Jsou v nejlepší formě, na vrcholu své kariéry se zlatým páskem či na nejvyšších příčkách žebříčků. Kdo jsou v současnosti ti nejlepší z nejlepších v největší MMA organizaci světa — Ultimate Fighting Championship?
V UFC kdysi zápasili skuteční šílenci, zvířata, monstra, ze kterých šel strach už při pohledu na ně. Často dělali rozruch i mimo klece, a když se v ní ocitli, soupeřili podle jiných pravidel. Hlavičky, nemilosrdné kopy do hlavy nebo tvrdá kolena do klečících protivníků byly kdysi v nejprestižnější organizaci zaměřené na smíšená bojová umění povoleny.
MMA je sport, který se od raných 90. let výrazně kultivoval. Dnes v něm dominují úplně jiné typy bojovníků než kdysi — disciplinovanější, pokornější, inteligentnější. Časy Brocka Lesnara, Shana Carwina, Marka Colemana, Chucka Lidella, Wanderleie Silvy či Jona Jonese jsou nenávratně pryč. Kdo převzal štafetu a pohybuje se na vrcholu dnes?
10. Glover Teixeira
Poslední mohykán polotěžké divize, který místy působí jako nezastavitelný terminátor ne z masa, ale z oceli. Pro někoho je již sice starcem za zenitem, ale pro jiné absolutní legendou. Teixeirovi je 41 let, ale stále vyráží dech divákům v arénách i před obrazovkami tím, jak likviduje o generaci mladší nadějné talenty, například Iona Cuţelabu (27), Karla Robersona (30) nebo Anthonyho Smithe (33). Právě poslednímu jmenovanému zkušený Brazilec ve společném zápase vyrazil zub a doslova ho vyšťavil.
To, že ho ještě nesmíme odepisovat, dokazuje i fakt, že se 30. října v Abú Zabí na turnaji UFC 267 dokonce popere o pásek s 38letým polským obrem Janem Błachowiczem. Vzhledem k jeho věku jde pravděpodobně o poslední šanci získat titul v polotěžké váze, takže bude mít o to větší motivaci (Brazilci dokonce předpověděl, že se jednou stane šampiónem, boxer Mike Tyson).
Půjde o Teixeirův kulatý čtyřicátý zápas, přičemž pokud zvítězí, bude mít na kontě už 33 výher. I když je jeho parketou zejména grappling a brazilské ju–jitsu, i vestoje umí pohrozit a udeřit tak silně, že soupeřům „vypne pojistky“. Přesvědčil se o tom například bývalý šampion Rashad Evans.
9. Charles Oliveira
Na útok čeká tiše, klidně a trpělivě — jako anakonda. Když se soupeři dostane na záda a svalí ho na zem, povětšinou je „vymalováno“. Jeho škrtící schopnosti jsou devastační. Pouze 31letý Brazilec má devět výher v řadě, momentálně je novým králem lehké divize a zároveň drží v UFC rekord v největším počtu ukončení submisí. Své protivníky přiměl odklepat v neuvěřitelných 14 zápasech. Věděli, že pokud se nevzdají, rychle usnou nebo budou mít nepěkné zlomeniny.
Podařilo se mu ukončit například neustále vytrvalého Claye Guidu, tvrdého Jima Millera či nepříjemného a rozhodně objemnějšího wrestlera Kevina Leeho. Zda ovšem bude stačit 11. prosince i na Dustina Poiriera v první obhajobě opasku je sporné. Rozhodně si věří. „Poirier je jedním z nejnebezpečnějších mužů lehké divize, ale co se týče postoje či souboje na zemi jsem na jiné úrovni. Dokázal bych ho porazit,“ řekl podle MMA News.
8. Max Holloway
Sympatický 29letý Havajan, který miluje ostré a krvavé přestřelky více než kdokoliv jiný, bije se jako o život vždy do poslední sekundy, i když už nemůže, a sebevědomě prohlašuje, že je nejlepším boxerem v organizaci. Vzhledem k tomu, že působí v pérové divizi (do 66 kg), je pořádně vysoký (měří 180 cm), což kromě jeho schopností také viditelně znepříjemňuje pobyt v kleci převážné většině jeho mnohem nižších soupeřů.
Bývalý šampion pérové divize dokázal ve fantastických duelech porazit legendy MMA, jakými jsou například Jose Aldo (dokonce dvakrát) či Frankie Edgar, ale i hladové dravce typu Anthonyho Pettise, Cuba Swansona, Ricarda Lamase nebo Briana Ortegy. Právě v zápase s posledním jmenovaným v roce 2018 stihl rozdat 290 signifikantních úderů, což bylo nejvíce v historii UFC. Ale jelikož Holloway rád překonává sám sebe, v posledním zápase podle Talksportu vytvořil nový rekord.
Během 25 minut vyslal v letošním lednovém souboji s Calvinem Kattarou neskutečných 445 signifikantních úderů. Jeho famózní a dominantní výkon nenechal chladným ani samotného prezidenta organizace Danu Whita. „Holloway je jedním z nejlepších bojovníků vůbec, tečka,“ řekl a udělil Havajci bonus 50 000 dolarů za zápas večera.
7. Rose Namajunas
Pochází z Litvy a drží černý pás v taekwondu a karate a hnědý pás v brazilském ju–jitsu. Bojového ducha pravděpodobně zdědila po dědečkovi — Algimantas Andriukonis byl úspěšným zápasníkem a vyhrál národní mistrovství v Litvě a soutěže v SSSR. Po tom, co se Namajunas s rodiči přestěhovala do Spojených států, vyrůstala v drsné čtvrti města Milwaukee ve Wisconsinu, kde byla už odmalička svědkem násilí. To se na ni chtě nechtě „nalepilo“. Thug Rose, jak se jí přezdívá, navíc přiznala, že v dětství byla obětí sexuálního zneužití, ale blíže to nespecifikovala.
Její otec byl schizofrenik a z jejího života odešel poměrně brzy, matka hodně pracovala a její bratr byl jen málokdy doma. „V domě, kde jsem bydlela, jsem se nikdy necítila pohodlně a bezpečně. I proto vlastně celý život toužím najít místo, kde se budu cítit naprosto v bezpečí, kde mi nikdo nebude moci nijak ublížit,“ řekla pro ESPN.
Soupeřky v kleci pro ni vždy symbolizují její vnitřní démony. Pravděpodobně proto jsou její zápasy vždy nesmírně fascinujícím zážitkem. Nikdy nejsou ani na vteřinu nudné. Když vstupuje do klece, je si plně vědoma toho, že tam musí být připravena na cokoliv — a zejména na to, že tam musí nechat všechno. Namajunas se dvakrát stala šampionkou UFC (2017 a 2021) v nejnižší, slámové váhové kategorii žen do 52 kg. V těchto úspěších jí bezpochyby výrazně pomohl manžel a trenér, kterým je bývalý zápasník těžké váhy v UFC Pat Barry.
6. Dustin Poirier
„Můžeš mít všechny peníze světa, ale nemůžeš si koupit srdce. A přesně to mám já,“ řekl Američan s francouzskými kořeny na adresu irské hvězdy Conora McGregora, kterého dokázal nejen jako jediný knokautovat, ale rovnou dvakrát porazit. Poirier, přezdívaný The Diamond, je skutečně „srdcař“, který vždy tvrdě maká, nevzdává se a stále jde neoblomně dopředu. V MMA poprvé zápasil jako 20letý v roce 2009 a o dva roky později již vítězně debutoval na poli UFC v zápase proti vrstevníkovi Joshi Grispimu.
Od té doby získal v nejprestižnější organizaci mimořádně cenné skalpy, jakými byli například Bobby Green, Justin Gaethje či Eddie Alvarez. Podobně jako Rose Namajunas to ale neměl v dětství jednoduché a ještě než sklidil největší kariérní úspěchy, prošel si těžkým obdobím. Rovněž vyrůstal v ne zrovna nejklidnější čtvrti města Lafayette v Louisianě a jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo jen pět let. Následně žil se svou matkou a dvěma bratry.
Jak uvádí portál Sportskeeda, v osmé třídě byl vyloučen ze školy za neustálé rvačky. Následoval pobyt v nápravném centru pro mladistvé, ale když z něj odešel, do školních lavic se už nevrátil. Školu z duše nenáviděl, připadala mu jako vězení. Podobně jako několik teenagerů se jistý čas hledal tak, že se poflakoval s kamarády, pil a kouřil trávu. V 18 letech naplno propadl MMA a začal celé dny trávit v tělocvičně, kde zejména boxoval a trénoval ju–jitsu. Vyplatilo se — v roce 2019 vyhrál dočasný titul šampiona lehké váhy.
5. Francis Ngannou
Když promluví, zní jako nejmilejší člověk na světě, ale když ho zavřou do klece, změní se k nepoznání. Dokázal zničit ty největší a nejsilnější chlapy v těžké divizi, kterým se dlouho nemohl nikdo rovnat. Doslova „vypnul“ bývalé šampiony Andreie Arlovského, Caina Velasqueze, Juniora dos Santose či Stipa Miocice. Není se co divit, 35letý Ngannou, přezdívaný zcela přesně The Predator, drží od roku 2018 světový rekord za nejtvrdší úder.
To, co se mu mohlo před lety zdát jako totální utopie, se najednou naplnilo. Jeho sen stát se jednou šampionem v nejlepší MMA organizaci na světě se splnil 27. března 2021. Obrovský, 193 centimetrů vysoký kamerunsko–francouzský bojovník vyrůstal v chudobě a vždy byl odstrkovaným outsiderem. Místo, kde vyrůstal, kdysi nazývali „písková vesnice“, navíc země v té době neměla žádný bezplatný národní vzdělávací systém.
Jak uvedl podle Bleacherreportu, mnoho dětí chodilo do práce, jakmile to pro ně bylo možné, jen aby vydělaly dostatek peněz na to, aby mohly jít do školy. V jeho domovině nikdo nevěřil, že by se jednou mohl stát vrcholovým sportovcem, smáli se mu. Už jako 12letý začal pracovat v pískových dolech. Byla to mimořádně namáhavá a nebezpečná práce, ale ukázala mu, že se tímto směrem v životě ubírat nechce.
Když se mu po dlouhých letech podařilo emigrovat do Francie, přišel do jednoho z místních gymů a trenérovi boxu řekl: „Právě jsem se sem přistěhoval. Jsem bez domova a nemám peníze. Ale nejsem tady, abych žebral. Potřebuji jen nějaké místo na trénink, protože se stanu mistrem světa.“ Měl pravdu.
4. Valentina Shevchenko
Neuvěřitelně disciplinovaná, cílevědomá, až překvapivě pokorná a skromná, zároveň nemilosrdná a tvrdá. Přesně tak by se dala v krátkosti charakterizovat tato 33letá bojovnice z Biškeku v Kyrgyzstánu. Momentálně ovládá celou muší divizi žen. I když má přezdívku Bullet a je skutečně rychlá a nezastavitelná jako kulka, její pobyt v oktagonu nejlépe vystihuje slovní spojení totální dominance.
V UFC působí se svou o tři roky starší a téměř o deset centimetrů vyšší, ale ne tak úspěšnou sestrou Antoninou Shevchenko, přezdívanou La Pantera. Vždy se podporují a stojí si navzájem v trenérském rohu. Obě se už odmala věnují bojovým sportům. Valentina začala s taekwondem už jako pětiletá a ve 12 letech přesedlala na thajský box.
V MMA debutovala v roce 2003 v bantamové divizi a od té doby ji dokázaly porazit jen dvě soupeřky (má sice celkem tři prohry, ale z toho dvě jsou s Amandou Nunes), přičemž Liz Carmouche vrátila prohru v roce 2019. Z 24 zápasů vyhrála 21 (porazila taková jména jako Holly Holm, Sarah Kaufman nebo Julianna Peño) a titul muší váhy získala v roce 2018 ve strhujícím zápase s Polkou Joannou Jędrzejczyk. Následně ho pětkrát obhájila.
3. Israel Adesanya
Je sice maximálně arogantní, často doslova nepříjemný náfuka, který miluje „trashtalk“, ale jeho schopnosti jsou natolik pozoruhodné, že všem prostě otevírají ústa. Lidé ho milují, zbožňují, velebí. Je typický šoumen, ale v první řadě famózní bojovník. Israel Adesanya, pocházející z Lagosu v Nigérii, je v současnosti bezkonkurenčním králem střední váhy. Nenašel tam přemožitele (v MMA má jen jednu prohru, a to v polotěžké váze nad Janem Błachowiczem).
Rád sbírá bonusy za výkon či zápas večera. Jeho krvavé souboje s Kelvinem Gastelumem (o titul), legendou Andersonem Silvou či nebezpečným Robertem Whittakerem patří mezi vůbec nejlepší v historii organizace. Jeho striking, bojové IQ nebo obrana proti takedownům jsou na té nejvyšší úrovni. Nejdříve se zdokonalil v největší kickboxerské organizaci Glory či MMA organizaci AFC, kde se také stal šampionem střední váhy po výhře nad Melvinem Guillardem.
2. Kamaru Usman
Říká si The Nigerian Nightmare, neboť ví, že soupeřům způsobuje noční můry — ať už před vzájemným zápasem nebo po něm. Umí je nekompromisně mučit lokty a koleny, unavit dominantním wrestlingem, hrát si s nimi na kočku a myš, ale zejména je nachytat mimořádně tvrdým přímým úderem, takzvaným jabem. Colbymu Covngtonovi jím zlomil čelist, uspal tolikrát neknokautovaného Jorgeho Masvidala či ukončil svého kamaráda a bývalého týmového parťáka Gilberta Burnse v emotivním zápase. Konal se 13. února tohoto roku, šlo o třetí obhajobu titulu.
Jak sám uvedl, nebylo snadné postavit se v oktagonu proti kamarádovi. „Mám ho rád. Bylo těžké se s tím v zápase vyrovnat... Vím, jak chutná prohra, a to, že právě já jsem byl ten, kdo mu prohru uštědřil, mě skoro zlomilo,“ přiznal pro ESPN. Na poli UFC se Umsan poprvé ukázal v show The Ultimate Fighter 21, kterou vyhrál v roce 2015, a od té doby dokázal bez mrknutí oka porazit ty nejděsivější chlapíky ve velterové divizi — Demiana Maiu, Rafaela dos Anjose, Leona Edwardse nebo Tyrona Woodleyho. Právě s Woodleym získal vysněný zlatý opasek šampiona a stal se nezpochybnitelnou jedničkou.
Jelikož je v UFC už šestým rokem stále neporažený (v MMA prohrál jen jednou — v začátcích kariéry, ještě v Championship Fighting Alliance s Josem Caceresem), považuje se za nejlepšího bojovníka organizace. Jeho výkony to jen potvrzují. Plánuje být stejnou legendou divize jako Georges St–Pierre. Koncem roku se má sejít v odvetném zápase se svým největším rivalem Colbym Covingtonem. Pokud ho porazí, připíše si na konto kulatou dvacátou výhru v kariéře.
1. Amanda Nunes
Prezident organizace Dana White už neví, koho má před ni postavit. „Vyčistila“ totiž dvě divize (bantamovou a pérovou) a už léta v nich úspěšně obhajuje post šampionky. Má neuvěřitelných 12 vítězství v řadě a všechny protivnice proti ní vypadají, jakoby stály v oktagonu poprvé. Nunes je jednoduše vyškolí a místy až děsivě zdemoluje. Pokud by mohla, pravděpodobně by ve své váhové kategorii porazila i několik mužů.
Dokonce by podle Whita dokázala hravě knokauovat YouTubera a boxera Jaka Paula. „Poslala by ho do kómatu,“ řekl s naprosto vážnou tváří prezident UFC podle Bleacherreportu. Jediná, která ji na poli UFC dokázala přemoci, byla Cat Zingano. Nunes však od roku 2013 zvítězila nad největšími hvězdami ženského MMA — Rondou Rousey, Mieshou Tate, Holly Holm či Cris Cyborg. Všechny tvrdě pocítily její komplexnost ve všech aspektech boje, agresivitu, dravost a brutální rány. Jedinou UFC bojovnicí, které by Nunes pravděpodobně nezkřivila ani vlásek na hlavě, protože ji miluje, je její žena působící ve slámové váze Nina Ansaroff Nunes, se kterou má i dítě.
