti v pozdějších letech exhumovali, aby ověřili identitu co největšího počtu zavražděných osob. 

Při popravách se vojska Republiky srbské zaměřila převážně na bosenské muslimy ve vojenském věku. Ženy, děti a starší osoby většinou odvezli vojáci z města pryč. Matky a dcery v mnoha případech znásilnili. Velitel Radko Mladič přitom všem civilistům řekl, aby se nebáli, a zaručil jim, že mohou z města odejít, informuje BBC. Ochranu jim měli v bezpečnostní zóně poskytnout i vojáci OSN.

Už tehdy ale věděl, že s odchodem mužů a chlapců ve vojenském věku prostě nepočítá. Těla popravených bosenských muslimů navozily buldozery do masových hrobů, ale v některých případech je pohřbili ještě zaživa. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii odsoudil velitele Radka Mladiče za masakr ve Srebrenici a další válečné zločiny na doživotí.

Taliban popravil ženu, která zabila tyranského manžela (1999)

Islamistické hnutí Taliban se teprve nedávno zmocnilo vlády nad Afghánistánem. Jeho mluvčí tvrdí, že plánují být umírněnější než kdysi, ale vzhledem ke krvavé minulosti o jejich úmyslech spousta lidí pochybuje.

Prostřednictvím Revolučního sdružení afghánských žen (Revolutionary Association of the Women of Afghanistan — RAWA) se do světa začátkem tisíciletí dostaly například záběry z popravy 35leté ženy, která zabila svého údajně tyranského manžela, aby ochránila sebe i děti. Společně se svou nejstarší dcerou muže uspala a její dcera ho prý udeřila kladivem po hlavě. Vinu na sebe vzala pouze matka.

ABC News s odkazem na reportéra Antona Antonowicze z The Daily Mirror píší, že popravenou ženu jménem Zarmina před provedením rozsudku drželi tři roky ve vězení. Zarmina si myslela, že ji jako matku několika dětí nepopraví a trestem bude „pouze“ sto ran bičem.

Její kat cítil tak velkou nervozitu, že se při prvním výstřelu netrefil. Zarmina si až tehdy uvědomila, že jsou její dny sečteny. Podruhé už ženu zasáhl do hlavy. Jejímu zabití na stadionu v Kábulu přihlíželo zhruba 30 000 diváků.

Vězně znásilňovali a natírali fekáliemi (2003)

Když se Američanům podařilo dostat Afghánistán zpod nadvlády Talibanu, šlo o velký úspěch. I vojáci z demokratického zřízení ale dokáží páchat obrovská zvěrstva, která si nejednou spojujeme pouze s režimem diktátorů.

Příslušníci ozbrojených sil USA ve věznici v Abu Ghraib v Iráku přistupovali k zajatcům bez jakékoliv empatie. Na fotografiích můžeme vidět, jak muže i ženy sexuálně zneužívali, fyzicky týrali, natírali fekáliemi, na intimní části těla jim lili kyselinu fosforečnou nebo si z nahých mužů vytvořily „pyramidu“.

Do análních otvorů zajatcům vojáci strkali metly, lampy či obušky, nařizovali jim veřejně masturbovat a bavili se i tím, že jim jídlo hodili do záchodu a nutili je, aby ho odtud snědli. Podle některých výpovědí jeden z místních amerických překladatelů sexuálně zneužíval i malého chlapce ve věku 15 až 18 let, píší The Seoul Times s odkazem na The Washington Post.

Děti prý nejednou znásilňovali přímo před očima jejich matek. Při sexuálním zneužívání žen se muži ani nechránili kondomy, a tak některé z nich oplodnili. Pachatelé ale měli smůlu — jmenované zločiny nezůstaly v tajnosti za branami vězení. Díky videím a fotografiím z brutálního mučení se o jejich ďábelských praktikách dozvěděl celý svět.

Zábava, nebo mučení zvířat? (2011) 

Zabít zvíře kvůli potravě je jedna věc, ale trápit ho pro pobavení lidí hraničí se sadismem. K věci by mohli dobře mluvit představitelé španělské politické strany Pacma, která dlouhodobě tlačí na změnu zákonů o ochraně zvířat. 

Obrovskou krutost páchanou na zvířatech mohou lidé každoročně vidět například na festivalu Toro de Jubilo, kde pořadatelé vážou na rohy býka dřevěné kolíky, které zapálí. Výsledkem je vystrašené zvíře, které oheň zasáhne i přímo do obličeje. Podle aktivistů může taková „zábava“ trvat až několik hodin.

Ohnivou show údajně ve Španělsku trápí přibližně 3 000 býků ročně, informuje Daily Mail. „Utrpení, které musí býci trpět, je téměř nepředstavitelné a některá zvířata se pokoušejí ukončit svou bolest nárazem do stěn,“ řekla ředitelka britské pobočky organizace PETA Elisa Allen.